Slovo „chucpe“ znamená v hebrejštině specifický druh drzosti či opovážlivosti. Většinou se používá v rozhořčení nad někým, kdo překročil hranice přijímaného zdvořilého chování ze sobeckých důvodů. Chucpe nejlépe vyjadřuje židovská anekdota, ve které je mladík souzen pro vraždu svých rodičů a žádá soud o shovívavost, protože je sirotek. V podobné situaci se ocitla v poslední době Karolína Peake, požadující na premiérovi křeslo ministra obrany.
Není to tak dávno, co vešel ve známost případ nepřiznaných milionů, které ve svém majetkovém přiznání zatajila místopředsedkyně vlády Karolína Peake, zodpovědná za boj proti korupci. Bývá obvyklé, že se z polepšeného pytláka stává nejlepší hajný, jak svého času poznamenal na adresu svého místopředsedy Miroslava Kalouska předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ale nebývá obvyklé, aby se ze zběhlého hajného stal nepolepšitelný pytlák. Zdá se, že Karolína Peake zapomněla, že obecně mezi klíčovými protikorupčními opatřeními by alespoň pro ústavní činitele měla být majetková přiznání. Tedy vysvětlení původu majetku, a to i do minulosti a před příchodem do funkce. Vše, co se týká nabytí a prodeje luxusní vily v Tróji by tedy měla doložit a zodpovědět všechny otázky, což se zatím nestalo. Přitomby Karolína Peake měla jít příkladem, má-li ve vládě na starosti boj proti korupci. Není totiž běžná soukromá osoba, ale veřejný činitel, který musí být připraven se zpovídat. Zamlčování pak vytváří dojem, že na celé transakci je něco velice prapodivného.
Na západ od našich hranic by společnost politika, který nedokáže vysvětlit některé záhady kolem jeho majetku, k rezignaci dotlačila. Ve vyspělých demokratických zemích politici vysvětlují mnohem menší částky, než o jakou jde v tomto případě, třeba i diety nebo benefity, které z něčeho měli. Když tady jde o transakci s milionovým výdělkem, tak by to paní Peake samozřejmě měla všechno vysvětlit ve svém vlastním zájmu.
Druhým zřetelným podfukem je evidentní rozpor slov a činů v podání Karolíny Peake. Věci veřejné, jejichž v té době byla členkou, měly ve svém programu jako jednu z priorit zrušení akcií na doručitele. V případě prodeje vily to Karolíně Peake nijak nevadilo. Když se provalilo, že vilu prodala akciové společnosti, která má akcie na neznámého majitele, Peake sdělila, že měla na mysli pouze firmy, které se hlásí o veřejné zakázky. Tedy – při obchodě se státními zakázkami ji to vadí, při prodeji vlastního majetku nikoliv. Podivná logika.
V celé kauze s koupí a následným prodejem nemovitosti v pražské Troji už je jen třešničkou na dortu, že kupcem byla v ten den založená firma, která navíc od té doby nevyvíjí žádnou aktivitu, a Karolína Peake údajně neví, kdo se za ní skrývá. Když člověk něco prodává, tak obvykle ví, komu. Ví přece, s kým jedná, i když ho třeba zastupuje právní zástupce. Aby ten, kdo dostává za svůj majetek několik desítek milionů, nevěděl, od koho je dostává, tomu se snad ani nechce věřit.
A tak se stále zřetelněji nabývá na pravděpodobnosti spekulace, že vilu Peakovi prodali sami sobě. Proč to asi udělali, na to ať si odpoví každý sám.
Předsedu vlády Stanislava Grosse (ČSSD) stály jeho problémy s financemi premiérské křeslo. Podobně ministra kultury Jiřího Bessera (TOP 09) stály problémy se zatajeným majetkem, který vlastnil spolu s odsouzeným podnikatelem Pavlem Hráchem. Ne tak Karolína Peake. Místo aby opustila svou dosavadní vládní funkci, chce si přibrat další, ministerskou.
Svého času začínala Peake svou politickou kariéru na Praze 1, kde jako čiperná véčkařka bojovala za dětská hřiště v centru města. Teď se přenesla na tankodromy. Naplnila tím staré vojenské úsloví o tom, že každý voják nosí ve své tornistře maršálskou hůl.
Ivan Bednář
