Muslimské šátky povoleny – rok poté
Vzhledem k vyostřené situaci kolem vlny migrantů valící se na Evropu cítím potřebu si případ připomenout.
Dvě muslimské dívky opustily střední zdravotnickou školu v Praze, protože jim bylo zakázáno nosit náboženské symboly ve školních prostorách. Přestože původně spor se šátky nesouvisel, u jejich zákazu by patrně skončil a za kauzou by se zavřela voda, situace se změnila, když se do případu vložila ombudsmanka a rozhodla, že právo nosit šátky je právem na vyznání víry a to je nadřazeno školnímu řádu.
Zdá se to jako banální spor, ale já ho vidím jako mezník, a to hned ve třech rovinách.
Jednak mi toto rozhodnutí přijde jako popření základních principů, na nichž stojí standardní sekularizovaná evropská společnost. Přestože naše kultura vychází z křesťanských (tedy náboženských) kořenů, jsme společnost občanská. Díky této společenské inovaci se my, ateisté, nemusíme bát, že víra v neexistenci Boha nás dovede na hranici. Máme právo nevěřit, stejně tak jako jiný má právo věřit, ale oba máme právo svobodně svou víru vyznávat a nebát se perzekuce. Ale jestliže je naším společným jmenovatelem to, že jsme občané, pak by to mělo znamenat, že namísto zdůrazňování své rozdílnosti budeme poukazovat na svou “občanskost”, tedy alespoň na místech obcí ustavených, například ve školách. Nenošení náboženských symbolů na těchto místech tedy znamená, že jsme všichni především občané a teprve pak na řadu přichází individuální vyznání. Zároveň si myslím, že společenský vývoj se nedá zastavit. I v našich zeměpisných šířkách bylo zvykem, že se svět otáčel okolo náboženského kalendáře a naše chování ovlivňovala náboženská tradice. Před sto lety bylo například nemyslitelné, aby vdaná křesťanka chodila na veřejnosti bez šátku. Přestože se tato tradice na některých místech udržela dodnes, kolik je v současnosti vdaných městských žen, jež šátkem demonstrují svůj rodinný stav? Jako společnost je Evropa a západní svět demokratičtější a emancipovanější než zbytek světa. Za posledních pět stovek let prošla naše civilizace bouřlivým rozvojem, až dospěla do bodu, kdy i ženy mají volební právo. Pokud ten, kdo přichází, nechce naše pravidla respektovat, má stejnou svobodu odejít. Což mě přivádí k druhému aspektu výše uvedeného rozhodnutí.
Lze ho totiž chápat jako svého druhu zlomový moment ve smyslu, že právě toto pravidlo již od nynějška neplatí. A že ten, kdo někam přichází a měl by respektovat a přizpůsobit se zvykům a kultuře daného místa, se již ničím takovým nemusí omezovat. Pokud interpretujeme rozhodnutí paní ombudsmanky v širším pojetí, pak by to mělo být právě tak – hostitel se bude přizpůsobovat hostu. Připadá mi to stejně absurdní, jako si myslet, že by mohl turista přinášející do určité země dolarový příjem požadovat vstup do buddhistického chrámu v plavkách. A stejně tak mi připadá absurdní debata o tom, zda vystavování křesťanských jesliček v období křesťanských Vánoc v zemi s hlubokou křesťanskou tradicí neuráží muslimskou komunitu. Zní to jako popis skeče z Monty Pythonů, ale bohužel je to reálná a seriózní debata, kterou vedlo před pár lety jedno francouzské městečko nedaleko Paříže. Jednoduše řečeno, přehnaná politická korektnost nás může zavést do situace, kdy začneme popírat to, co z nás udělalo vyspělou civilizaci - kritické myšlení a zdravý rozum.
V neposlední řadě je to mezník, který mluví ke mně jako k ženě a matce. Svět se totiž již dávno nerozděluje podle náboženských sfér vlivu. Pro mne vede dělicí čára mezi demokratickou sekulární společností a zbytkem světa, který je pod větším či menším vlivem náboženských předsudků. A zatímco žena v demokratické části je díky procesu emancipace postavena na roveň mužů, postavení ženy například v tradičním muslimském pojetí je pro drtivou většinu evropských žen jednak nepředstavitelné a také zcela neakceptovatelné. Stejně jako pro mne.
