Opravdový přítel...

... je ten, kdo vchází do dveří přesně v okamžiku, když z nich kolem tebe celý svět vychází a odchází ...

PROLOG :

... v životě jsou situace, které nevrátíš ...

HOZENÝ  KÁMEN, který přesně v ten okamžik, kdy opouští ruku, tak už jej nic nemůže zastavit, ani vrátit. Putuje směrem, na své trajektorii, z bodu "A" do bodu "B", obdařen patřičnou sílou a razancí. UBLÍŽIT se nechá jednak FYZICKY, ale i PSYCHICKY, kdy v kombinaci těchto dvou "veličin" dochází k většímu účinku a kadenci. Tam, kde končí rozum, tak nastupuje síla.

VYŘKNUTÉ  SLOVO nelze nikdy vzít zpět a dodatečné omluvy, že se jednalo o afekt, rozčílení, chvilkové zatemnění mysli..... apod. Tak to nejsou omluvy, ale pouhé výmluvy, protože touto situací dojde k nevratnému narušení, toho tak cenného a  křehkého, což je DŮVĚRA. Je to věc opravdu velice složitá a těžká, jelikož se cca 2 roky učíme MLUVIT, abychom se cca přes 50 let učili MLČET....... MILOVAT SE VŠAK UČÍME CELÝ ŽIVOT.

PROMARNĚNÝ  ČAS, ale ne jenom promarněný, je věcí nevratnou, každá sekunda našeho života, která uplynula nelze nikdy vrátit, ani jí vzít zpět. Každá sekunda, která uběhla, jedna vedle druhé, se zařazují do kategorie MINULOST, kterou nevrátíš, a obrazně řečeno patří do učebnic dějepisu. Dnes se mi nechce....zítra nebudu mít čas....a pozítří....tak to už tady nemusím být.

NEVYUŽITÁ  ŠANCE je velice úzce spjata s PROMARNĚNÝM ČASEM, kdy je velice obtížné vůbec rozpoznat co šancí je, a co nikoliv. Je to pojem relativní, jelikož pro každého, případ od případu, může být za šanci považováno úplně něco jiného. Jen z těžka a s maximální citlivostí se nechá určit v životě co je to šance, to co se už v životě nikdy nemusí opakovat, a nebo už se s něčím takovým nemusím potkat. Ano, je to obtížné, kdy se vše odvíjí od ŽIVOTNÍCH PRIORIT, každého jedince samostatně.  

EPILOG :

... MINULOST, pitomost, neřeš, tu nezměníš ... BUDOUCNOST, taky blbost, ta je vzdálená a v nedohlednu ... ŽIJ  SOUČASNOSTÍ ...