Pirátský poslanec Tomáš Vymazal kradl proud ve služebním bytě a Vojtěch Pikal navrhl komunistického básníka na státní vyznamenání. Co nám tyto případy říkají o Pirátské straně?
Pirátský poslanec Tomáš Vymazal kradl proud ve služebním bytě, který má přidělen po dobu výkonu svého mandátu. Když byl dopaden, přiznal, že v bytě těžil kryptoměnu.
Každý, kdo se někdy zabýval takzvanou těžbou kryptoměn, ví, že počítač, který vykonává tuto činnost, má výrazně vyšší spotřebu elektrického proudu než počítač vykonávající „běžnou“ práci. Když píšu „výrazně“, znamená to opravdu výrazně. Počítače těžící kryptoměny podle odhadů spotřebovávají na celém světě stejné množství elektřiny jako například celé Slovensko se vším svým těžkým průmyslem dohromady! Těžba kryptoměn se již stala pro náš svět významnou ekologickou zátěží a objevují se i hlasy, že by z tohoto důvodu měla být zakázána.
To vše Tomáš Vymazal samozřejmě ví a ví také to, že těžba kryptoměn se v Čechách jednoduše nevyplatí. Cena proudu potřebného k těžbě je vyšší než cena získané kryptoměny, což si na vlastním počítači ověřil i Tomáš Vymazal. Vymazal podle svých slov během svého poslancování vytěžil měnu v ceně stokorun, zatímco účet za proud v jeho poslaneckém bytě podle dostupných zpráv činí několik tisíc.
Nabízí se otázka, zda by Tomáš Vymazal těžil kryptoměny, kdyby měl spotřebovaný proud platit ze svého.
Pokud ne, jedná se o ukázkové zneužití poslanecké výhody.
Pokud ano, je buď hlupák, který neumí hospodařit, nebo je hazardní hráč spoléhající na štěstí.
Těžko říci, která z těchto možností je v případě poslance Poslanecké sněmovny České republiky lepší….
Prohřešek Tomáše Vymazala byl však brzy zastíněn služebním selháním dalšího piráta Vojtěcha Pikala. Vojtěch Pikal je místopředsedou sněmovny. Z pohledu státní správy je to tedy nejvýše postavený pirát a jistě všichni předpokládáme, že Pirátská strana do tohoto úřadu navrhla svého nejlepšího a nejschopnějšího člověka. Vojtěch Pikal je dále též předseda sněmovního podvýboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Souběh svých funkcí však Vojtěch Pikal viditelně nezvládá.
Jednou z povinností předsedy sněmovního podvýboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání je sestavení seznamu lidí nominovaných na státní vyznamenání. Na seznamu, který Vojtěch Pikal předložil poslanecké sněmovně, se objevil i kontroverzní normalizační básník a novinář Karel Sýs. Když tato skutečnost vyšla najevo, Pikal připustil, že tohoto člověka na vyznamenání ve skutečnosti navrhnout nechtěl, a svoje selhání vysvětlil tím, že na ověření všech navržených osob neměl čas.
Vojtěch Pikal se zcela bezelstně přiznal k tomu, že nesplnil poměrně důležitou pracovní povinnost vyplývající z jeho postavení ve sněmovně. Asi jako když se student gymnázia vymlouvá, že nestihl udělat domácí úkol. Vojtěch Pikal už ale není studentem střední školy! To by si měl uvědomit on i Pirátská strana, která jej do sněmovny vyslala.
Vojtěch Pikal dále vysvětlil, že když prověřoval seznam osob navržených na vyznamenání, dával pozor hlavně na to, aby se na něm nezaslouženě neobjevil nějaký válečný letec. Vojáci, kteří za války bojovali za naši svobodu, si podle Vojtěcha Pikala vyznamenání zřejmě nezaslouží.
Korunu všemu ale nasadil Pikalův stranický kolega Mikuláš Ferjenčík, který Pikala omluvil těmito slovy: „Vojta je extrémně chytrý kluk. Na druhou stranu je na tom hůř se sociální inteligencí a tady se to projevilo“.
Toto prohlášení vzbuzuje vážné pochybnosti o tom, zda Piráti vůbec vědí, co je to politika. Politik nemusí být příliš chytrý a nemusí mít žádné velké odborné znalosti. Jestli ale něco opravdu potřebuje, je to právě sociální inteligence. Pokud Piráti vyslali na své dosud nejvyšší dosažené sněmovní místo zástupce, který má potíže se sociální inteligencí, jaká je asi úroveň ostatních pirátských poslanců?
Oba dva případy svědčí o tom, že Piráti jsou nevyzrálá politická strana složená z nedospělých mladých kluků, kteří si ještě nevšimli, že už nejsou ve škole a kteří zatím nemají na to, aby zastávali ta nejzodpovědnější místa.
Zbývá jen doufat, že si tuto skutečnost uvědomí i voliči.
