Hurá na Trumpa

Říkejme jim jakkoliv.Sluníčkáři, pravdoláskaři, hjumanrajtisti (zaklínači lidských práv), engoisté(finance polykající nevládní organizace), ekoteroristé (ochromující veřejný prostor), zelení (nezákonně okupující cizí majetek),atd.

Hodí se také „pražská kavárna“. Ta je ale, vzhledem k celosvětovému rozšíření tohoto moru, omezená jen na českou kotlinu.

Ti všichni se dušují, že jsou do morku kostí přesvědčenými demokraty.

Jak to v praxi vypadá, vidíme dnes ve Spojených státech.  Demokraticky zvolený čtyřicátý pátý prezident Donald Trump se stal nenáviděnou loutkou, do které je třeba kopat, šlapat po ní, propichovat špendlíky woodoo.

Američtí republikáni slavili ve volbách hned dvojitý úspěch. Nejen že ovládli Bílý dům, ale udrželi si také většinu ve Sněmovně reprezentantů. Demokratické straně se nepodařilo ani převzít kontrolu nad Senátem a tak republikáni budou v následujících letech ovládat obě komory parlamentu.

To rozžhavilo demokraty do běla. S výsledkem voleb se odmítají smířit. Začalo to požadavkem na přepočítání hlasů, zpochybňováním amerického volebního systému, obviňováním a urážkami soupeře. Demokracie ano, ale jen taková, jakou chceme my. Když jste nezvolili nás, demokraty, dostanete přes čumák za urputné podpory světových masmédií.

 A tak v našem zpravodajství dnes  Amerika vypadá jako těsně před vypuknutím občanské války. Aspoň podle jednostranného počínání České televize, která do svých pořadů zve stále stejné hosty, donekonečna omílající protitrumpovskou rétoriku.

Skutečnost je pochopitelně úplně jiná. Podle průzkumu veřejného mínění, který se konal ve dnech 30. a 31. ledna, 49 procent dospělých Američanů„silně“ nebo „do jisté míry“ souhlasí s nařízením Donalda Trumpa, jen 41 procent s ním „silně“ nebo „do jisté míry“ nesouhlasí a 10 procent nemá v této věci žádný názor.

Když Trump prezidentským dekretem (podle litery zákona) zakázal na tři měsíce vstup do USA několika zemím, rozvrácených džihádem, strhnul se po celém světě pokřik, jaký jsme už dlouho neslyšeli. Když kdysi podobně uzavřel Obama Irák, nikdo z demokratů ani nepípnul. Právo znemožnit vstup do USA cizím občanům podle vlastního posouzení dává prezidentovi ústava. Navíc Trumpův seznam, není podle Benjamiona Kurase, žádnou novinkou. „Těch sedm zemí už bylo na Obamově seznamu jako země s teroristickým potenciálem. Není však vyloučeno,“ dodává Kuras v rozhovoru pro Britské listy, „že si jej Obama sestavil, aby naopak věděl, odkud teroristy přivážet, ne jim bránit ve vstupu. Největší počet Obamových přistěhovalců v posledním roce byl kromě Sýrie ze Somálska.“

Zatím posledním trumfem v tažení proti Trumpovi byl příběh amerického Iráčana, za kterým chtěla přijet jeho nemocná matka. Uvízla ale na letišti v Bagdagu. Zemřela tam. Prý za to mohl Trumpův zákaz vstupu.

Smutný příběh. Jenomže je veskrze nepravdivý. Odehrál se totiž několik dnů předtím, než Trump vydal svůj dekret.

Před deseti lety, když v Mexickém zálivu došlo k havárii ropné plošiny Deepwater Horizon společnosti BP, se světová média předháněla v katastrofických scénářích. Prý havárie způsobila kožní potíže desítkám lidí a zahubila sta tisíce ptáků, želv či delfínů. Záliv se prý stane na sto let mrtvým mořem. Jenomže, podle tehdejšího tajemníka prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla, šlo o pouhou mediální bublinu."Tři týdny trvalo stovkám mediálních štábů, než našly prvního zamaštěného ptáka a hned jeho fotogenické záběry oblétly celý svět," uvedl Klausův tajemník. Že za to od médií nesklidil žádnou pochvalu, je nasnadě.

Ke štvanici na Trumpa se bohužel připojila i Evropská unie. Předseda Evropského parlamentu a horký kandidát na německého kancléře, ultralevičák Martin Schulz, se dal slyšet, že Trump je velké nebezpečí pro demokracii. Ve stejném duchu pronášejí své obavy francouzský prezident Hollande i kancléřka Angela Merkelová.

To je smutný svět tak zvaných demokratů. Tedy, ne že bych byl nějakým Trumpovým příznivcem, mám přirozeně obavy, zda jeho přímočarost a často i neomalenost, nepřinese více starostí než užitku, ale respektuji volbu téměř šedesáti milionů amerických voličů.

Považuji se za demokrata. Ale ne toho, který má za maskota„hýkavého osla.“ Myslím si, že se Obamovi a Hillary Clintonové podařilo zdiskreditovat jejich Demokratickou stranu na dost dlouho.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz