Opravdu, když začnete nad něčím hloubat a ne jen nadávat, seženete si nějaké nosné dokumenty, můžete docházet k závěrům, na které málokdy pomyslíte. Tedy druhý díl k Zdravotnictví a tentokrát jsem přemýšlela o privatizaci a tržním způsobu uspořádání zdravotní péče. http://www.youtube.com/watch?v=agcTO20gHco&feature=related
Položila jsem několik otázek, které mi vyplynuly ze studia problematiky a v průběhu jejich řešení jsem chtěla dojít k odpovědi, jak je to vlastně s platy lékařů.
První otázka se týká průběhu samotné privatizace a trhu
Druhá otázka se týká nákladů na zdravotní péči a přístupu ke zdravotní péči v České republice
Třetí otázka se týká státem podporovaného zdravotního pojištění
Čtvrtá otázka se týká nákladů na zdravotní péči a zásadního vlivu privatizace na strukturu systému zdravotní péče
Pátá otázka stojí před účelem privatizace
Česká republika se na reformu systému zdravotní péče připravovala a započala ji v roce 1989 do dnešní doby, tedy zatím do roku 2011. Reformy směřovaly k dosažení solidarity, decentralizaci a privatizaci prostřednictvím tří hlavních prvků: vytvoření národního fondu pojištění zdraví, pohybu lékařů do soukromé praxe a převod některých nemocnic decentralizací do soukromé sféry a vytvoření veřejného zdravotního pojištění.
Prvky české zdravotní péče jako reformy zdravotnictví
Podle reformního plánu je zdravotní péče obsažena v národních zdravotních pojišťovnách. Zaměstnanci hradí 4,5 procenta z mezd a zaměstnavatelé platí 9,0 procenta ze mzdy do státního fondu zdravotního pojištění. To záleží na zákonech. Tyto fondy byly zřízeny státem. zákony, pro zdravotní péči. V dřívějších dobách nemělo nikdy zdravotnictví vlastní rozpočet. Platby pro seniory, děti a nezaměstnané se platily z Fondu pojištění zdraví. V návaznosti na německý model, česká vláda zřídila pluralitní systém zdravotních pojišťoven, které měly působit i v soukromém sektoru. Při privatizaci zdravotnického systému nebyla však vyhotovena a projednána jasná koncepce, jak převést zdravotnictví zavedené jako centralizované a má být převedeno na soukromé osoby a na instituce.
Systém sociální podpory v péči o zdraví
Klíčová součást systému sociální podpory – péče o zdraví - byla privatizována rychle a bez jasné představy o roli soukromého sektoru. Ačkoli probíhaly také diskuse o privatizaci školství a důchodového systému, nebylo tomu nikdy věnováno žádné vážné úsilí. Zdravotní péče byla na privatizaci zralá jen zčásti, a to ve stavu nadměrné nabídky. Podle všech mezinárodních norem, které je možné si ověřit, má Česká republika výrazně vysokou úroveň lékařů a zařízení. Česká republika má více než o 50 procent lékařů a nemocničních lůžek na jednoho obyvatele než Spojené státy, které bylo v té době také v situaci nadměrné nabídky. Tento nadbytek, znamenal, že platy lékařů byly a dosud jsou poměrně nízké.
Ráda bych své milé čtenáře upozornila, že jsem právník a nepůsobím ve zdravotnictví jinak, než ten, který stojí na straně poptávky. A tak to studuji podle svých schopností přijít některým věcem, které mne zajímají, na kloub. Ale to neznamená, že o tom nemůže přemýšlet každý, zase podle svého zaměření, logiky a také přesvědčení.
http://www.youtube.com/watch?v=SUUD0gfaM5Y
Literatura:
Zákony od roku 1990 a důvodové zprávy, statistiky
