Cestujme za pivem po své vlasti

V posledních 15 letech zažíváme i v Česku ohromný boom mikropivovarů. Dokonce takový, že jsme se v počtu pivovarů na obyvatele nedávno dostali na první místo na světě.

Je jich (těch maličkých s výstavem pod 10 tis. hl ročně) u nás už přes 450 a další přibývají tempem jeden nový mikropivovar za šest dnů. A to jich nás v roce 1991 byly pouhé dva. Nové pivovary nabízejí nové pivní zážitky, nové originální pivní styly, zajímavé experimenty, nové chutě, vůně, nové radosti. A leckde i krásné prostředí, dobrou kuchyni či milou obsluhu.

?Ale to vůbec není všechno. Při navštěvování pivovarů se můžete dost do takových končin naší vlasti, kam byste třeba ani jinak nezavítali. Cestování za pivem je tak nezábavnější tehdy, je-li spojeno s turistikou, s poznáním nových lidí, neznámých míst nebo třeba příležitostí podívat se někam po mnoha letech.

Lze si vybrat jakýkoli kout naší republiky a tam vymyslet zajímavou a poučnou pivní trasu. Dnes to ale zkusíme jinak a pojmeme pivní cestování jako hledání zeměpisných pivovarských nej. Jaké jsou tedy naše nej pivovary?

Ten nejzápadnější najdeme podle očekávání v Chebu. V tomhle tisíciletém městě, které rozhodně stojí za návštěvu, se pivo tvořilo odjakživa, v každé ulici bývalo pivovarů několik. S nástupem průmyslových pivovarů i zde v 70. letech vznikl jeden z největších tehdejších pivovarů u nás, ale ten se podobně jako ony prastaré naší dnešní doby nedočkal, zbyla z něj jediná budova a na místě areálu je velké nákupní centrum. Oživovat místní pivní tradici se jal už před lety sládek Jiří Dymáček. Nejdříve si postavil pivovarský provoz v restauraci Vesmír na sídlišti Spáleniště, po nějakém čase se vynořil se svými skvělými pivy v kasematech Chebského hradu, dotřetice zkouší podnikat s pivovarem v ulici Na hrázi. Jeho piva občas nabízí asijská restaurace v patře nad pivovarem, ale lze zaklepat na okna pivovaru v přízemí a vyžádat si stočení piva do petky sebou, nejlepší je asi tmavý ležák. Není to zrovna komfortní, ale nejzápadnější naše pivo budete mít odfajfkované.

Nejjižnější pivovar najdete kousek pod hrází Lipenské přehrady ve Vyšším Brodě přímo na náměstí v krásném prostředí starého historického domu. Už deset let se tu vyrábí pivo Jakub, známá je hlavně zdejší světlá dvanáctka, tmavá čtrnáctka a také pšeniční pivo bavorského typu. Nejslavnější místní památkou je pochopitelně Vyšebrodský cisterciácký klášter, fantastická památka v prstenu šumavských hor.

Až na česko–slovensko–polské Trojmezí musíte za naším nejvýchodnějším pivovarem. Nalézá se v Hrčavě a jmenuje se Hrčavský grunt. Můžete tu popít místní Hrčavské pivo a kochat se krásným panoramatem beskydských kopců. A protože jsme v Beskydech, pivovar buduje vlastní sýrárnu. Zakousnout si k pivu slaného ovčího sýra v tomhle prostředí, to je požitek pro znalce.

O titul nejsevernějšího pivovaru naší vlasti svádějí vyrovnaný boj Falkenštejn v Krásné Lípě, Kocour ve Varnsdorfu a Albrecht ve Frýdlantu. Za návštěvu stojí všechny tři, ale přece jen o několik desítek metrů vítězí varnsdorfský Kocour. Z jehož pozemku je to na hranice s Německem jen pár kroků a je to také možná jediný mikropivovar na světě, který má vlastní železniční zastávku. V pivovaru najdete bar, restauraci, zahrádku, ale hlavně zde mají špičková piva, především ta svrchně kvašená, včetně kousků, které patří mezi nejsilnější piva u nás. Často tu pořádají zajímavé akce a festivaly, nedávno třeba k deseti letům založení, odfajfknout si pivní sever tu může být pořádným zážitkem.

Tím ale nejsme s výčtem naši pivovarských nej u konce. Ještě nám zbývá pivovar nejníže a nejvýše položený. S tím nejnižším bude trochu potíž. Jsou totiž dva se stejnou nadmořskou výškou. Oba v Děčíně. U zámeckého rybníka se usadil donedávna ještě kočovný pivovar Nomád jednoho z nejslavnějších českých sládků a pivních misionářů Jana Kočky. Byl to především on, kdo k nám už před 20 lety začal neúnavně vozit zahraniční, hlavně americké inspirace a na jejich základě nejen provádí své dokonalé pivní experimenty, ale i ovlivňuje mnoho dalších našich sládků. Na opačném břehu Labe najdeme bývalý městský pivovar, jehož areál bych přestavěn na moderní obchodní středisko. A právě v něm se nachází pivovar Kapitán. Originální spojení starého s novým dává vyniknout obojímu (je to stejný koncept, jaký použili v Opavě u pivovaru Nová Breda). No, a oba pivovary, Nomád i Kapitán, mají nadmořskou výšku 137 metrů. Chtělo by to nějaké měření v decimetrech, asi u dna vystírací kádě. Pokud někdo nevěříte, a hledáte nejnižší pivovar na Jižní Moravě, pak vězte, že nejnižší moravský pivovar, pivovar Frankies v Břeclavi, má polohu 159 metrů nad mořem, to je o komín výš.

A nakonec jsem si nechal pivovar nejvyšší. Prý dokonce nejvyšší ve Střední Evropě, ale to bychom se museli shodnout, co to je Střední Evropa. Nám postačí, že nejvýše položený pivovar u nás mají na Luční boudě, což je ve výšce 1413 metrů nad mořem, hned pod Luční horu v Krkonoších, která je druhou nejvyšší horou u nás. Tady si můžete popít místní pivo Paroháč, koukat při tom na Sněžku a přikusovat k tomu třeba obří rohlík z místní pekárny.

Tak co, nestojí ty pivovary za pěkný výlet? Za sebe tvrdím, že rozhodně. A je třeba začít rychle, vzpomeňme si, že každých šest dnů vzniká jeden nový pivovar a jistě zase na nějakém zajímavém místě.

Psáno pro časopis My.