- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ve středu 2. 9. 2015 oznámila realitní a investiční skupina CPI Property Group podnikatele Radovana Vítka, že prodá budovu bývalé Živnobanky v pražské ulici Na Příkopě mamutí čínské firmě CEFC China Energy Company Limited. Ta v ní chce zřídit své evropské sídlo pro chystanou expanzi na evropské trhy.
Secesní skvost v srdci Prahy vznikl na konci 19. století podle projektu architekta Osvalda Polívky, známého především jako spoluautora nedalekého Obecního domu. Na výzdobě Živnobanky se podíleli známí čeští umělci, mimo jiné třeba Mikoláš Aleš, Stanislav Sucharda či Max Švabinský.
Vzápětí koupila společnost CEFC další historickou budovu v Praze, od společnosti Martinický palác získá Martinický palác na Hradčanském náměstí. Patří k nejkrásnějším renesančním stavbám Prahy z druhé poloviny 16. století. Na jeho místě stály původně čtyři gotické domy (stropní klenby je možno spatřit dodnes). Nejvýznamnějším majitelem paláce byl Jaroslav Bořita z Martinic, vyhozený společně s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka českými stavy, v čele s Jindřichem Matyášem Thunem a Václavem Budovcem z Budova, z okna Pražského hradu v roce 1618.
Hlavní průčelí Martinického paláce směřuje do Hradčanského náměstí. Čtyřkřídlý palác z druhé poloviny 16. století je součástí Pražské památkové rezervace a je zapsaný na listině UNESCO. Plně rekonstruován byl v roce 2011. Při rekonstrukci byly téměř ve všech místnostech objeveny zachovalé trámové renesanční stropy, kterých bylo asi 1 400 m2.
Není divu, že prodej těchto stavebních skvostů vyvolává značné pobouření veřejnosti. Není pochyb, že oba prodeje proběhly pod patronací českého prezidenta. Miloš Zeman počal rozprodávat paláce, které nám oprávněně svět závidí, Číňanům. Svých pět minut slávy při návštěvě Číny vykoupil pohrdáním historií státu.
Navíc podle památkového zákona má majitel objektu povinnost, v případě, že chce objekt prodat, přednostně ho nabídnout státu. Nikde neproběhla informace, že by tak Vítkova skupina CPI i akciová společnost Martinický palác tuto povinnost splnili. Mám o tom vážné pochybnosti. Myslím, že se jedná o závažné porušení českých zákonů. Pokud ovšem byly paláce přednostně nabídnuty státu a vláda je nevykoupila, je to stejně trestuhodné.
Zeman ovšem není první. Už před několika roky se tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg pokoušel prodat do Německa Lobkovický palác na Malé straně, kde sídlí velvyslanectví SRN. Také chtěl po magistrátu hlavního města, aby ministerstvu zahraničí odprodal parkoviště před Černínským palácem. Praze 1 by tak z rozpočtu každoročně zmizelo 7 miliónů Kč, které nyní inkasuje za parkoviště jako místní poplatek.
Pokud se prodá fotbalový klub Slávia Praha činskému investorovi je mi to (jako sparťanovi, ale i jinak) vcelku šumafuk. Navíc, když může patřit londýnská Chelsea ruskému magnátovi Abramovičovi, tak se může Slavia prodat třeba satanovi. Stejně tak je mi jedno, že Číňané koupili pivovar Lobkowicz nebo Travel Servis. Horší to je s pronikáním čínských špionů do státní správy. Výroční zpráva BIS za rok 2014 mluví o špionech z Číny (a také z Ruska). Ti loni v Česku rozvíjeli svůj vliv a pronikání do státních struktur. Za pomoci politiků a úředníků sbírali zejména zprávy z politiky.
Prodávat jim jedinečné stavební památky, spojené s naší historií pupeční šňůrou, to se mi už zdá trochu moc.
Zeman se na Hradě projevuje jako rusofil a čínofil. Je s podivem, jak dobré má vztahy s Putinem a jak nadbíhá čínskému prezidentovi Si - Ťin - pchingovi. Oba viděl v poslední době dvakrát, zatímco třeba s prezidentem USA Barackem Obamou se nesetkal ani jednou.
Už samotná cesta pana prezidenta do Číny jej vystavila v rámci EU a NATO do ofsajdu. Jenomže to by nebyl Zeman, aby ten diplomatický malér ještě nerozmázl. Neváhal se v Pekingu setkat se například s Alexandrem Lukašenkem (poslední evropský autokrat),se súdánským prezidentem Umarem Hasanem Bašírem (obviněný Mezinárodním trestním soudem z genocidy v provincii Dárfúr) nebo konžským prezidentem Josephem Kabilou (stal se prezidentem po tom, co byl zavražděn jeho otec a předchozí prezident Laurent-Desiré Kabila..
Ivan Bednář
ivanbednar.blog.iDNES.cz
Další články autora |
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...