V dnešním blogu o čaji bych se chtěl věnovat zdravotním účinkům čaje. V Číně i Japonsku je čaj od minulosti až po současnost využíván nejen pro svoji chuť, ale i pro své léčebné účinky. Tento blog má přispět k objasnění proč.
Čaj se po staletí používá v tradiční čínské i světové medicíně k léčbě a prevenci široké škály nemocí.
První písemné zmínky o léčivých vlastnostech čaje pocházejí z období dynastie Han (206 př.n.l. – 220 n.l.), v díle zvaném „Shen Nong Ben Cao Jing“ (tradiční čínská kniha o zemědělství a léčivých rostlinách, připisovaná Božskému Rolníkovi /viz první část blogu o čaji/, ale vydaná písemně jako kompilace ústní tradice právě během dynastie Han). Zde je čaj popsán jako lék na více než sto nemocí včetně horečky, úplavice a otravy. Během dynastie Han se čaj sbíral z divoce rostoucích keřů, listy se sušily a lisovaly do cihel a čaj se konzumoval jako slaný nápoj s bylinkami a kořením. Hlavní použití čaje bylo spojeno s jeho léčivými vlastnostmi.
Během dynastie Tang (618-907 n.l.) napsal Lu Yu jednu z hlavních dochovaných historických knížek o čaji - „Cha Jing“ (vyšla též v českém překladu). Lu Yu knihu vydal někdy kolem roku 760 n.l. a popisuje v ní specifické účinky různých druhů čaje. Například zelený čaj je považován za ochlazující a detoxikační, zatímco černý čaj je považován za zahřívající a stimulující.
Kromě fyzických benefitů Lu Yu zdůrazňuje i duchovní a morální aspekty čaje. Dle něho pití čaje v klidném prostředí může podporovat meditaci a vést tak k duševnímu klidu a harmonii. Tento přístup je typický pro dynastii Tang, kdy čajová kultura zažila velký rozkvět s důrazem na estetiku a rituál. Vyvinuly se techniky mletí a prosévání čajových lístků a zrodila se tradice pití čaje pro potěšení, nikoli jen pro léčebné účely. Čaj nicméně dále pokračuje na své pouti jako významná část čínské tradiční medicíny.
Do Japonska se čaj pravděpodobně dostal v 9. století z Číny, a to buď přes Koreu, nebo přímo a první zmínky jsou z období Nara (646-794 n.l.). V období Heian (794-1185 n.l.) Budhističtí mniši Saicho (767-822) a Kukai (774-835) odešli do Číny studovat a přinesli zpět čajové lístky a semena. Brzy poté, kolem roku 808 n.l., si čaj začal získávat popularitu.
Stejně jako v Číne, zpočátku byl čaj v Japonsku používán především jako léčivý prostředek. První zmínky o jeho léčivých účincích se objevují v japonské lékařské knize "Ishinpo" z roku 984. Kniha popisuje čaj jako stimulant, diuretikum a lék na různé choroby, včetně bolestí hlavy, únavy a průjmu.
Ve 12. století Budhistický mnich Eisai (1141-1215 n.l.) přivezl ze své cesty do Číny nejen další semena čaje, ale i zvyk pití čaje typický pro dynastii Sung (960 – 1279 n.l.) – čaj byl rozemlet na jemný prášek a zalit horkou vodou. Kniha "Kissa Yojo" (1211 n.l.) od Eisaiho popisuje čaj jako "lék na tisíc nemocí".
Ve 12. století se čaj stal velmi populárním mezi japonskou aristokracií a zejména zenovými mnichy, kteří pili čaj, aby se udrželi bdělí během meditace. Čajový obřad se stal důležitou součástí zenové buddhistické tradice a dodnes je v Japonsku praktikován.
V 16. století se čaj stal v Japonsku dostupným i pro širokou veřejnost. V té době se začaly hromadně zakládat čajové plantáže a čajovny se staly běžnou součástí japonské kultury.
