Aneb o přímé úměře preferencí a lží... Možná jste to už postřehli sami a možná taky ne.
Sleduji dění na české politické scéně a snažím se i aktivně podílet. Mám dost všech korupčníků, vší té netransparentnosti, je mi líto, když vidím mnohé reformy či nereformy, rozhazovačnost státu, který nesnižuje výdaje, hlavně ty mandatorní, ale snaží se jen zvyšovat příjmy na úkor pracujících. Jsem pro to, aby se česká politická scéna pročistila, aby kroky, které činí, byly transparentní a běžní občané měli možnost opravdu vidět, co se děje a proč.
Kvůli výše zmíněnému podporuji stranu Věci veřejné, která se začíná více a více dostávat do podvědomí široké veřejnosti. Jejím lídrem je Radek John, známý žurnalista, scénárista, spisovatel a mnoho dalšího a právě s Johnem byl minulý týden krásný rozhovor na Frekvenci 1, kde sám objasňuje, jak se všechno dá jednoduše zkreslit na příkladě toho, že on sám žere děti. Budu parafrázovat, bulvár vezme výrok: „Radek John žere děti“, zeptají se jeho přítele Klímy, zda-li je to pravda, přičemž ten odpoví, že neví, že s ním neobědvá. Výsledný obsah článku tedy zní: „Zdroj blízký Johnovi nevyvrátil, že by John žral děti!“ A tak je to u nás s médii, neexistuje presumpce neviny, naopak, je zde velké podloží presumpce viny a dotyčný to musí vyvrátit a dokázat opak.
A při většině článků už se musím jen usmívat... zpráva o čtveřici podnikatelů, jež věnovali dar straně Věci veřejné, nakonec vyzněla tak, že strana je financována pro budoucí lobby. Jakoby se zapomnělo na to, že tento dar podnikatelé předali veřejně, transparentně, aby se zamezilo budoucím spekulacím právě o lobbismu. Zkusme se podívat na strany ostatní, tam jeden nemá ani potuchy, kdo je vlastně sponzoruje. Díky našim politikům už snad média neuvažovala, že by někteří podnikatelé měli opravdu snahu podnikat v prostředí, kde nemusí mít „vedlejší“ výdaje.
Stejné je to se snahou Věcí veřejných nasadit provokatéry. (Systém provokatérů je jednoduchý, momentálně funguje vnitrostanicky a na výbornou. Jsou nasazeni tzv.agenti, kteří přijdou za zástupcem VV a snaží se jej uplatit. Povinnost tohoto člena, kterému byl úplatek nabídnut, je ho odmítnout a naopak nahlásit). Tito provokatéři byli označeni jako ti, kteří musí dohlížet na členy strany, jelikož jinak by se tito členové nechali uplácet. Je tomu opravdu tak? Ano, vždy se najde ve skupině lidí někdo, kdy bude o vezmutí úplatku alespoň uvažovat, ale není náhodou systém provokatérů, dokonce i když s nimi dotyční souhlasí, právě výborným řešením korupce u nás? Proč se nenapíše, že agenti provokatéři tedy členům strany dokazují, že jsou neúplatní a tedy odolní vůči lobby? Proč není vůle velkých stran pro potlačení korupce? A to je právě problém našich médií, jsou sponzorována nejvíce těmi nejbohatšími stranami, jsou na ně mnohdy napojena a nový hráč na poli je přítěž, která jim může ubrat moc. Je to přítěž, která se bude snažit vynášet špínu, jež tam panuje.
Už teď je jasné, že po posledních předvolebních průzkumech, kdy by se Věci veřejné do Parlamentu ČR již dostaly, se této špíny bude vynášet více a více a s dalšími procenty bude přímo úměrně stoupat. Je jen na nás, jak se na ně budeme dívat, jestli je odmítneme, budeme poslouchat i „obviněné“ a hlavně, jestli budeme věřit v to, že je právě na čase s naší politickou scénou něco udělat, nalézt alternativu, efektivnost, transparentnost a dostat od koryt ty, co už dávno zapomněli, proč dostali toto privilegium. Ne kvůli sobě, ale kvůli nám, občanům.
Mohlo by Vás též zajímat, mé další články:
http://jakubgros.blog.idnes.cz/c/117042/Jsme-povetsinou-prumerni-Cesi.html
http://jakubgros.blog.idnes.cz/c/121110/Ve-jmenu-krize.html
