Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko odmítá odstoupit a vyhlásit nové volby. „Nové volby nebudou, dokud mě nezabijete,“ prohlásil.
Český prezident Miloš Zeman se svého času podobně stavěl na podporu premiéra Babiše. Rezolutně odmítal případnou demisi vlády, kterou požadovala hnutím Milion chvilek pro demokracii shromáždění statisíců protestujících lidí na Letenské pláni. A i kdyby Babišova vláda nějakým způsobem padla, jmenoval by Miloš Zeman novou opět s Andrejem Babišem v čele.
Přirozeně, zaklínal se výsledkem voleb. Ale to Lukašenko rovněž.
"Nikdy byste neměli předpokládat, že udělám něco pod tlakem,“ prohlásil Lukašenko před hrstkou dělníků v jedné minské továrně.
Nikdy! Nepřipomíná vám to něco. Ano, správně. „Nikdy neodstoupím,“ řekl svého času novinářům Andrej Babiš, „nikdy, Nech si to všichni zapamatují, nikdy.“
Dnes Babiš hrozí Lukašenkovi a požaduje, aby Evropská unie podpořila demonstranty v Minsku s tím, že by měli vydržet a dotáhnout „sametovou revoluci v Bělorusku“ jako se to povedlo u nás v listopadu 1989. Bývalý estébák podporuje demonstrace požadující ochranu lidských práv a nastolení demokracie!?
Na tom něco nehraje.
První tajemník Městského výboru KSČ se pokoušel vysvětlit shromážděným dělníkům v ČKD, že jim nebudou žádné děti (měl na mysli stávkující studenty) mluvit do toho, jak mají řídit tuto zemi.
Odpovědí mu bylo burácivé skandování. „Nejsme děti“ skandovali tehdy dělníci ČKD a pak vyrazili na pochod na Václavské náměstí.
Před továrnou na výrobu traktorů v Minsku, kde většina zaměstnanců vstoupila do stávky, se setkal Lukašenko za zavřenými dveřmi, s vybranou malou skupinkou dělníků. Dav, shromážděný před branami továrny, skandoval „nejsme ovce, nejsme ovce.“
Stávkující požadují Lukašenkovu rezignaci, uspořádání nových voleb, propuštění politických vězňů a ukončení pronásledování účastníků protestních shromáždění. Někteří redaktoři státní běloruské televize na protest proti tomu, jak televize informuje o demonstracích, odmítla vysílání moderovat a požaduje objektivní zpravodajství o událostech v zemi.
Jakoby se člověk vrátil do toho listopadu 1989. Ale tehdy dal generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Michail Gorbačov jasně najevo, že čeští komunisté nemohou počítat s vojenskou pomocí a že si musí navařenou kaši sníst sami.
Dneska Putin slibuje Lukašenkovi vojenskou pomoc. A Babiš podporuje demonstranty.
Něco na tom opravdu nehraje!
Ivan Bednář
