Jak slaví Vánoce naši sousedé

Jelikož se blíží čas vánočních svátků, zkuste se na chvíli zastavit a přečíst si, jak u některých našich sousedů slaví Vánoce. Přidala jsem i pár originálních receptů, které patří k tradičním vánočním pokrmům.

Švýcarské slavnosti

Advent začíná jako u nás, čtvrtou neděli před Štědrým dnem. Doba adventní vždy nabádala děti k trpělivosti, a když byly hodné, dostaly odměnu. A tak byl vyvinut adventní kalendář. Dvacet čtyři okének a každý den se otevřelo jedno, kde byl obrázek,  na kterém bylo zachyceno poselství adventní doby - kdy se křesťané připravují na Vánoce a očekávají příchod Ježíše Krista.

Když se vydrhne celý dům od půdy až po psí boudu, teprve pak se postaví jesličky. Co se mi hrozně líbí je, že v každém pokoji mívají vánoční stromeček. Samozřejmě, že nechybí adventní věnec.

Velmi populární je festival Klausjagen. Začíná 5. prosince, před sv.Mikulášem, ve městě Küssnacht. Sejde se i 20 000 lidí a přímých účastníků je kolem 1500. Festival trvá dlouho do noci. Průvod má šest částí. Jako první jdou muži, kteří mají obouručné biče a práskají s nimi. Pak  jdou muži v bílých rouchách a na hlavách mají velké čepice, asi dva metry vysoké. Vypadají jako biskupské čepice a jsou zevnitř nasvícené. Za nimi jde svatý Mikuláš se svými čtyřmi pomocníky v černých šatech a oslíkem. Pak jde dechová kapela, která vyhrává  tradiční vánoční píseň a za nimi jde velká skupina vyzvánějící na Trycheln, velké kravské zvony. Konec průvodu uzavírají muži troubící na kravské rohy. Pak se slaví v různých krčmách a hospůdkách.

Dárky rozdává Samichlaus (sv. Mikuláš) už 6. prosince a na Štědrý den děti najdou za dveřmi panáka nacpaného dárky. Říká se mu Monsieur Chalandé. Nejoblíbenější koledou je Tichá noc. Stromeček zdobí rodiče, ale děti jim pomáhají. Dárky se dají pod stromek, ale rozbalují se až druhý den.

Kdo nosí dětem dárky v Itálii?

Štědrý den v Itálii je naprosto běžným dnem, ale je zakončen půlnoční bohoslužbou. Nejznámější je ve Vatikánu v chrámu sv. Petra a Pavla. Svátky začínají až na Boží hod a to až po Papežově požehnání Urbi et Orbi. Nejvíc jsou v domácnostech rozšířené jesličky, stromečky jsou až na druhém místě. Rodinné Betlémy se dědí po generace. Figurka Ježíška do jesliček uléhá až 24. prosince večer.

Ke svátečnímu obědu se podává pečeně, krocan, ryby i mořské plody, prostě na co je chuť. Tabule je bohatá a má i deset chodů. Snad ve všech rodinách se podává Panettone, nebo Pandoro. Oboje si můžeme koupit i v našich obchodech. Je to jemňoučké nadýchané kynuté těsto s rozinkami, někdy s kandovaným ovocem. I když se vánoční zvyky v různých částech Itálie liší, jedno mají společné, Italové si nepřipouštějí předvánoční shon a o Vánocích odpočívají a to až do Tří králů.

V některých částech Itálie nosí dárky dětem Babbo Natale, který vypadá  tak trochu jako náš Mikuláš a jezdí z Finska na saních tažených soby. Ten chodí někde 24. prosince večer, ale někde se dárky rozdávají i na Boží hod ráno.

Ale ještě je tu někdo, kdo nosí v Itálii dárky. Je to hodná čarodějnice Befana. Ta rozdává dárečky kolem tří králů a děti, které zlobily mohou dostat i uhlí. Říká se, že když se narodil Ježíšek, Befana se o jeho narození dozvěděla pozdě a i když spěchala, dostala se k jesličkám v době, kdy už tam Ježíšek nebyl. Dodnes proto létá na svém koštěti a nosí dětem dárky.

Ozdobený kozel nosil dárky ve Švédsku

Švédsko je pro nás země poměrně vzdálená.Vánoční čas zde začíná už 13.prosince. Všemi školami, institucemi a firmami prochází časně ráno průvod, v čele kterého jde sv. Lucie. Na sobě má bílou košili přepásanou červeným páskem. Na hlavě korunu se zapálenými nebo elektrickými svíčkami. Má sepjaté ruce a všem přítomným nabízí sladké kynuté pečivo s příměsí šafránu a perníčky. Zpívají se vánoční koledy. V průvodu s ní jdou malé Lucie, holčičky v bílých košilkách, nesoucí svíčku v ruce a chlapci mají na hlavách vysoké čepice na kterých jsou zlaté hvězdy. Tu mají i na tyčce v ruce a říká se, že je to pozůstatek po třech králích.

V dřívějších dobách nosil dárky vánoční kozel, který měl rohy ozdobené červenou mašlí a prý byl napodobeninou mikulášského čerta. V současnosti ho vystřídal skřítek Tomten, který je kombinací Santa Klase, Mikuláše a s skřítka hospodáříčka. Vánoční stromek se ve Švédsku zdobí od 18.století. Během Vánoc se konzumuje spousta sladkostí. Specialitou je šafránový chléb, povidlové vánoční dorty a vařené bonbony. Vánoční svátky trvají až do svátku svatého Knuta, který je 13.ledna. Toho dne si děti pozvou na pomoc kamarády a odstrojí vánoční stromek.

