Přijde vám, že se na vysokých školách objevují stále nesmyslnější obory? Že vznikají vysoké školy, které by neměly být z principu vysoké, ale tak maximálně střední? To není náhoda, je to dlouhodobý záměr.
Před pár lety mě překvapil tehdejší ministr školství Josef Dobeš (za VV, odborným vzděláním psycholog), který se pozastavoval nad tím, že u nás vystuduje vysokou školu i člověk s podprůměrným IQ. Přitom jeho ministerstvo vydalo tento materiál: Strategický rámec VŠ politiky, ve kterém je jasně řečeno, že je to zamýšlený cílový stav.
Podíváte-li se na stranu 9 odkazovaného materiálu, je tam zcela jasná tabulka (Obrázek 3) zamýšleného vývoje, označovaná jako „Trowova koncepce fází terciárního vzdělávání“. Tato tabulka jasně říká, že cílem je, aby terciární vzdělání mělo více než 50% populace, tedy i lidé s podprůměrným IQ. Prostudováním oné tabulky zjistíte, že tyto změny cíleně probíhají na všech školách v Evropě: Snaha prosadit, aby školu vedli externí manažeři a ne akademická obec, aby akademická obec jako taková de-facto zanikla, aby se ze škol staly továrny na úzké specialisty a ne aby z nich odcházeli lidé znalí toho, co je to vědecký přístup. Správně je pak toto vzdělání označováno jako terciární, nikoliv vysokoškolské - už to není o tom, že byste měli na dané škole získat nadstandardní znalosti, ale o tom, že je to další instituce, kterou musíte vystudovat, abyste měli vůbec šanci uspět na trhu práce. Pouze se střední školou už budete pro mnoho pracovních příležitostí apriori odepsaní.
Ono je to totiž tak, že bakalářský titul by měl prakticky nahradit maturitní úroveň vzdělání a maturitu poslat ještě níže, což je velice vychytralý krok, protože ti, co by šli pracovat už v osmnácti, se nyní zdrží na školách o tři roky déle, takže se tím „pomůže“ pracovnímu trhu, kdy studenti bakalářského studia nebudou pracovat vůbec, anebo (a to asi častěji) budou pracovat na částečný úvazek. Nehledě k tomu, že samotné zvýšení počtu studentů sekundárně zvedá množství pracovních příležitostí (doprava studentů do školy, ubytování studentů, atd.)
Ať děláte co děláte, základní cíl, kdy více než 50% populace by mělo absolvovat terciární vzdělání znamená, že terciární školu (je na čase jim přestat říkat vysoké) by měli absolvovat i studenti s IQ menším než 100. Tedy údiv nejen tehdejšího ministra Dobeše není na místě. Úroveň terciárního studia tak zcela nutně musí jít dolů, aby bylo možné naplnit záměr více jak z 50% terciárně vzdělané populace. V kontextu s tímto faktem pak poněkud směšně působí časté opakování slova „kvalita“ ve Strategickém rámci.
Ano, vím, není to žádná novinka, ale stále se u některých lidí setkávám s údivem nad tím, jak náročnost vysokých škol klesá. Přišlo mi proto vhodné připomenout, že údiv není na místě.
