Jak jsem se zas rád vrátil do ČR aneb zloději, ignoranti a hlupáci

Strávil jsem několik dní příjemnou dovolenou v Tunisku, za celou dobu se nic neztratilo, žádné problémy, vše, co bylo třeba se vyřídilo, ale.... jen člověk přijede do vlasti a když zapomene, jak to tu chodí, spadne mu čelist a zažije nepřeberně mnoho nepříjemností, včetně kráděže, nelogičnosti a hlouposti. A aby toho nebylo málo, tak možná budu tratit víc, než je nezbytné...

Strávili jsme s přítelkyní příjemných sedm dní v Tabarce v Tunisku, dokonce jsme se odvážili v noci do města a všechno bylo v pořádku. Arabové i v době Ramadánu byli příjemní, dalo se na všem domluvit a o to větší byl šok po příletu. Přiletěli jsme v ranních hodinách na Ruzyni, v pořádku se dopravili na Hlavní nádraží a odtud jsme si vyhlídli příjemný spoj do Uherského Hradiště bez přestupů. Odjezd kolem páté, jednalo se o Expres 527 Mojmír. A tam to začalo. Po nočním letu jsme vlezli do prázdného kupé, zamkli jsme jej na kličku a mírně usnuli. Přítelkyně se budila co chvilka a v Hulíně, kdy jsem se vzbudil, nastal šok, taška, ve které jsem měl mobil, doklady byla fuč. A to jsem ji účelově schoval za madlo k oknu. Zloděj drze přešel celé kupé. Uvědomil jsem si, že jsem už opravdu v ČR.

Rychle jsem vstal, šel za průvodčím, ale ten nic neviděl, jen poradil, co dělat a poslal mě za vlakvedoucím (možná byli funkce naopak) a ten byl najednou arogantní a plně neochotný. Už několikrát jsem slyšel, jak toto echo „na jistotu“ funguje. Ale nechci nic konstatovat, asi to byl fakt jen zloděj, který si nás prostě vybral.

Přijeli jsme tedy do Hradiště, hned na policii. Tam si strážník napsal údaje a že se mám stavit po poledni, až to sepíše. Divil jsem se, jak to šlo hladce. Ale neměl jsem doklady (pas, řidičák ani občanku), kreditní ani platební karty, telefon, všechno fuč. A tak jsem začal blokovat. Vodafone byl v pohodě, zablokovali, ale náhradní mobil ani simku mi nemohou bez občanky dát, tak snad v pondělí na papír občanku nahrazující. Došel jsem rychle domů a napsal do bank – ČS a ČSOB. Z první mi hned odepsali, že kartu dočasně mohou zablokovat do neděle večer, do té doby mám zavolat o podrobnosti. V pohodě. ČSOB neodepsala. Tak jsem, bez mobilu, bez peněz, bez možnosti vybrat šel do budky volat do bank. ČS v pohodě, 200 za blokaci karty, zablokovány doklady. A teď ČSOB přišla na řadu. Na infolince zdarma paní nemohla pochopit mou situaci, pořád mi vnucovala číslo, kde mohu kartu zablokovat. Cena 15 kč / min, ale že mi to potom proplatí. Ale za co mám volat, mi neřekla. Jakmile jsem sehnal padesát korun, šel jsem na to. Tři minuty jsem čekal, poslouchal hloupou hudbu a věděl, že mi nezbývá moc času. Když mi posléze bylo sděleno, že blokace bude stát 2000kč, klesl jsem do kolen, ale vzhledem k částce na účtu mi nic jiného nezbývalo. Doklady zablokovat nechtěla, tak jsem zase volal na infolinku, čekal, naštvaný už velmi, tam mi paní řekla, že doklady nezablokuje, že si mám zajít na pobočku, ale nemám očekávat, že tam mi je zablokují, protože nemám doklady, abych se prokázal, že jsem to já. Ironie. Teď se můžu strachovat, že na moje doklady kdokoliv vybere můj účet. Zlatá spořka.

Po telefonátech jsem šel na policii. Tam mi strážník předal papíry a že celá záležitost poputuje do Hulína, protože tam jsme se o ztrátě dozvěděli. Sám mi strážník odpověděl, že se ale asi nic moc nebude vyšetřovat, protože jestliže to bude putovat dál, do dvou měsíců se toho moc nestihne.

Přišel jsem domů a po přečtení dodatků o pojištění, které jsem si připlatil na zavazadla, pravděpodobně pojišťovna nic nezaplatí. Vlastně skoro v žádném případě mi nic nezaplatí, tak proč jsem si to pojišťoval? Moje chyba.

A teď jen sedím, míchají se ve mně pocity toho, že něco u nás není v pořádku. Vždycky jsem si myslel, že Tunisko v těchto věcech na tom musí být hůř. Není. Jednají precizněji, byť byrokratičtěji, ale řeší. U nás spleť nechápavosti mě může stát několik desítek tisíc. A vím, že s tím nic neudělám. Možná až dostanu občanku, budu moct zase normálně žít. Teď si ani peníze nemůžu vybrat, ani telefon dostat, nemůžu zaplatit nájem a musím si hloupě půjčovat, kde to jen jde. Budou krušné dva týdny. Děkuji zlodějovi, který se obohatil o pár korun a způsobil nepříjemnosti na několik týdnů. Jsem rád zpět v ČR.