Dostane se Miloš Zeman na sankční seznam USA?

Prezidenta Miloše Zemana v rámci jeho návštěvy v Moskvě přijal ruský prezident Vladimír Putin. Na vojenskou přehlídku sice nešel, ale zato se sešel i s přítelem Vladimírem Jakuninem, který je na sankčním seznamu USA a Austrálie.

Asistovali mu přitom spolehliví rádci – kancléř bez bezpečnostní prověrky Vratislav Mynář, a šéf „české“ společnosti Lukoil Aviation Czech Martin Nejedlý, po kterém vymáhá stát 27 milionů Kč za nevrácený letecký petrolej.

V osobě kontroverzního ruského podnikatele Vladimira Jakunina, tak jako v případě jiných ruských současných oligarchů, se spojují bohatství a moc. Ročně si jenom jako prezident obří státní společnosti Rassijskije železnyje darogi přijde na čtyři sta milionů korun. Údajně je jediný člověk, od kterého si Putin dá poradit.

Jakunin ale také figuruje na sankčním seznamu Spojených států amerických a Austrálie podobně jako třeba šéf ruských Nočních vlků Alexandr Zaldostanov.

V České republice byl Jakunin letos už třikrát. V lednu se na pozvání Miloše Zemana účastnil konference k výročí konce holocaustu Let My People Live! Na Pražském Hradě, v únoru byl na konferenci organizace pro spolupráci železnic. Prahu pak navštívil ještě v dubnu.

Kromě přátelských vztahů spojuje Jakunina s Putinem i dlouholetá činnost v ruských tajných službách. Působil v KGB celých 22 let.

Cestu Miloše Zemana do Moskvy na oslavy sedmdesátiletého výročí konce druhé světové války Jakunin pochválil."Už jen samotná skutečnost, že prezident Zeman přiletí navzdory silné kritice do Moskvy, je projevem politického hrdinství a státní samostatnosti," řekl Jakunin. Považuje Miloše Zemana za osobnost, která přesahuje ostatní evropské státníky. Pro ty má Jakunin jen slova pohrdání, o nějakých státnících se v Evropě mimo Zemana, podle Jakunina, nedá mluvit.

Přestože je Jakunin považován za Putinova blízkého spolupracovníka, zdůraznil, že není žádnou součástí ruských mocenských struktur.

Politikou se podle vlastních slov zabývá pouze jako šéf katedry politologie na petrohradské univerzitě(co asi přednáší svým studentům?) a v rámci svého působení v čele světového fóra Dialog civilizací, jehož je zakladatelem. To pravidelně pořádá konference na řeckém ostrově Rhodos a opakovaně se jich zúčastnil i prezident Miloš Zeman. I po vyhlášení amerických a australských sankcí.

V březnu 2014 po anexi Krymu zařadily Spojené státy a Austrálie Jakunina na seznam sankcionovaných osob. Platí tak pro něj např. zákaz obchodních transakcí s americkými firmami, zákaz cestování do Spojených států nebo zmrazení veškerých jeho tamních aktiv.Jakunina Američané  považují za"politically exposed person" (PEP), což znamená omezení také pro lidi, kteří jsou s ním v blízkém příbuzenském či podnikatelském vztahu.

Časté styky s Vladimírem Jakuninem, vzájemné ujišťování o nehynoucím přátelství, tak v sobě skrývají nebezpečí, že by se na seznamu amerických a australských sankcí mohl ocitnout i náš prezident. Dělá pro to všechno. Rusku slíbil, že sankce skončí do konce roku, konflikt na Ukrajině nadále pokládá za občanskou válku a přirovnává ji k té ve Španělsku v roce 1936. Zapomíná ale, že„u Madridu se také bojovalo za Prahu“.  O anexi Krymu ani slovo.

Hrdina oslav Miloš Zeman, jásala ruská média po té, co český prezident byl jediným politikem Evropské unie, který narušil téměř jednotný bojkot moskevských oslav zeměmi EU.

Naprosté pohrdání Miloše Zemana našimi spojenci se nedá přehlédnout. Zdá se, že varování, které dali Američané najevo při Zemanově návštěvě Spojených států, kdy ho nepřijal nikdo z vládní garnitury a nejvyšší státní úředník, kterého Zeman viděl, bylimmigration officer na letišti, si Zeman nevšiml. Nebo všiml, a zatvrdil se, českému prezidentovi přece nebudou nějací „amíci“ nic předepisovat.

Obojí je pro Českou republiku špatně.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz