3 hlavní důvody, proč mě baví autostop
On to vlastně není jen způsob dopravy, ale spíš způsob cestování, který vám poskytne jiný druh zážitků než cestování s využitím vlastního prostředku nebo veřejnou dopravou. Pominu teď naprosto finanční aspekt, který činí z autostopu formu cestování dostupnou prakticky komukoliv. Jediné, co potřebujete, je čas.
Schopnost improvizace
Ač se to možná nezdá, míval jsem rád věci pod kontrolou a předem naplánované. Jsem ten typ člověka, co si raději doma napíše seznam věcí, které je potřeba koupit, než abych se musel rozhodovat až v obchodě. Nutnost improvizovat, rozhodovat se v danou chvíli, mě vždycky spíš stresovaly. Autostop je ale snad synonymum pro improvizaci. Jednak přes veškeré vaše plány a očekávání předem nevíte, kam vás další řidič zaveze a už vůbec netušíte, kde budete večer spát.
Když nastoupíte (v zahraničí) k někomu do auta, nevíte zda umí aspoň trochu anglicky a musíte se v komunikaci okamžitě přizpůsobit vašemu řidiči. Když zjistíte, kam dotyčný jede, musíte se umět rozhodnout, kde je pro vás nejlepší místo k zastavení – zdali je lepší se nechat vyhodit už na benzínce před městem nebo na nějaké výpadovce ve městě a pod.
Každé místo, každá beznínka je specifická a musíte se rozhodnout, kam se postavit, jakou destinaci si napsat na ceduli. Je dobré umět vyhodnotit, zdali se vyplatí na místě stát další (půl)hodinu nebo zkusit popojít jinam. Když vám zastaví řidič a nabídne odvoz „jen“ pár (desítek) kilometrů, zvažujete, jestli se vzhledem k výhodnému místu na stopovní nevyplatí počkat na lepší příležitost. To vše učí člověka být mentálně přítomen, zbytečně neplánovat a umět se okamžitě rozhodovat.
Optimismus a víra v dobré konce
To je asi to nejvíc, co mě na autostopu fascinuje – jak se naprosto bezvýchodná situace během okamžiku promění v euforii. Graz se stal letos pro mě hororovým městem, ze kterého jsem se nemohl pohnout dál ke slovinskému Mariboru. Předchozí řidička mě vyhodila na docela dobré výpadovce na okraji města, jenže nikde nebylo místo na zastavení. Bezradnost mojí situace umocňoval fakt, že holky se kterýma jsem cestoval a kvůli rychlejšímu stopu do Bosny jsme se rozdělili, byly už od předchozího dne v chorvatské Makarské.
Nezbývalo mi nic jiného než jít několik kilometrů po dálnici A2, chvílemi za betonovými svodidly, chvílemi vedle svištějících aut a doufat, že narazím aspoň na nějaké odpočívadlo. Ve chvíli největší krize jsem zahlédl v dálce v odstavném pruhu stojící auto a holčinu mávajícím směrem ke mě. Myslel jsem, že má poruchu a když jsem k ní doklusal, zjistil jsem, že zastavila kvůli mě a že jede s babičkou do Mariboru. V té euforii mi bez přehánění tekly slzy po tváři.
Podobné zážitky mám ze severu Černé Hory na hranicích s Bosnou, kde hlavní tah na Sarajevo místy připomíná polňačku zařezanou ve skále a kde navečer už za šera projedou asi tak tři auta během půl hodiny. A vemte jed na to, že právě to třetí auto vás vezme, i kdyby měl řidič-otec kvůli vám přesadit syna do nákladního prostoru obstarožní dodávky. Vedle toho se pak i 1200 km dlouhý stop z Makedonie do Brna jeví jako pouhá příjemná náhoda. Ale to nejlepší na tom všem je, že vy s těmito stopařskými“zázraky“ postupně začnete počítat… začnete věřit, že svízelná situace určitě dobře dopadne jako minule. Přestanete se užírat myšlenkami, že někde zkejsnete a prostě stopujete dál. A taková víra se hodí i do života.
Otevřenost a komunikace
Jsem introvert a určitě nepatřím k těm, co se s lidmi na potkání dávají ihned do řeči. Při autostopu jste ale z podstaty vystavěni neustálému setkávání s novými lidmi nejrůznějších národností a společenských vrstev a nutnosti najít společné téma ke komunikaci. Na Balkánu navíc bývá spíš výjimkou člověk, který by dokázal s vámi komunikovat v angličtině, takže před vámi stojí i určitá jazyková bariéra, která ale pravda v případě srbštiny není tak velká (narozdíl od albánštiny). Často se ve výsledku hovor stočí k tomu, co se jak řekne ve vašem nebo jejich jazyku, včetně nadávek a nejrůznějších výrazů. Například ústředním tématem asi čtyřhodinové jízdy s chorvatským kamioňákem vezoucí mě z Karlovace ke Splitu bylo spojení „dobra pička“ a jeho nejrůznější ekvivalenty :-D
Když je řeč o kamioňácích, dobrou výzvou pro introverty je asi obchůzka kamionů na parkovištích, zdali by vás nevzali. Člověk se trošku obrní a zbaví obav z odmítnutí během pravidelných konfrontací s často morousovitými a třeba i lehce arogantními řidiči. Suma sumárum, stejně jako loni i letos po absolvování stopovacího tripu mám zase pocit, že jsem o něco otevřenější a… asertivnější? Navíc když se dva týdny u krajnice s přiblblým úsměvem doprošujete lidí o zastavení a většina lidí si vás prohlíží jako exoty, trošku se vám posune hranice pocitu trapnosti a přestanete se brát tolik vážně. Zkrátka autostop je pro mě taková ozdravná kůra, která mě dobíjí pozitivní energií, otevírá srdce a potlačuje zduřelé ego ;-)
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník III
Ráno vstávačka kolem půl šesté, dobaluju poslední věci do batohu, snídám něco drobnýho a vyrážím směr olomoucký hlavák. Tam ještě nakupuju čokoládu jako základní energetickou surovinu na cestu a pivko jako základní energetickou surovinu do vlaku. A cigára. Na nástupišti se pohybuje hodně běžkařů a říkám si, že bych někdy měl zopakovat svůj srvajvl na běžkách.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník II
Chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to je přenocovat v přírodě sám. Současně mě lákala představa zimního stanování na sněhu v horském prostředí, kde už to je trochu i o tom racionálním strachu a adrenalinu. Jako ideální pro stanovačku se zdály Jeseníky, které znám a jejichž hřeben mám docela prochozený, pak jsem si ale vzpomněl na Králický Sněžník, na který se už léta chystám vyrazit.
Jakub Hájek
Jak jsem šel stanovat na Králický Sněžník I
Čas od času postihne moji povahu, obvykle libující si v určitém stereotypu, nutkavá potřeba se nějak překonat. Takhle jsem třeba jako nijak zvlášť aktivní cyklista vyjel z Olomouce na Praděd a zpět (cca 160 km), vloni jsem stopem projel bývalou Jugoslávii , ačkoliv jsem nikdy před tím prakticky nestopoval. Mám také zatím pár neuskutečněných plánů jako výstup na zimní Rysy nebo 100km pochod. No a v poslední době jsem začal pociťovat nutkavou potřebu překonat se a poprvé přenocovat někde uprostřed přírody sám.
Jakub Hájek
Náboženství je bullshit, naději dává filozofie
Já a víra. Dlouhá léta tápání jsem hledal svůj vlastní postoj k otázkám „mezi nebem a zemí“. Dlouhá léta se mi v hlavě skládala mozaika obrazu, který jsem podvědomě znal, ale až teď dostává jasnější kontury, abych ho mohl popsat slovy. A ten obraz zjednodušeně říká: náboženství je bullshit.
Jakub Hájek
Zrušme tajné volby a naučme se nést občanskou odpovědnost
Jsem zastánce veřejných voleb – systému, kdy lidé nevolí anonymně do urny, ale naopak jejich hlas je spárován s jejich identitou a veřejně dostupný na internetu. Pro drtivou většinu lidí je to asi hodně kontroverzní, šílená představa. Lépe řečeno, drtivá většina lidí nikdy ani neuvažovala, že by se mohlo volit třeba jinak než tajně za plentou.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 93
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1600x