Co vlastně chceš, ženo?

ANO. Toto všechno chci. Naprosto a plně. Ne jen tak trochu. Toto chceme. Je jasné pánové, proč nestačí udělat ženě dvě děti, zahrnout ji hmotnými statky a mít ji rád? 

Moji milí. Toto vůbec není obecně o ženách. Nic nově – převratného se o tomto lidském druhu nedovíte. Je to samozřejmě opět pouze o mě. JENŽE!

Protože jsem taky jenom člověk, můžete myslím vysledovat ve svém žití a zejména ve svém snažení a ve svých pocitech různé podobnosti.

Základní otázka zní: Byli jste někdy ve svém životě delší čas (tak aspoň týden) opravdu, ale fakt spokojení? Nebo vám tam, stejně tak jako mě, pořád leze nějaké to AŽ? Nebo alespoň JEŠTĚ...

Já tedy, pokud si naplánuji něco dlouhodobějšího, co se nedá zvládnout za den, nebo za týden.....zkrátka, pokud mám tzv.sežrat mamuta, naporcuju ho. To je jasný. A pak se soustředím na žvýkání a trávení a o nějaké té „opravdové“ spokojenosti moc nepřemýšlím. Někdy to jde hladce a jindy to trochu drhne, ale mamut se zmenšuje a to mi ke spokojenosti stačí.

Jenže – pak přijde den, kdy dožvýkám poslední sousto, posbírám drobky, utřu ústa do ubrousku, uklidím a …....CO TEDY JAKO TEĎ???

No jasně, pořádně a několikrát životu poděkuju, to je jasný! Taky si třeba dám s manželem skleničku a následuje nějaké to: Fain, máš co jsi chtěla....Několik lidí vás poplácá po rameni a několik fakt dobrých přátel třeba popřeje k novému začátku.

Dokud jsem pracovala jako chůva v jeslích, byť na půl úvazku, měla jsem energii tak akorát na to, čas od času utéct z kuchyně a něco namalovat. Mít svůj ateliér, své wwstránky, „své“ lidi, kteří přijdou, abych jim něco ukázala, něco je naučila....SEN!!!

Ten sen teď žiju vážení! Ateliér zařízen, wwstr postaveny, 2x týdně odpoledne se věnuji dětem, první celodenní sobotní kurz byl prostě úžasný a druhý, který bude teprve za měsíc je zcela vyprodán. Nikde nic nedrhne, úspěch naprostý a dokonalý.

A co já? Pocity? Říci „dobrý“ nebo „fain“ mi připadá fakt málo. Jenže. Pořád mám pocit, že mám málo času na všechny aktivity, které mě zajímají. I když něco namaluji, pořád mám pocit, že zdaleka netlumočím „jeho lásku“ tak, jak bych chtěla. I když se vrátíme s manželem z prima procházky, souznění duší se jaksi nekonalo. I když děti odcházejí z ateliéru spokojené, nadšením prostě nehýkají. I když jsem toužila po lepším autě a během celkem krátké doby se stalo, že tatínkovi doktoři zakázali vzhledem k věku řídit, takže.....ale než si na to nové zase zvyknu!

Moji milí! Opravdu a jednoznačně jsem za všechno fakt velice velmi vděčná! A právě proto to pozoruji a říkám si: Kdy zažívám opravdové štěstí? Co zvyšuje hladinu mé energie natolik, že se cítím blaženě? Lze v této náladě tvořit a pracovat? Lze pocit štěstí předat ?

A to mě dovedlo k myšlence, že zamilovanost a láska se liší asi tak stejně jako blaženost (euforie) a spokojenost. Přičemž zamilovat se můžu (alespoň mě se to párkrát už stalo) do partnera k žití naprosto nevhodného. A euforie a krátkodobá blaženost přichází i v době, kdy každodenní bytí může stát přinejmenším za prd.

Co z toho plyne? Samozřejmě to, že vzhledem k délce našeho žití zde na zemi má mnohem větší význam to jemnější a stálejší. Čeho je větší hromada? To nejspíš nemá smysl porovnávat. Zajímavé je si uvědomit, čemu dáváme přednost a jak to souvisí s naší osobností. To si přeberte sami. Líčit zde čemu dávám přednost já vás nejspíš moc zajímat nebude. A psát o tom, co zvyšuje moje vibrace taky má malého smyslu, neb každého zajímají jen ty jeho vibrace a to, co nás k blaženosti přibližuje je různorodé.

ALE!

Chtěla bych zde ještě veřejně vysvětlit, co vlastně žena chce. Tedy co chce vědomá žena. Protože ta nevědomá to má přesně tak, jak už říkala moje babička. „Chce, neví co a nepřestane, dokud to nedostane!“

Vědomá žena (a to já tedy rozhodně jsem) chce vyladěný souzvuk! A ani o píď méně.

• Vychovat a pustit do světa potomky, kteří jsou si vědomi zodpovědnosti za svéživoty.
• Žít v kráse a obklopovat se krásou.
• Žít kvalitní a stálé vztahy.
• Tvořit něco smysluplného pro jiné lidi.
• Využívat všechny dary, které jí byly dány.
• Žít v radosti a poznávat všechny možnosti, které poskytuje tělo, smysly a planeta země.
• Milovat a být milována!

ANO. Toto všechno chci. Naprosto a plnně. Ne jen tak trochu.Toto chceme. Je jasné pánové, proč nestačí udělat ženě dvě děti, zahrnout ji hmotnými statky a mít ji rád? Pokud něco z výše uvedeného vázne, už to neladí. Aby „přestala“ potřebuje souzvuk. A nezapomínejte, že to, co považujete vy za dokonalé , může býti v očích vaší ženy sotva průměrné! A uvědomte si, že maringotka na louce může bod dva naplňovat zcela a úplně.

Neskuhrat a podporovat! Podporovat a milovat!!! Vzhledem ke třetímu a zejména poslednímu bodu možná někdy dojde na to, že se žena bude zajímat i o váš seznam. Máte ho? Přemýšleli jste vůbec o něm? Celkem by mě zajímal...Doufám, že je tam toho víc, než jen panem doktorem Plzákem kdysi sformulované UU + SEZA (uklizeno, uvařeno + sex, kdy se mi zachce).

Ale teď...Zejména pětka a šestka mi nesouzní ještě zcela dokonale. Tak - děkuji živote! Ale mám dost práce.....