Díky své obecně prospěšné práci se setkávám s mnoha příběhy, jež ukazují, že příští střet civilizací se nemusí odehrávat na bojištích, ale za zavřenými domovními dveřmi. Může se odehrávat na úrovni rodiny a komunity, kdy zapouzdřený, neasimilovaný a rychle se množící element, který si ze své domovské země přinesl naprosto odlišné pojetí společnosti a práva, přinese problém, který je dnes vidět na příkladu Marseille nebo Birminghamu. Stačí si jen uvědomit jednoduchá fakta o porodnosti. Na jednu průměrnou Evropanku připadají dnes necelé dvě narozené děti, na průměrnou muslimku je to ovšem dětí šest. Některé studie ukazují, že zhruba do 40 let díky porodnosti a přistěhovalectví může až jedna pětina obyvatel Evropy vyznávat islám. A než se nadějeme, mohou v demokratických volbách vyhrávat politická uskupení, která (zcela demokraticky) změní pravidla a namísto právního systému postaveného na právech občana budeme posuzováni podle šaríi. A naše společnost, tolik pyšná na své svobody, se vrátí o několik stovek let zpět.
V celé věci mi však nejde jen o právní a politický rámec. Jde též o rámec kulturní a lidský. Jako matka pěti dcer si ani nechci představovat situaci, kdy čtyři z nich budou mít jednoho manžela. Možná to zní trochu přitažené za vlasy, ale jsou to – přestože mezní – reálné konsekvence, které může budoucnost přinést v případě, že se naše společnost nezačne bránit již dnes. Pokud budeme toto potenciální ohrožení neustále zlehčovat a odsouvat na druhou kolej a nezačneme nově příchozí důsledně integrovat a vzdělávat v evropském pojetí občanské společnosti, pokud nebudeme jako společnost trvat na přizpůsobení se našim hodnotám, můžeme se dožít doby, kdy se demokratická většina, díky své bezbřehé toleranci a politické korektnosti, jednoho dne probudí jako menšina.
Ivana Tykač
Kolik dětí máš, tolikrát jsi Evropankou
Četla jsem nedávno své dvouleté dcerce pohádku na dobou noc. Volba bezděčně padla na českou klasiku o Smolíčkovi.
Ivana Tykač
Emancipace versus islamizace
Před časem jsem četla velmi inspirativní rozhovor s Danem Schueftanem, bývalým poradcem premiérů Jicchaka Rabina a Ariela Šarona, jehož slova i sám redaktor uvodil jako osvobozující názory.
Ivana Tykač
O stárnoucí populaci a péči o děti
Česká, potažmo evropská populace stárne. Píše se o tom stále. Naposledy jsem zaznamenala rozsáhlou stať o tomto tématu v týdeníku Ekonom. O tématu se hovoří v různých kontextech, nejčastěji však v souvislosti s důchodovou reformou. Nechci zde proto opakovat již mnohokrát řečené. Spíše mi jde o to, zamyslet se nad tím ve světle fenoménu, kterým se dlouhodobě zabývám - tedy v kontextu postavení rodin samoživitelů ve společnosti.
Ivana Tykač
Alimenty, samoživitelky a fakta
Sleduji mediální debatu o výživném na děti, které by měl za neplatící rodiče převzít a následně vymáhat stát a ráda bych touto formou přispěla k diskutovanému tématu. V prvé řadě bych chtěla říci, že iniciativě ministryně Marksové se nedá než tleskat ve stoje. Proč?
Ivana Tykač
Ženské sebevědomí a výlet za oceán
Tradiční otázka po návratu z dovolené bývá, co jste si přivezli. Nevím, jak můj manžel, ale já jsem si přivezla brouka v hlavě. Tedy obrazně řečeno. Zdůrazňuji to, protože návrat z Jižní Ameriky může pravděpodobně znamenat i ten druhý, tedy doslovný význam. Ale teď vážně.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Americký podmořský dron inspirovaný rejnokem už není jen vize, prošel testy
Americká společnost Northrop Grumman dokončila testy podvodního plavidla bez posádky (UUV) s...
Jako v komunistickém Československu. Britský novinář obviňuje vlast z cenzury
Velká Británie má problémy se svobodou slova, lidé se bojí říkat nahlas názory o kontroverzních...