Sociálně demokratické Déja vu

Tak tady máme vládní krizi, paní Müllerová. Po půl roce vlády menšinové koalice ANO a ČSSD (s podporou KSČM) se vláda otřásá v základech.

Celé to připomíná situaci, ve které ČSSD už letos jednou byla. Když vyjednávala s Andrejem Babišem svůj vstup do jeho vlády, požadovala pět ministerských křesel. Dostala dvě, ostatní jsou hodně, hodně problematická.

Hamáček, po epizodní šéfování neobsazeného ministerstva zahraničí, řídí  už jen ministerstvo vnitra. Kulturu neviditelně spravuje z Olomouce primátor Antonín Staněk (jak lze sloučit funkce primátora a ministra je záhadou). Na ministerstvu práce a sociálních věcí vydržel Petr Krčál jen tři týdny. Poté, po problémech s plagiátorstvím jeho diplomové práce, usedla do ministerského křesla Jana Maláčová. Ministrem zemědělství je sice bývalý šéf Potravinářské komory Miroslav Toman, ale ten je více ministrem Andreje Babiše a Miloše Zemana než Hamáčkovým nominantem. A komedie kolem (ne)jmenování europoslance Miroslava Pocheho, který měl být ministrem zahraničí, je dostatečně známá. Zahraniční politiku v podstatě dělá Andrej Babiš sám.

Do jednání o vytvoření nové vlády s politickým hnutím ANO vstupovala ČSSD se sedmi podmínkami. Během dvou kol rozhovorů se ji podařilo do programového prohlášení budoucího kabinetu prosadit pouze dvě, které tam ale již byly v době  jednobarevné vlády Andreje Babiše (proevropské směřování ČR plus členství v NATO a podpora mladých rodin).

Z koaliční smlouvy se ale zcela vytratily pojistky, které by ČSSD ochránily před tím, aby ji politické hnutí ANO obcházelo. Ač ČSSD původně kategoricky říkala, že členem vlády nemůže být trestně stíhaná osoba, Babiš, podezřelý z dotačního podvodu, se premiérem stal. Sešlo i z požadavku vyrovnaného rozdělení hlasů v kabinetu, aby se museli koaliční partneři vždy dohodnout a silnější nepřehlasoval slabšího.

Sociální demokracie rovněž neúspěšně usilovala také o to, aby se politické hnutí ANO až do vyřešení kauzy Čapí hnízdo vzdalo kontroly rezortů financí, vnitra a spravedlnosti. Nesplněn zůstal i požadavek na vytvoření regulačního mechanismu, který by měl na ministerstvech životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu odbourat střet zájmů daný propojením čelných představitelů politického hnutí ANO s koncernem Agrofert.

Menšinová vláda ANO a ČSSD byla pak jmenována a ve Sněmovně získala díky podpoře komunistů důvěru (skrytý koaliční partner).

Uplynul půl rok, a stejný problém se vrátil znovu na scénu. Co s Andrejem Babišem, kolem jehož osoby se kupí jeden skandál za druhým?  Podezření z dotačního podvodu v případě farmy Čapí hnízdo, obcházení daňové povinnosti nákupem korunových dluhopisů, nevysvětlitelné zdroje peněz, za které je nakoupil za 1,5 miliardy, prodej firmy PROFROST svému holdingu Agrofert za sedminásobek ceny, únos či výlet jeho syna na Krym atd. A nakonec – co jiného je Babišova cesta do Ženevy a pětihodinové vymývání mozku synovi než mařením vyšetřování a ovlivňováním svědka. Státní zastupitelství by mělo konat!

Sociální demokracii tedy stojí před stejným problémem jako v květnu letošního roku. Zůstat s Babišem nebo nezůstat? Předseda Jan Hamáček by za nejlepší považoval tzv. slovenský model, kdy by vláda pokračovala bez premiéra Andreje Babiše a zátěže Čapího hnízda s jiným premiérem z ANO. Z dosavadních jednání je ale podle něj evidentní, že ANO touto cestou jít nechce.

ČSSD o svém stanovisku teprve rozhodne. Předsednictvo strany se stejně jako poslanecký klub sejde pravděpodobně ve středu. Do pátku se pak strana definitivně oznámí svůj postup.

Obávám se, že to dopadne to jako obvykle. Sociální demokraté ohnou hřbet, v Babišově vládě zůstanou a řady její voličů, už tak dost řídké, ještě více prořídnou.

Ivan Bednář, ivanbednar.blog.iDNES.cz