Jsem zvyklý na to, že lidé mají radikální názory. Ale i takoví lidé by měli vědět, že nestačí jen plácat do vzduchu svá "moudra", jak to dělá ve svém silně demagogickém článku Marek Numerato, ale že je potřeba mít také pro své postoje podpůrné argumenty. Proto si v dnešním blogu dovolím okomentovat jeho jednotlivá tvrzení. Citovaný text původního blogu je označený kurzívou.
Za studium neplatí pouze ten, kdo studuje, ale všichni daňoví poplatníci.
Všichni daňoví poplatníci platí za výstavbu dálnic. Zdaleka ne všichni je použijí. Přesto pro rozvoj průmyslu a obchodu jsou dálnice důležité a tedy je důvod, aby byly placeny z daní všech. Státní peníze - tedy daně ode všech - se investovaly do mnohých původně státních podniků před jejich prodejem a pak se podniky prodaly soukromníkům. Byl-li prodej úspěšný a firma dále funguje a přináší státu peníze na daních, pak i tato státní investice měla svůj smysl. A je spousta dalších věcí, které zdaleka nevyužijí všichni občané, ale které vedou k rozvoji ekonomiky, a proto je jejich financování státem prospěšné pro všechny občany. Školství patří k jedním z nich, protože čím více budeme mít vzdělaných lidí, tím více budeme zajímavější pro investory. To se například potvrdilo v Dánsku, které je také díky velkým investicím do vzdělání prosperující země. Opravdu si myslíte, že by v Dánsku dávali dlouhodobě 10% státních financí do školství, kdyby se jim to nevyplatilo? A mám-li mluvit za sebe, moje vzdělání považuji za čistě soukromý statek, do nějž jsem vložil mnoho času a úsilí, přesto si nepřipadám ani trochu trapně, že mi na ně přispěl "každý z republiky", protože to díky vyšším daním oproti daním, které bych platil bez vzdělání, "každému z této republiky" splácím, či už jsem to spíše splatil a nyní na mě "všichni v tomto státě" vydělávají. Za to, že výnosy jsou nižší, můžou politici, kteří zavedli tzv. rovnou daň.
Školy mají velmi omezené možnosti konkurovat si výukovými metodami a složením výuky. O tom rozhoduje centrum (ministerstvo školství), které zastává myšlenku "jedné velikosti pro všechny". Tam, kde se vydávají všichni jednou cestou, je velké riziko, že všichni zabloudí. Tam, kde se všichni rozutečou po různých stezkách, naopak existuje naděje, že někdo objeví ten správný směr. Ve státním školství na něco takového můžeme rovnou zapomenout.
Jedna velikost pro všechny? A to jako že není rozdíl mezi gymnáziem, střední školou, středním odborným učilištěm a odborným učilištěm? Navíc asi žijete stále v představě, že učitelé učí podle tzv. osnov. Ale to už dávno není pravda. Na řadu se dostaly mnohem rozvolněnější "tématické plány". I co se týče různorodosti škol, tak dnes v ČR máme například i Waldorfské školy. Takže i tu různorodost tu máme, ale kdo ji vidět nechce, nevidí. Ministerstvo tu funguje jenom jakýsi garant toho, že vzdělání na konkrétní škole bude odpovídat danému stupni školy. To by však i v čistě soukromém školství muselo být nějakým mechanismem zajištěno. I vy můžete jít a založit novou soukromou školu. Nikdo vám nebude plánovat kde škola bude a jaký obor se na ní bude učit. Tak směle do toho!
V systému státního školství se vedou nekončící debaty o tom, kolik potřebujeme instalatérů, filozofů či jaderných fyziků. O tom, kolik instalatérů, filozofů či jaderných fyziků se uživí, nenecháváme rozhodnout trh, ale věříme v "moudra", která vypadnou z hlav socialistických plánovačů.
Pěkně křečovitá snaha o to ukázat, jak je státní školství prohnile socialistické. Ovšem zjevně nemáte tušení, jak ono "plánování" probíhá. Každá škola si musí rozmyslet, jaké studijní obory otevře, a když splní podmínky pro daný obor (mimo jiné personální zabezpečení odborné výuky), může daný obor otevřít a je pouze na ní, jestli se ji podaří otevřený obor dostatečně naplnit. A když se ho naplnit nepodaří, tak se příslušný obor v ročníku neotevře, protože na něj škola nedostane dotace. Přesně podle pravidel volného trhu - o co není zájem, to zanikne. Vaše představa, že o tom, na jaké škole bude otevřen který obor studia, se direktivně rozhoduje na MŠMT, je hodně zcestná.
Státní školství neumožňuje rozdílné odměňování kvalitních a nekvalitních učitelů. Proto tolik kvalitních (špatně placených) pedagogů školství opouští. Proto tolik neschopných (vzhledem k odvedené kvalitě práce přeplacených) pedagogů ve školství zůstává.
Ale to vůbec není o tom, zda-li je školství státní nebo soukromé. Myslíte si, že ve Finsku si státní školství není schopno zaplatit kvalitní učitele? Jak pak tedy může být Finsko mezi nejlepšími v rámci zemí OECD?
Školy jsou nástrojem propagandy vládnoucích politických stran.
Tak tohle fungovalo ještě za "socialismu", kdy v učebnicích byly "sugestivní" příklady, ale je nutné si uvědomit, že dnes jsou ve školách učitelé různých politických názorů a nedovedu si představit, že by pak celý učitelský sbor vystupoval propagandisticky. Navíc kdyby byly školy výhradně soukromé, mohli bychom analogicky tvrdit, že se na nich bude propagandisticky prezentovat politický názor majitelů škol.
Prostřednictvím škol se děti učí nahlížet na podnikatele jako na parazity.
Někteří učitelé mají jako vedlejší pracovní činnost podnikání. Naopak někteří podnikatelé mají jako vedlejší pracovní činnost učení. Takže tito pak do hlaviček žáků a studentů cpou názor, že jsou parazity? Znám mnoho učitelů a u žádného z nich jsem nezaznamenal tendence k tomu, že by chtěl studentům/žákům vnucovat názor, že podnikatelé jsou paraziti. Proboha, na jaké škole to studujete či jste studoval?
Prostřednictvím škol se děti učí být vzornými ovčany pokorně přijímacími sebehloupější nařízení z hlav obecních zastupitelů, poslanců či evropských úředníků.
Stejně nesmyslným způsobem můžu oponovat, že na soukromých školách si budou majitelé pěstovat opopracovníky, kteří budou pokorně přijímat sebehloupější požadavky z hlav šéfů a majitelů firem. Tohle už je opravdu ptákovina.
Školy podsouvají žákům myšlenku, že veřejný zájem je nadřazen soukromému vlastnictví.
Mohl byste to rozvést? Jak takové podsouvání probíhá? Při jakých příležitostech tak pedagogové činí? Já jsem nějak pozadu, tak abych věděl, jak to podsouvání mám provádět. Zvláště u studentů Univerzity Karlovy to pro mě bude asi fuška. Víte, když něco tvrdíte, tak to také musíte podpořit nějakými argumenty. Silný deficit argumentů není jen v tomto vašem tvrzení, ale nese se celým vaším textem.
Co se týče státního školství u nás, tak jeho začátek lze datovat už do roku 1774. To nám ten experiment tedy vydržel dlouho. A pane Numerato, máte k dispozici nějaký konkrétní příklad, jak to funguje, když se ve školství naplno rozvinou tržní mechanismy? Já bych jeden měl. Avšak nechtěl bych, aby naše školství dopadlo takto.
