Evropa mezi třemi mlýnskými kameny.

Vedra polevila a vrací se letní idylka. Na lehátku ve stínu pod ořechem se možná dá na problémy zapomenout, ale to neznamená, že problémy zmizí. Tři mlýnská kola Evropskou unii pozvolna semílají. Bezpečná dovolená neexistuje.

Fanatičtí islamisté unášejí turisty. Týká se to i nás. V současné době se pohřešuje pět Čechů v Libanonu. Předtím jeden v Libyi. Ještě předtím dvě dívky v Pakistánu. Únosci požadují za propuštění obětí tučné výkupné. V horším případě zajatcům uříznou hlavu a snímek vystaví na internetu. Ač si to stále nechceme přiznat, muslimský svět nepokrytě hlásí džihád proti evropské křesťansko - židovské civilizaci. V Evropě se množí teroristické útoky, ať již jednotlivců nebo organizovaných skupin. Je jenom otázka času, kdy se objeví u nás. Rozvětvený a výnosný kšeft s africkými uprchlíky způsobuje erozi schengenských hranic.

Druhý mlýnský kamen, drtící Evropskou unii, je Rusko. Vedeno svými základními imperialistickými pudy ukrajuje nová území ze států, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu. Jižní Osetie, Podněsterská moldavská republika, Abcházská sovětská republika, Krym, východní Ukrajina. Putin vyhrožuje jadernými zbraněmi. Pobaltské státy by obsadil během dvou dnů. Polsko za čtrnáct dnů. Už si to společně s Hitlerem Stalin vyzkoušel v roce 1939. My máme své zkušenosti. Už nás Rusové dvakrát„osvobozovali“ (1945, 1968).

Jenomže, co může zoufalá Evropská unie dělat?  Třetí mlýnský kámen, obávám se, že ten nejtěžší, nese uvnitř sebe. Jmenuje se multikulturní Evropa.

Kdysi se do podobné situace dostala starověká římská říše, existující v letech 27 př. n. l. do roku 395. Svého vrcholu dosáhlo impérium za císaře Antonia Pia v polovině 2. století, ale už za vlády Marca Aurelia překročila ohromná masa germánských a sarmatských kmenů hranice říše podél takřka celého Dunaje. Současně Parthové napadli v roce 161 východní provincie říše. Římská vojska zavlekla z východu do Itálie mor nazývaný„antoniniánská epidemie“. Vedle těchto vážných vnějších ohrožení, jež si vyžádala vynaložení četných zdrojů říše, se objevily také první známky rozkladu uvnitř římského státu. Státní finance se ocitly v nerovnováze.

Nástup Diocletiana na trůn v roce 284 symbolizoval počátek období postupující centralizace a byrokratizace říše. Stanovením nejvyšších možných cen se Diocletianus neúspěšně pokusil bojovat s hospodářským poklesem a utlumit inflaci, která v říši řádila už od 3. století. K zajištění hranic říše provedl reformu armády, jež si ale vyžádala zvýšení už tak vysokých daní.

Po vpádu Hunů do východní Evropy v roce 375 začalo stěhování národů. Gótům bylo povoleno překročit Dunaj a usadit se v říši. Ti se ale kvůli nesnesitelným životním podmínkám brzy vzbouřili. Flavius Julius Valens se je pokusil zpacifikovat, avšak v roce  378 byl poražen a zabit v bitvě u Adrianopole, druhé nejtěžší porážky Římanů v historii.

Jistě, každé mechanické srovnávání událostí minulých a současných nutně kulhá. Ale přesto je zajímavé sledovat, jak se v některých jevech shodují.

Podobně jako tehdy Řím, i dnes Evropu zaplavují uprchlíci z území postižených válkou. Nejvíce je tomu ve Francii, Velké Británii, Německu i třeba ve Švédsku či Norsku.

Zatímco Evropská unie není schopná řešit své vnitřní ekonomické problémy, Islámský stát se stal nejbohatší teroristickou organizací. Měsíčně získává údajně 30 až 40 miliónů dolarů. Peníze získává z kombinací prodeje ropy, výkupného a vydírání, ale také z daní, které vybírá v oblastech, které ovládá. Chce deset procent z bankovních transakcí a vybírá mýtné od projíždějících kamiónů.

Evropská unie se zmítá problémem – vyloučit bankrotující Řecko z eurozóny či nevyloučit? Případného vyloučení Řecka z eurozóny se politici bojí. Mohlo by to způsobit dominový efekt a Evropská unie by se rozpadla jako domek z karet.

Ve Spojených státech se s podobným problémem dokázali vyrovnat. O tom se ale nikdo u nás nezmiňuje. Faktem je, že když  pod guvernérem s rakouskými kořeny krachovala Kalifornie, nikdo ji vylučovat nechtěl.  Zemi, podobně jako dneska Řecku, hrozil bankrot. Přesto zůstala Kalifornie plnohodnotným členským státem USA.

Řecká ekonomika není na úrovni německé, namítnou oponenti. Co na tom? Portoriko určitě není na stejné ekonomické úrovni jako Sillicon Valley. A děje se něco? Nic. Podobně jako řecká, je i ekonomika Portorika postavená na zemědělství a turistickém ruchu. Obyvatelé nemusejí platit federální daně, dostávají však federální dávky. Země je v dlouhodobém deficitu vládních rozpočtů.

To by se evropským socialistům mělo líbit. Ale obliba USA v Evropě je minimální. Módní je vymezovat se proti Američanům. Co na tom, že v minulosti už dvakrát pomohli Evropě ve světových válkách? Jsou to primitivové a jenom na tom vydělávají, tak zní hlas kulturního evropského lidu.

V konfliktu na Ukrajině má třeba Německo úplně jiné zájmy než USA. Bývalý kancléř Schöder pomohl Rusům postavit ropovod Nord Stream, díky kterému Rusové obešli Ukrajinu i Polsko. Mezi gratulanty na jeho sedmdesátinách nechyběl sám Putin.

O Francii nemluvě. Francouzský prezident by se nejraději viděl v čele„vlády eurozóny.“ Němci by ale také chtěli mít svého europrezidenta. Turecko nerado a se skřípěním zubů povolilo americkým letadlům používat leteckou základnu Incirlik. U nás „lidová“ většina pod vedením komunistické strany Čech a Moravy odmítla výstavbu amerického radaru v Brdech. Proletáři všech zemí, spojte se! Ruské tajné služby šlapou na plné obrátky.

Problém není v Řecku, v Rusku či islámských fanaticích, ale v neschopnosti Evropské unie problémy řešit.

Pod náporem barbarů a vnitřních rozporů tak ztrácí Evropská unie pozice stejně tak dlouhodobě jako kdysi zmíněná říše římská. Matka všech bitev se ale navzdory evropskému úsilí blíží. Mohla by dopadnout jako ta kdysi u Adrianopole

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz