Policie nepustila demonstranty na Hradčanské náměstí v době návštěvy čínského prezidenta Si Ťin - pchinga.
V policejním kordonu uvízl také poslanec Miroslav Kalousek, který to považuje za návrat před rok 1989, kdy policie bránila občanům svobodně vyjádřit svůj názor.
V diskuzi s ministrem vnitra Chovancem (ČSSD) v televizi Prima vyjádřil Kalousek (TOP 09) názor, že každá návštěva ve svobodné zemi musí počítat s tím, že v hostitelské zemi platí nějaká práva místních občanů a tato práva nesmí být pošlapávána. To se ale v případě návštěvy čínského prezidenta stalo. Podle předsedy TOP 09 se policie stavěla nad zákon, když omezovala české občany s tibetskými vlajkami nebo když nepustila na Hradčanské náměstí české občany, kteří chtěli vyjádřit odpor proti porušování lidských práv v Číně. Připomněl také, že při návštěvě papeže v Praze či při návštěvě prezidenta USA Baracka Obamy bylo Hradčanské náměstí přístupné.
V tlačenici s Policií na Hradčanském náměstí Kalousek hrozil policistům, že bude ve Sněmovně interpelovat ministra vnitra Chovance. Že se ho zeptá, jak je možné, že České policii dává příkazy prezidentský kancléř nebo, podobně jako v Bochově, kde policie perlustrovala a předvolávala k výslechu demonstranty proti Zemanovi, člen ochranky.
Nejde ale o to, že lidé z hradního kruhu říkají policistům, co mají dělat. Jde o to, že je policisté poslouchají. To totiž budí dojem, že Policii ČR neřídí policejní prezident, ale prezident Miloš Zeman, který si tak usurpuje další díl moci, který mu nepřísluší.
To samozřejmě není nic nového.
Usurpovat si větší díl moci se pochopitelně snažili i prezidenti Havel a Klaus. V případě Miloše Zemana se však sešly mimořádně příznivé okolnosti.
První je slabý premiér. Nepřátelství Bohuslava Sobotky a Miloše Zemana se traduje již od roku 2003, kdy se Sobotka přidal na stranu těch sociálně demokratických poslanců, kteří zabránili zvolení Miloše Zemana prezidentem. Od té doby je na Zemanově černém seznamu„zrádců“.
Druhou příznivou okolností je, že Zeman má silného spojence ve vládě - vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše, který se netají tím, že by Sobotku v premiérském křesle rád vystřídal. Zato by zřejmě jako protislužbu podpořil Zemanovu kandidaturu do druhého prezidentského období v roce 2019.
Třetí je pak skutečnost, že Miloš Zeman je prvním prezidentem, který byl zvolen přímou volbou. Zeman to rád zdůrazňuje a tvrdí, že získal od voličů silný mandát, který ho opravňuje dělat to, co dělá, ač se to mnohým vůbec nelíbí. Včetně jeho původních voličů.
Čtvrtou příznivou okolností je ekonomický růst. Na něm sice Zeman nemá sebemenší zásluhu, je dán celkovým ekonomickým oživením, které přišlo po přestálé krizi. Zeman mimořádně rád zdůrazňuje, že je to důsledek jeho„ekonomické diplomacie“, a mnoho voličů mu to i věří.
Poslední, pátou, příznivou okolností je celková situace ve světě. Zeman rád využívá krizových okamžiků k populistickým výpadům na adresu neoblíbené Evropské unie (ale i některých islámských států), jejímž horlivým zastáncem ještě nedávno byl. Konec konců byl to on, kdo se označoval za„eurofederalistu“ a kdo slavnostně vyvěsil na Pražském hradě vlajku EU. Dnes slavnostně ohlašuje, že jsme se vymanili z jejího područí a jsme opět nezávislým státem.
To vede Zemana k přesvědčení, že si může v tomto státě dělat, co si zamane.
Změněnou bezpečnostní situací se hájil rovněž ministr Chovanec. Podle Chovance bychom si měli uvědomit, že od dob návštěvy prezidenta Baracka Obamy v Praze se svět změnil. Od té doby bohužel došlo k teroristickým útokům v Paříži, Bruselu i jinde.
Je to takový nenápadný test demokracie. Podle Kalouska tu kdosi testoval, zda projde, když bude policie stát nad zákonem, když omezovala české občany s tibetskými vlajkami nebo když nepustila na Hradčanské náměstí české občany, kteří chtěli vyjádřit odpor proti porušování lidských práv v Číně.
Můžeme si vybrat. Buď podlehneme hrozbám zvýšeného bezpečnostního rizika a změníme se postupně v policejní stát s Velkým kormidelníkem v čele, anebo bude pro nás prvotní dodržování lidských a občanských práv, tedy i práva protestu proti diktátorovi, byť je ze země, která je tak velká, jako Čína je.
Ivan Bednář
ivanbednar.blog.iDNES.cz
