V minulém článku jsme se dotkli zástavní smlouvy a její problematiky. A ukázali jsme si na vzoru, jak by taková zástavní smlouva mohla vypadat. Nyní je na řadě pojmosloví, které je v právu důležité.
Co všechno může být zástavou
Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví.
Důležité upozornění
Zástavní právo se vztahuje i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy.
Subjekty zástavního práva
V souvislosti se zástavním právem se hovoří
- o zástavním věřiteli, což je věřitel, jehož pohledávku zástava zajišťuje
- o zástavním dlužníku, plnění jehož dluhu je zástavou zajištěno a
- o zástavci, jímž je ten, kdo dává věc do zástavy.
Důležité upozornění
Zástavcem může být i osoba od zástavního dlužníka odlišná.
Uspokojení ze zástavního vztahu
Zástavce je povinen strpět, aby se zástavní věřitel ze zástavy uspokojil, jestliže zástavní dlužník svůj dluh nesplní. Zástavce se tím nestává spoludlužníkem.
Co lze zajistit zástavním právem?
Pohledávku lze zajistit zástavním právem na několika samostatných zástavách (vespolné zástavní právo).
Zástavním právem lze zajistit pohledávku peněžitou i nepeněžitou. Zástavní právo se vztahuje i na její příslušenství. Zástavním právem lze zajistiti i pohledávky, které mají v budoucnu teprve vzniknout. Nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva.
Nebylo-li v zástavní smlouvě dohodnuto něco jiného, vztahuje se zástavní právo i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka.
Vznik zástavního práva
Zástavní právo vzniká písemnou smlouvou, v níž musí být označena zástava i pohledávka jí zajištěná, nebo rozhodnutím soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví. Za podmínek stanovených zákonem může vzniknout i na základě jiného rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, popřípadě ze zákona.
K nemovitostem neevidovaným v katastru nemovitostí, k věcem hromadným, k souborům věcí nebo k movitým věcem, k nimž má zástavní právo vzniknout bez jejich odevzdání zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, musí být zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu K movitým věcem vzniká zástavní právo, nestanoví-li zákon jinak, jejich odevzdáním zástavnímu věřiteli. Je-li do zástavy dána cizí věc movitá bez souhlasu jejího vlastníka nebo bez souhlasu osoby, která má k věci jiné věcné právo neslučitelné se zástavním právem, vznikne zástavní právo jen jestliže ji zástavní věřitel přijme v dobré víře, že je zástavce oprávněn věc zastavit. Jde-li o zástavní právo k nemovitostem, k bytům nebo k nebytovým prostorům ve vlastnictví podle zvláštního zákona, vzniká až vkladem do katastru nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak. (Zástavní právo k nemovitostem se označuje jako hypotéka.) Zástavní právo k nemovitostem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, zástavní právo k věci hromadné, k souboru věcí a zástavní právo k movitostem, k nimž má podle zástavní smlouvy vzniknout zástavní právo, aniž by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky, pokud takové zástavní právo nebylo zřízeno rozhodnutím soudu nebo rozhodnutím správního úřadu. Zápis do tohoto rejstříku provádí notář, který sepsal zástavní smlouvu formou notářského zápisu.
Zástavní právo k pohledávce
Zástavní právo k pohledávce vzniká uzavřením smlouvy, pokud v ní není ujednáno jinak, a je vůči dlužníku zastavené pohledávky (poddlužníku) účinné doručením písemného oznámení zástavního dlužníka o něm, nebo tím, že zástavní věřitel poddlužníku vznik tohoto práva prokáže.
Zástavní právo k nemovitosti
Cizí nemovitou věc, věc hromadnou, soubor věcí a byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona lze dát do zástavy jen se souhlasem vlastníka, resp. osoby, která k nim má jiné věcné právo neslučitelné s právem zástavním. Totéž platí, jde-li o cizí pohledávku, jiné majetkové právo, obchodní podíl nebo předmět průmyslového vlastnictví.
Působnost zástavního práva
Zástavní právo působí vůči všem pozdějším vlastníkům zastavené věci, souboru věcí nebo bytu, popř. nebytového prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona. Totéž platí o pozdějších věřitelích ze zastavené pohledávky nebo jiného majetkového práva nebo předmětu průmyslového vlastnictví a o každém pozdějším majiteli zastaveného obchodního podílu nebo cenného papíru.
