Brusel jako předjezdec na splašeném koni

Vzpomínáte na výběrčího daní z filmové pohádky Pyšná princezna? Neodolatelný Josef Hlimonaz v roli královského pacholka pronásledoval chudé poddané a mámil z nich silou, vyhrůžkami i násilím peníze pro královskou pokladnu poněkud senilního krále Půlnočního království. „ Zaplať, ševče,“ zněl drsný ortel. Tak nějak se ale v poslední době začíná chovat samotná Evropská unie.

Děj filmu je prostý. Nový zahradník (král Miroslav), který nastoupí do zahrad krále Půlnočního království, je královským poradcům podezřelý, a tak ho ze zámku vyhodí. Princezna si ale zahradníka na rozdíl od rádců oblíbila, a tak s ním uteče. Kudy prchají, tudy pracují a zpívají, ač je to v Půlnočním království zakázáno. Poté, co starý král v zámeckých sklepeních zvolá:„Hele, ptáček.“, dojde k zásadnímu zvratu. Rádci jsou uvězněni a původní dynastie je restaurována. Politické ovzduší v zemi se oteplí. Lidu jsou sníženy daně a povoleno zpívání. Miroslav a Krasomila mohou být svoji. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Evropská unie měla být zónou volného pohybu osob, služeb, zboží a financí. V poslední době se ale stále častěji objevují pokusy přetvořit „zónu“ na unitární stát pod poručnictvím Francie a Německa.  Posledním takovým pokusem je návrh na zavedení daně z finančních transakcí, který schválila Evropská komise. Tzv. finanční daň, kterou by měly platit všechny členské státy. „Případný souhlas s poplatky za bankovní transakci by de facto vedl k zavedení prvních evropských daní.“ uvedl premiér Nečas.

Daň je zákonem určená povinná platba do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neúčelovostí a neekvivalentností, tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Přeloženo do češtiny – my budeme odvádět daně z finančních transakcí do pokladny Evropské komise, aniž budeme mít možnost ovlivňovat, jak se s vybranými penězi naloží.

Zatímco podle premiéra Petra Nečase se jedná o průlomový moment, vedoucí k zavedení prvních evropských daní, podle eurokomisaře pro daňové otázky Algirdas Šemeta se díky tomu stane „Evropská unie předjezdcem v globálním zavádění daně z finančních transakcí."

Dodejme, předjezdcem na hodně splašeném koni.

„Česká vláda se zavedením daně z finančních transakcí nesouhlasí,“ řekl koncem srpna premiér Petr Nečas. Dodal, že kabinet má podporu České národní banky.

Ale to asi bude tak všechno, co s tím česká vláda udělá. Po Lisabonské smlouvě má Evropský parlament 751 poslanců, z toho Česká republika 22. Pověstná kostka cukru.

Dobrovolný odchod z eurozóny, ani vyloučení kvůli neplnění pravidel, není podle stávajících smluv možné. I když z některých zemí, například z Nizozemska, zaznívá, že by se to mělo změnit a taková možnost by měla existovat. Ale proti vůli Německa a Francie je i Nizozemsko krátké. Řecko tedy dál zůstane členem eurozóny, a bude polykat miliardové půjčky, o kterých všichni vědí, že je nikdy nesplatí. Alespoň ne v plné výši. A my budeme doma škrtat (rozpočtová odpovědnost) a do Evropy platit (finanční solidarita).

Začal jsem připomenutím filmové pohádky Pyšná princezna. Pyšnou princeznou také skončím. Když se král Miroslav na začátku vypraví do Půlnočního království, u hranic narazí na pitoreskní figurku paťatého ševce, který si chodí do země krále Miroslava zazpívat, neboť v Půlnočním království je to, jak známo, zakázáno.

Aspoň ten volný pohyb osob kdyby nám zůstal a mohli jsme si jezdit zazpívat do Velké Británie, která navrženou finanční daň rázně odmítla! A Britové, kdyby se ta finanční daň nakonec schválila, se prostě diktátu nepodřídí. Na rozdíl od České republiky.

Ivan Bednář