V Evropě se zmínky o léčebných účincích čaje objevují v průběhu 17. století, a to zejména v knihách Nicholase Culpepera ("The English Physitian" z roku 1652 (později vydaný pod názvem "The Compleat Herbal" z roku 1653), který popisuje čaj jako lék na různé choroby včetně průjmu, únavy a bolestí hlavy. Culpeper byl radikální lékař, který se zasazoval o to, aby se lidé mohli sami lěčit prostřednictvím bylin. "The English Physitian" byla přeložena do mnoha jazyků a je dodnes považována za klasiku bylinkářství. Moderní vědecké výzkumy potvrdily mnohé z léčebných účinků, které Culpeper popsal. Culpeperova kniha pomohla rozšířit znalosti o čaji v Evropě a inspirovala další generace bylinkářů.
V následujících staletích popularita čaje vzrůstala a s tím i jeho využití v léčbě. Anglický lékař Stephena Millera podal ve své "The Materia Medica" (1737) podrobný popis čaje a jeho léčivých účinků a "An Essay on the Virtues of Tea" (1757) od anglického lékaře Johna Fothergilla může být považována za první evropskou vědeckou studie o léčivých účincích čaje.
Moderní věda zkoumala čaj z pohledu aktivních složek v něm obsažených a jejich působení na lidské zdraví. Mezi hlavní zdravotní benefity čaje, kde se dá na základě provedených studií důvodně předpokládat pozitivní účinek, patří:
- Prevence rakoviny: Antioxidanty v čaji mohou napomoci ochraně před rakovinou.
- Snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění: Čaj může snižovat hladinu cholesterolu a krevního tlaku, čímž snižuje riziko srdečních chorob a mozkové mrtvice.
- Posílení imunity: Čaj může posilovat imunitní systém a chránit před infekcemi.
- Zlepšení trávení: Čaj může napomáhat trávení a zmírňovat zažívací potíže.
- Zvýšení bdělosti a koncentrace: Kofein v čaji může zvyšovat bdělost a koncentraci.
- Relaxace a uklidnění: L-theanin v čaji má relaxační a uklidňující účinky.
Studie se zeleným čajem a zejména pu-erhem prokázaly, že pravidelná konzumace pu-erhu významně přispívá ke snížení „škodlivého cholesterolu“ (LDL – Low Density Lipoprotein) a ke zvýšení hladiny „zdravého cholesterolu“ (HDL – High Density Lipoprotein) v krvi.
Pu-erh se také používá při snižování tělesné hmotnosti a prokazatelné zlepšuje zažívání.
Čaj obsahuje fluoridy, které se přirozeně vyskytují v čajových lístcích. Existují studie, které prokazují, že fluoridy se zabudovávají do zubní skloviny a posilují ji, čímž ji chrání před zubním kazem. Současně čaj obsahuje katechiny, které mohou potlačovat růst bakterií v ústech. Nicméně je třeba přiznat, že ne všechny studie prokázaly, že čaj má pozitivní vliv na zdraví zubů a to zejména proto, že zdraví zubů ovlivňuje mnoho dalších faktorů jako je strava, ústní hygiena, ale i genetické předpoklady.
V průběhu času se čaj stal nedílnou součástí života mnoha lidí a nabízí daleko více než jen lahodný a osvěžující nápoj. Různé druhy čaje se pyšní specifickými zdravotními benefity, které uspokojí individuální potřeby.
Volba čaje se tak stává osobní cestou za poznáním chutí a benefitů, které lahodí vašemu tělu i duši. Zohledněte své individuální potřeby, ať už toužíte po povzbuzení, zklidnění, harmonizaci organismu, nebo si chcete jednoduše vychutnat lahodný šálek s příjemnou vůní. Experimentujte, objevujte a vnímejte, jak vám každý druh čaje otevírá dveře k blahodárným účinkům na vaše zdraví.
V každém případě je však dobré si uvědomit, že všeho moc škodí, a i čajem se dá předávkovat. Kofein v čaji může u citlivých osob způsobovat úzkost, nespavost a srdeční arytmie. Taniny v čaji mohou bránit vstřebávání železa z potravy. Oxaláty v čaji mohou u predisponovaných osob zvyšovat riziko tvorby ledvinových kamenů.
Důležité je:
- Pít čaj s mírou.
- Správně čaj připravit.
- Nejlépe se naučit pít čaj bez cukru.
