Písek je krásné jihočeské město do kterého se ráda vracím, a když je to prostřednictvím knihy, která je dobře napsaná a dokáže vás zaujmout, jsou návraty do známých míst o to lepší.
Poslouchej toho s pistolí je soubor sedmnácti příběhů písecké kriminálky. Šéfem oddělení je kapitán Karas a hlavními postavami téměř všech příběhů jsou poručíci Studnička a Mach, kteří úřadují v kanceláři u Studničků. Rádi si zajdou na pivo a dobrý dlabanec do hospody U Reinerů, kde se dobře zapíjí jak strasti tak radosti nelehkého policejního života. V knize se dále setkáme s kriminalistkou Čtverákovou, vyšetřovatelkou Vandovou a dalšími zajímavými postavami.
Emeritní polda Ladislav Beran ví, jak upoutat čtenáře a z příběhů je jasná dokonalá znalost prostředí a policejního žargónu. To se mi na příbězích opravdu líbí, protože často se do psaní detektivek pouštějí lidé, kteří o policejní práci nemají ponětí. Kniha se čte jedním dechem a pro ty čtenáře, kteří raději sáhnou po kratších slohových útvarech je jako dělaná.
První povídka DVA NA JEDNOHO je datována dva roky po sametové revoluci. V knize je často zmíněno porevoluční období, kdy nastala vlna "vykrádaček" kostelů. O jihočeské baroko byl velký zájem a tak měli tamní četníci, ale i ti v ostatních okresech hodně napilno.
Vybrala jsem pro vás ukázku z příběhu: VŠICHNI MĚLI ALIBI, ALE...
O čtyřicetileté Iloně Vodňanské bylo známo, že pro sprosté slovo už na gymplu nešla nikdy daleko. Takže když na srazu spolužáků z píseckého gymplu po deseti letech prohlásila, že už dobře pět let není Pražandou, a že bydlí za Prahou v pěkný prdeli, zapomněla se spolužákům po společné večeři v restauraci U Zlatého býka zmínit o tom, že ta pěkná prdel za Prahou se jmenuje milionářská Řitka, a že tam mají postavenou pěknou vilu s velkým bazénem za nejméně pět mega. Přiznala ale, že do Písku přijela už ráno, že si chtěla Písek užít. A že se ubytovala v penzionu U Kapličky, kde si vzala apartmá s nádherným letištěm, kde se jí bude v noci určitě samotné špatně usínat. Ještě než si sedla na židli, vypadlo z ní, že jí manžel půjčil na cestu do Písku nové červené audi er es šest s prominentní espézetkou, který ho stála na dopravním inspektorátu deset tisíc. Že o to červené audi přijde, s tím samozřejmě vůbec nepočítala, stejně jako s tím, že přijde o nadějně se rozvíjející nabídku k šoustu od spolužáka Ríši Wernera, který se jí celý večer věnoval. U baru s ní celou dobu laškoval, sahal jí nejen na kolena, ale i výš, a několikrát si v ruce potěžkal její prsa, když se chtěl přesvědčit, že to jsou opravdu pravé trojky a ne žádný silikon. Slibnou erotiku jí překazila policejní hlídka z obvodního oddělení, která jí do restaurace přišla kolem třetí ráno oznámit, že má audi nabourané u Opařan, v esíčku, kde končí písecký a začíná táborský okres a pod mostem protéká říčka Smutná...
o tom, jak to s novou červenou audinou dopadlo a co všechno se ještě semlelo, si musíte přečíst v knize Ladislava Berana, která je jako stvořená pro dlouhé zimní večery, zvlášť když na nás na počátku roku čekají sibiřské mrazy.
