Zásadním nedostatkem daně z nemovitosti jsou všeobecné koeficienty a absence cenových map. Tedy vlastník nemovitosti na Václavském náměstí zaplatí stejnou daň z nemovitosti jako vlastník stejně velikého domu na vesnici (předpokládejme, že obec nezvýšila místní koeficient). Toto budiž kompenzováno zdaněním příjmů z luxusnější nemovitosti, nicméně daň z nemovitostí by měla alespoň částečně reflektovat i servis, který město v souvislosti s její existencí poskytuje. Jedná se zejména o stavby chodníků, komunikací, veřejné osvětlení a nově i odklízení sněhu z přilehlých chodníků. Toto vše se může projevit v cenových mapách. Paušální zvýšení daně z nemovitosti postrádá racionální opodstatnění i právě s ohledem na možnost obcí zvýšit místní koeficient a dosáhnout tak stejného výsledku.
Neméně podstatným faktorem je skutečnost, že zvyšování daně z nemovitostí a daně z převodu nemovitostí demotivuje obchod s nemovitostmi, který je již nyní značně utlumený. Nemovitosti a jejich údržba funguje jako ekonomický multiplikátor, což se i projevuje v různých státních stimulech (zateplení, ekologické vytápění ap.).
Vzniká tak legitimní otázka, zda je pro stát výhodnější, aby lidé investovali do nemovitostí, nebo aby nakupovali drahé obrazy, diamanty a jiné movitosti s funkcí pokladu, které dále ekonomice nic nepřinesou.
Tento příspěvek byl publikován dne 23.9.2009 09:30 na blogu stránek http://houfek.blogy.novinky.cz
Z důvodu zrušení tohoto blogu včetně archivu si jej dovolil autor re-publikovat.
