Václav Klaus v květnu kritizoval kvalitu studia na VŠE, zejména to, že studenti nemají na studium stejnou koncentraci a skoro každý student má vedle studia nějaké zaměstnání. Na Akci D.O.S.T. pak dodal, že buď jsou současní studenti chytřejší než jeho generace, anebo se kvalita studia zhoršila.
Souhlasím, že k určitému snížení nároků na studim došlo (nemluvím o VŠE, ale o celkovém trendu). Podle mě ale Klaus nebere v potaz, že dnešní podmínky pro studium obecně jsou výrazně odlišné než v době jeho studia. Václav Klaus začal studovat na VŠE v roce 1958, tedy 5 let poté, co se Československem začal šířit první televizní signál. Když byl Václav Klaus v prvním ročníku, začala ČST poprvé vysílat sedm dní v týdnu, samozřejmě na jediném programu. Něco jako internet bylo tehdy z oblasti science fiction.
Je tedy pochopitelné, že v době Klausova mládí hrálo formální vzdělání významnou roli. Zvlášť v komunistickém Československu, kdy běžný člověk neměl příliš šanci dostat se k relevantní ekonomické literatuře. Vysoké školy, ač třeba ideologicky zatížené, byly přeci jenom místem, kde bylo možné nasávat znalosti široké veřejnosti nepřístupné. Paninžinýr byl skutečně někdo.
Jaká je ale situace dnes? Na trhu je nepřeberné množství odborné literatury, je možné si bez sebevětších problému koupit knihu v originále ze zahraničí. Už nevysílá jeden jediný cenzurovaný televizní kanál, ale máme možnost získávat znalosti ze stovek a tisíců publicistických a dokumentárních pořadů na českých i zahraničních televizních kanálech.
A především je tu internet, který otevřel nevídané možnosti. Nejen že máme přístup k nepřebernému množství informací, a to i těch okrajových, kterém se ani na univerzitách nevěnuje příliš pozornost. Máme možnost tříbit si myšlenky vlastním psaním článků a získat od čtenářů zpětnou vazbu, máme možnost diskutovat s lidmi, se kterými bychom se jinak nikdy nesetkali. Máme možnost sledovat přednášky na nejrůznější témata od lidí z druhého konce planety. Samotné studium je díky technologickému pokroku mnohem snazší, protože pro spoustu informací nemusíme chodit do knihoven, můžeme doma kopírovat, skenovat, tisknout, se spolužáky sdílet zápisky, máme k dispozici videozáznamy přednášek, můžeme se spolužáky i vyučujícími komunikovat online.
Tradiční formálního vzdělání ztrácí čím dál více na důležitosti, zvlášť ve společenských vědách. Vysoká škola jako instituce má stále určitý smysl, protože kromě osobního kontaktu přináší do studia řád, vede k odpovědnosti a nutí nás studovat i to, co bychom sami třeba ignorovali, ale přesto je pro pochopení souvislostí důležité. Ale nenávratně ztrácí výhradní postavení v samotném způsobu vzdělávání, které je čím dál víc decentralizované a neformální.
Pokud tedy Klaus srovnává jeho studium se studiem dnešním, srovnává jablka s hruškami. Má jistě pravdu, že vysoké školy snižují laťku náročnosti. Že ale studenti tráví ve škole méně času než dříve, že se vytrácí výhradní postavení školy jako zdroje vzdělání, že studenti stíhají pracovat… to je spíše příznačné pro informačně-technologický pokrok, který je i přes svá negativa jistě pozitivní.
Je dost možné, že za několik desetiletí žádné kamenné vysoké školy, jak je známe dnes, vůbec nebudou existovat a že se lidé budou celoživotně vzdělávat a průběžně získávat certifikáty od nejrůznějších autorit. A naše generace se tomu bude stejně podivovat jako se starší generace podivuje dnešnímu stavu. Že ale bude vzdělávání snazší než dnes ještě neznamená, že bude méně kvalitní.
