Hysterčení některých politiků nezná mezí. Zaorálek volá po hlavě J. - C. Junckera, chce ho odvolat z postu předsedy Evropské komise. Přidal se k němu ministr obrany Martin Stropnický.
Podle Stropnického prý od Junckera„nelze očekávat ani politickou odvahu, natož vůli k posunům, které by EU učinily pro lidi přijatelnější.“ Domyslíme-li slova pana ministra do důsledků, vyplývá z toho, že žijeme v Evropské unii, kde jsou pro to nepřijatelné podmínky. Tak proč tam jsme? Zřejmě by to v RVHP bylo přijatelnější. Možná ty podmínky učiní přijatelnějšími až Andrej Babiš (bude líp, že?).
Skoro to vypadá, že si ministr obrany Martin Stropnický na Žofínském fóru o armádě a bezpečnosti ve svém podmanivě larmoyantním projevu (jak na pohřbu milovaného strejce) také popletl Evropskou unii s NATO. Považuje odchod Británie z EU za událost, která přišla„v nejhorší dobu, kdy se na východní hranici Evropy agresivně tlačí Rusko a usiluje o rozbití zbytků evropské politické jednoty, a kdy islámský extremismus tlačí migrační vlny uprchlíků do Evropy.“
Což o to, Rusové se na východní hranici Evropy agresivně„tlačí“, o tom žádná. Ale od toho je obranný svazek NATO, aby ruské hrozbě čelil. A také dělá příslušné kroky rozmístěním vojenských praporů v Pobaltí a Polsku či společnými cvičeními v daném regionu. To jistě Stropnický ví.
Takže, pokud je zatím známo, Velká Británie uspořádala referendum o vystoupení z Evropské unii, nikoliv ze severoatlantické obranné aliance.
Odchod z NATO však již jednou konal. Neučinila ho Velká Británie, jak by se mohl domnívat Stropnický, ale Francie pod vedením prezidenta de Gaulla v roce 1966. To bylo budoucímu ministrovi deset let a pobýval s diplomatickým pantátou v Itálii a Turecku, kde navštěvoval francouzské lyceum v Ankaře. Tehdy odevzdala Francie představitelům NATO čtyřbodové memorandum, ve kterém ohlásila opuštění integrovaných vojenských sil NATO. Udržování vojenských základen na francouzském území označila za neslučitelné se svrchovaností Francie. Posléze vláda vypověděla umístění sídla vrchního velitelství NATO v Roquencourtu a požádala o zrušení amerických i kanadských základen na svém území. V roce 1967 pak byla Akademie NATO přemístěna z Paříže do Říma a vojenské orgány se přemístily do Belgie.
Nějaký větší humbuk kolem toho tenkrát nebyl. A po třiačtyřiceti letech předal v roce 2009 francouzský prezident Nicolas Sarkozy v Bruselu generálnímu tajemníkovi NATO Jaapu de Hoop Schefferovi dopis s oficiální žádostí o návrat do integrovaného vojenského velení aliance. Dopis byl odevzdán poté, co rozhodnutí o plném návratu Francie do vojenských složek aliance schválil francouzský parlament.
Před téměř třemi lety diskutovali spolu čerstvě designovaný ministr financí a místopředseda nové vlády Andrej Babiš s prezidentem Milošem Zemanem. Hlavně o Martinovi Stropnickém, kterého Zeman odmítal jmenovat ministrem obrany.„Doufám, že jsem ho přesvědčil, že by to mělo být v pořádku," uvedl Babiš poté, co prezidentovi předal koš Kosteleckých uzenin.
Bohužel, tehdy Babišovy nekvalitní klobásy zvítězily nad Zemanovou skepsí, a tak dnes máme ministra obrany, který si plete Evropskou unii s naší spojeneckou aliancí NATO či, zaplať pánbůh dávno zaniklým, RVHP.
Doufejme, že si toho v Bruselu ani nevšimnou, jako si nevšímají výkřiků ministra Zaorálka.
Ivan Bednář
ivanbednar.blog.iDNES.cz
