Aneb jak se mediálně přistupuje k menším stranám a jak některé „strany“ jsou mediálně na výši. Krátce bych chtěl napsat o tom, jak je ohrožená demokracie naší politiky.
STEM, Trendy 9/2009
Dnes byl zveřejněn výzkum agentury STEM o tom, kdo je nejpopulárnějším politikem za měsíc září. Což o to, nejedná se o převratný či směrodatný výzkum, ale samotná agentura STEM, stejně jako všechna media, která tuto zprávu zveřejnila, napomáhá pouze parlamentním stránám tím, že hodnotí jejich lídry. A co více, dokonce i straně, která vlastně stranou ještě stále není.
Jak je možné, že 15.9. je nejpopulárnějším politikem na české scéně Radek John, lídr pravděpodpobně nejsilnější neparlamentní strany, a dva týdny potom (2.10.) už o něm není v průzkumu (pozor, u stejné agentury) ani zmínka? Netajím se podporou straně Věci veřejné, ale i kdybych je nepodporoval, bych si už musel všimnout, že pokud „nezaplatí“, tak nebudou uváděni. A o tom celá politická scéna je, nezaplatíš, nebude tě vidět ani v klasických mediích tvářících se, že podávají objektivní informace, a když zaplatíš, tak tu šanci máš. První průzkum (15.9.) se nedostával výrazně na titulní stránky internetových novin, zatímco ten stávající ji plně obsazuje. A tak se sbírají hlasy. A jen málokdo si všimne a uvědomí.
A mě je líto, že malé strany nedostanou od médií šanci, ani zmínku o posledním průzkumu, o absenci minulého vítěze. A to ani strana, která má silné kandidáty, silný program a preference od 3 – 5 %. Takhle rovná politická hra nefunguje. A já se bojím, že když nebudu souhlasit s žádnou mediálně populární stranou, ale budu chtít jít volit podle přesvědčení, můj názor a hlas nebude vyslyšen. A vím, že nejsem sám. (PS: Komunisté tu šanci dostali)
