Muž, který zachránil Vánoce

Sedmadvacetiletý Alfred Gilbert byl podnikatel, který si vydělával prodejem kouzelnických sad dětem. Financoval tak své studium sportovní medicíny. Byl také velkým sportovcem a překonal několik světových rekordů ve skoku o tyči.

Jednoho dne, během cesty vlakem do New Yorku spatřil něco, co změnilo jeho život.  Projížděl kolem stavby plné ocelových nosníků a velkých strojů. Všude bylo ohromné množství vybavení. Gilbert byl komplexností toho všeho tak fascinován, že se najednou v jeho mysli objevil perfektní nápad. Řekl si: „Tohle vypadá jako bezva zábava. Mohlo by to bavit i děti.“ Usmyslel si, že to všechno převede do miniaturní podoby a vytvoří hračku. A tak ten samý večer začal pracovat. Nařezal si malé kousky lepenky, které připomínaly věci, které viděl na stavbě a pak je upravoval tak dlouho, dokud do sebe krásně nezapadaly. Byly to různé panely, které se spojovaly šroubky. Když  byl  s prototypem stavebnice spokojen, rozhodl  se použít pevnější materiál. Najal si konstruktéra, který stejné díly vyrobil z kovu. Výsledek byly mnohem pevnější součástky a hrát si s nosníky, které se mohly spojovat k sobě šroubky byla prostě zábava. Nakonec nová stavebnice dostala jméno podle svého autora, Gilbertova. V roce 1913 předvedl svůj produkt na veletrhu hraček v New Yorku. Gilbert byl velký bavič a obchodník a když hračku předváděl, udělal to se vší parádou. No a tak se stavebnice začala prodávat a obchod se pěkně rozjel a jeho výrobky kupovali miliony zákazníků. Téměř je nestačil vyrábět.

První světová válka

V dubnu roku 1917 se nad ním začala stahovat mračna a stejně tak nad dětmi, které stavebnice zbožňovaly. Téměř přes noc se změnil celý Svět. Spojené státy vstoupily do války a továrny, jako byla ta Gilbertova, musely změnit své zaměření. Na výrobu stavebnice potřebovaly stejné stroje, které potřebovaly přední  bojové linie v Evropě. Tak se stalo, že rada Národní bezpečnosti zakázala výrobu hraček. A co bylo nejhorší, blížily se Vánoce a hrozilo, že děti nebudou mít hračky pod stromečkem!

Boj za dětské sny!

Gilbert neviděl jen obchod, ale hračky bral jako něco co dětem pomáhá rozvíjet fantazii a podporuje jejich vzdělání. Byl přesvědčený, že hračky jsou pro formování dětí nezbytné. A tak přísahal, že Vánoce prostě zachrání. Umanul si, že přesvědčí radu a spojil se s ostatními průmyslníky. Výrobci hraček zvolili Gilberta za svého mluvčího a ten pak odjel do Washingtonu na zasedání. Na to, aby  je přesvědčil měl pár minut a tak si sebou přinesl tajnou zbraň -  svou stavebnici. Jakmile ji předvedl a předal, atmosféra v místnosti se změnila. Jako by se z těch upjatých mužů v oblecích staly opět děti. Vzpomněli si, co pro ně dříve hračky znamenaly a co patrně znamenají pro jejich děti. Byl to jeden z těch momentů, ze kterých se stává legenda. Gilbert je přesvědčil, že hračky jsou nezbytné a rada svůj návrh stáhla a výroba hraček pokračovala dál.  Tisk tehdy Gilberta velebil a psal o něm jako o muži, který zachránil Vánoce. A tak milióny dětí našly pod vánočními stromky  množství dárků, včetně Gilbertovy stavebnice, a to díky jeho přičinění.

Gilbertova všestrannost

Do roku 1935 prodal Gilbert přes třicet miliónů stavebnic. Vyráběl také výukové chemické sady, mikroskopy a další výukové předměty. V roce 1938 začal s výrobou dětských železničních tratí, které byly velmi dobře hodnoceny pro svou přesnost. Dokonce byly vyráběny s takovou precizností a v tak přesném poměru vůči skutečným strojům, že je odborníci nepovažovali za hračky, ale za přesné modely. Za svou padesátiletou kariéru zaregistroval více jak 150 patentů.  Byl prvním, kdo vyplácel sociální dávky svým zaměstnanců, spoluzaložil Organizaci amerických výrobců, které se stal prvním prezidentem. V roce 1941 otevřel v New Yourku Gilbert Hall of Science. V roce 1954, kdy odešel do důchodu, předal vedení podniku svému synovi. Hračky ale vyráběl až do své smrti v roce 1961.  Na základě jeho příběhu byl natočen v roce 2002  film, který byl do kin uveden pod názvem "Vánoce".