Švýcarské Brunsli

250 g rozemletých neloupaných mandlí

250 g cukru

2 žloutky

2 lžíce holandského kakaa

1 lžíce hladké mouky

1 lžíce třešňovice (pálenka)

Ušleháme bílky s cukrem a do tuhé pěny přimícháme ostatní suroviny. Vypracujeme těsto, které vyválíme na válu. Podsypáváme ho cukrem. Formičkami vykrajujeme různé tvary. Pečeme v předehřáté troubě na 150°, 15 minut

Appenzellský medový koláč - Švýcarsko

200 g medu

200 g cukru

500 g hladké mouky

20 g másla

100 ml mléka

1 vejce

15 g prášku do pečiva

špetka skořice

10 g tlučeného hřebíčku

trochu muškátového oříšku

Med rozpustíme ve vodní lázní, svaříme mléko s cukrem a pak promícháme s teplým medem. Když směs vychladne přidáme mouku a kypřící prášek, vajíčko a koření. Vypracujeme těsto, které dáme na plech a zvedneme okraje. Koláč ozdobíme rýhami, které uděláme vidličkou a pak celý potřeme plnotučným mlékem. Pečeme v předehřáté troubě na 180°, 30 min.

Engadinský ořechový dort - Švýcarsko

300 g hladké mouky        

80 g másla,

150 g cukru

2 vejce

1 žloutek na potření

sůl

kůra z půlky citronu

Náplň: 80 g cukru, 150ml smetany, 250 g vlašských ořechů

Ručně propracujeme máslo s cukrem a mouku, přidáme celá vejce, špetku soli. Pořádně prohněteme, pak  rozdělíme na 3 díly. Dva díly rozválíme tak, abychom s nimi vyložili dno dortové formy a zvedneme okraje. Pak připravíme náplň. Cukr necháme na suché pánvi zkaramelizovat, přidáme smetanu a povaříme, pak přidáme namleté ořechy. Tuto náplň dáme na těsto ve formě a pak ji přikryjeme další plackou ze zbylé 1/3 těsta. Pečeme v předehřáté troubě na 190°, 25 minut.

Švédský GLÖGG

1 láhev kvalitního červeného vína

1/2 až 1 dl vodky

2 hřebíčky

2 ks skořice

1/2 lžičky kardamonových semen

1 dl hrozinek

1/2 dl loupaných mandlí

Všechno svaříme a pijeme horké.

Švédský šafránový chléb

1 až 2 lžičky šafránu

250 g hladké mouky

2 pol.lžíce olivového oleje

110 ml vody

sůl a pepř

Převaříme vodu, do misky dáme šafrán a zalijeme ho asi 50 ml horké vody a necháme vylouhovat. Pak si do mísy připravíme hladkou mouku, dala jsem tak 200 gramů a podle potřeby přidávala zbytek. Přidáme špetku soli a pepře. Přidáme olivový olej a zalijeme šafránem s horkou vodou a přidáme i zbývající horkou vodu. Vařečkou smícháme. Jakmile těsto přestane lepit, tak ho ještě chvilku ručně prohněteme. Ve výsledku bychom měly mít nelepivou a hladkou „kouli“. Necháme zhruba 15 minut odpočinout. Pak ji rozdělíme na 3 kousky a uděláme z nich menší.  Rozpálíme pánev asi tak na střední stupeň. Každou kuličku na tenko rozválíme, na závěr lehce posypeme moukou a solí. Vložíme na pánev.

Placky zbytečně neotáčíme, je to hotové, když se udělají opečené hnědé bubliny. Nakrájíme na proužky a podáváme jako přílohu k masu nebo k rybám.

Povidlový vánoční dort - Švédsko

150 g povidel 
250 g cukru
1/2 l mléka
1/2 kg polohrubé mouky
1 vejce
1 lžíce rumu
1 lžíce kakaa
hrst rozinek
1 prášek do perníku
1 lžička jedlé sody
1 lžíce citronové šťáv

Všechno promícháme, nalijeme na vymazaný plech. Upečené řežeme na šikmé řezy a podáváme posypané cukrem

Panettone - Itálie

200 g Hery
650 g polohrubé mouky
50 g droždí
150 g krupicového cukru
250 ml mléka
4 žloutky
2 vejce
150 g kandovaného ovoce nakrájeného na drobné kousky
150 g rozinek
1 lžička soli
špetka nastrouhaného muškátového oříšku
kůra z 1 citronu
1 vejce na potření

Droždí smícháme se lžičkou cukru a polovinou vlažného mléka. Dobře rozmícháme, přidáme ještě 2 lžíce mouky a našleháme. Takto připravíme řídké těstíčko, které necháme na teplém místě nakynout. Prosátou mouku smícháme se žloutky, mlékem, vejci, solí, zbytkem cukru, muškátovým oříškem, citronovou kůrou, kandovaným ovocem a rozinkami. Poté přidáme nakynutý kvásek, krátce propracujeme a nakonec vlijeme vlažnou rozehřátou Heru. Těsto důkladně vypracujeme a necháme na teplém místě asi 30 minut kynout. Vykynuté těsto zlehka propracujeme a vytvoříme z něj bochánek. Formu vysokou 15 cm o průměru 20 cm po obvodu vyložíme pečícím papírem. Vložíme do ní bochánek a necháme dalších 30 minut kynout. Před pečením povrch nařízneme do kříže a potřeme rozšlehaným vejcem. Troubu předehřejeme na 200 °C a panettone nejprve asi 20 minut zapékáme, potom teplotu snížíme na 160 °C a dopékáme asi 40 minut. Po upečení necháme panettone asi 30 minut ve formě chladnout, potom ho vyklopíme na kovovou mřížku a po úplném vychladnutí sloupneme pečící papír.