Povinnost zástavního věřitele a dlužníka
Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávněn ji po dobu trvání zástavního práva držet a je povinen o ni pečovat a chránit ji před poškozením, ztrátou nebo zničením. Za škody vzniklé porušením těchto povinností odpovídá podle obecných ustanovení o náhradě škody. Účelně vynaložené náklady na zástavu může požadovat na zástavním dlužníkovi.Užívat zástavu a přisvojovat si její přírůstky nebo plody může však zástavní věřitel jen se souhlasem zástavce, Je-li zástava odevzdána třetí osobě,má tato osoba práva a povinnosti schovatele. Nesmí přitom zástavu používat, odevzdat jiné osobě nebo jí její užívání umožnit. Zástavní dlužník je povinen zamezovat zhoršení zástavy, které by bylo na újmu zástavního věřitele. Ztratí-li zástava na ceně, takže se zajištění pohledávky stane nedostatečným, může zástavní věřitele požadovat přiměřené doplnění zástavy. Neučiní-li tak, stane se ta část pohledávky, která není zajištěna, splatnou. Není-li zajištěná pohledávka včas splněna, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy.To platí i při jejím částečném splnění nebo nesplněním jejího příslušenství. Je-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se postupně podle doby jejich vzniku. Zástavu, popř. kteroukoliv z více zástav, lze na návrh zástavního věřitele zpeněžit ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy. Podáním návrhu není dotčeno právo zástavního věřitele domáhat se uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem u soudu.
Prodej zboží ve dražbě
Tvrzení, že prodej zástavby ve veřejné dražbě není přípustný, je nutno uplatnit žalobou proti zástavnímu věřiteli do jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě, nejpozději však přede dnem jejího zahájení. Ten, kdo podal žalobu bezdůvodně, je povinen nahradit zástavnímu věřiteli škodu způsobenou oddálením prodeje zástavy, jestliže o to zástavní věřitel v průběhu řízení o žalobě před soudem prvního stupně požádá. Na jeho návrh může soud též rozhodnout, že je žalobce povinen složit do úschovy zálohu až do výše možné náhrady škody. Veřejnou dražbu lze vykonat až poté, kdy bylo o žalobě o nepřípustnosti prodeje zástavy pravomocně rozhodnuto. Je-li zastavena pohledávka, je poddlužník povinen splnit dluh po její splatnosti zástavnímu věřiteli. Je-li předmětem plnění zastavené pohledávky věc, vnikne k ní jejím předáním zástavnímu věřiteli zástavní právo. Zástavní právo k pohledávce tím zaniká.
Zástavní smlouva v dohodě o vypořádání dědictví
V zástavní smlouvě, v dohodě o vypořádání dědictví ani v jiných samostatně uzavřených ujednáních nelze pod sankcí neplatnosti stanovit, že zástavní dlužník nebo zástavce nesmějí zástavu vyplatit, nemovitost zastavit dalšímu věřiteli, že lze uplatnit uspokojení ze zástavy jinak než stanoví zákon, že se zástavní věřitel nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení prodejem zástavy nebo že při prodlení s plnění zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli nebo, že si ji může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Zánik zástavního práva a promlčení
Zástavní právo zaniká
- zánikem zastavené pohledávky
- zánikem zástavy
- vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem
- uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno
- složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy
- písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem nebo
- v případech stanovených zvláštními právními předpisy.
Kdy zástavní právo nezaniká
Promlčením zajištěné pohledávky zástavní právo nezaniká. Zástavní právo též nezanikne, vztahuje-li se i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle níž vznikla zajištěná pohledávka.
Úkony po zániku zástavního práva
Zanikne-li zástavní právo založené vkladem do katastru nemovitostí, provede se jeho výmaz k témuž dni.
Zanikne-li zástavní právo zapsané nebo zaznamenané v Rejstříku zástav, provede kterýkoliv notář jeho výmaz, požádá-li o to zástavní věřitel nebo bude-li mu zánik zástavního práva prokázán.
Podzástavní právo
Podzástavní právo vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věc. K jeho vzniku není třeba souhlasu vlastníka zastavené věci, Je však vůči němu účinné jen když mu jeho vznik byl písemně oznámen. Je-li zastavená pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti nebo k bytu nebo k nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, vzniká podzástavní právo vkladem do katastru nemovitostí. Předá-li zástavní věřitel (podzástavce) zastavenou movitou věc, kterou má u sebe, podzástavnímu věřiteli, nezbavuje se tím odpovědnosti za plnění povinností jejímu zástavci.
Není-li pohledávka zajištěná podzástavním právem včas splněna, může podzástavní věřitel uplatnit uspokojení ze zástavy místo zástavního věřitele (podzástavce). Jinak platí pro podzástavní právo přiměřeně ustanovení o právu zástavním.
