Snažím se rozlišovat, a proto čtu texty, které se objevují na internetu i v knihách způsobem, že si nad textem ponechávám nadhled. Jak říkám svým soukromým žákům: "Knihy nehltáme, ale učíme se z nich nalézat pravdy, které můžeme pokládat za platné." http://www.klaus.cz/clanky/195
Problém globálního oteplování a běžné problémy občanů
Knihu, jejíž obálku nyní přikládám k textu, jsem četla a souhlasím s tím, že problém doktríny GWD je jiný než skutečný problém globálního oteplování a že člověk, pokud se zajímá o věci veřejné, musí umět nejen rozlišovat, ale také své názory prezentovat tak, aby zabraňoval hrubému překrucování a posléze i třeba nespravedlivé kritice své vlastní osoby. Jenomže mnoho občanů se nemůže zaobírat takovými problémy, mají daleko složitější otázky a potřebují, aby bylo na ně rychle reagováno. Měřítkem, že člověk vydrží bez jídla pět dní a bez vody 2 dny a také, že během minut může člověk zemřít, pokud se mu neposkytne při nehodě pomoc, na vykrvácení, jsou diskuse na podobné téma jako je GWD pro občany vedlejší. Občany zajímá chod toho ohromného zvířete, které však nepřišlo z pohádek ale z lidské vůle, je až běda žravé, líné a nedisciplinované, a jmenuje se - Stát.
Ovšem nechápu jinou věc ...
viz.: http://www.klaus.cz/clanky/558
Když už se tak zaobíráme věcmi veřejnými a myslíme na to, jak bude zítra a zda lépe než dnes, protože to předpokládáme, vzpomínám si na to, jak jsme v roce 1990 vstoupili do nové éry za "zhasnutých" světel. Pan Václav Klaus to vysvětluje tak, že nástup byl velmi rychlý a že chyběl právní řád a kdyby se teprve vytvářel, že by bylo všechno zbrzděné a také nechtěl nový vývoj v ČR svazovat cizími právními předpisy jako to dělají jiné země atd. Je však zajímavé, že zákony, které podporovaly vstup subjektů na trh, byly účinné již v roce 1991, ale občanský zákoník a předpisy související, které lidé potřebovali ke každennímu životu, včetně občanského soudního řádu, se klidně ponechaly ve stavu ze 60. let a lepily se na něho novely s takovou rychlostí, že lidi ztráceli možnosti se v nich zorientovat a tak i docházelo k různým problémům, jejichž důsledkem byly kauzy, trvající i několik let, než se vyřešily a jejich konec už mnoho lidí ani nezažilo, protože zemřeli dřív, než ze soudu vypadl pravomocný rozsudek.
Právo je v takových okamžicích svazující?
Právo má regulovat tyto tři základní prvky státu: území, obyvatelstvo a státní orgány a ve vzájemných vztazích a také vztahy mezi konkrétní zemí a mezinárodním společenstvím. Právo si neklade nikdy takovou ambici, aby bylo dokonalé, ale musí sedět na konkrétní podmínky, které v tom čase, kdy se regulují vztahy, a hlavně musí být vymahatelné a pro lidi srozumitelné. Ale opravdu mne udivilo, když se spustily restituce na základě tehdy platných zákonů (zákon o půdě a předpisy související) a mnoho naprosto jasných důkazů, které restituenti předkládali, byly znovu a znovu prokazovány, zatímco si právníci mastili kapsy, lidé vynakládali spoustu peněz na své kauzy, v tu chvíli ztráceli víru v právní stát a to je opravdu na pováženou. A tato krize práva se prohlubovala víc a více, až lidé o něho ztratili zájem a společnost se začala rozdělovat na ty schopné a méně schopné. Ale stát bez jasných regulí nemůže fungovat a lidé nežijí ve sférách nadsmyslových problémů, ale v každodenním životě. Takže, konkrétně vzato, pokud se běžný člověk nemůže dovolat svých oprávněných zájmů a práv a pokud jsou zákony spíchnuté horkou jehlou jen aby existovaly, pak neví kudy kam a může se rozvinout korupční prostředí.
Lidé čekají na nový občanský zákon a jsou už nyní skeptičtí
Češi si velmi potrpí na svobodu a budou za ni bojovat do posledního dechu. Ale současně potřebují základní zákony, aby se mohli domáhat proti těm, kteří jejich svobodu omezují anebo právoplatně získávat a vlastnit majetek, žít v právoplatných vztazích, pracovat a domáhat se svých práv v pracovněprávních vztazích, vést své kauzy s jistotou, že se dovolají práva a jinak chtějí žít klidný život, protože tyto věci mají za ně zajišťovat ti, kteří mají na jejich vznik, změny a zánik vliv z pozice státních úředníků. Ale jsou rádi, že konečně vyjde zákon, v kterém bude všechno, co potřebují k normálnímu životu a nebudou muset lítat po právnicích a knihovnách, aby si byli schopni napsat nějakou žádost nebo stížnost. A hlavně, když si budou dělat dva podnikatelé mezi sebou smlouvu, nebudou muset sedět po večerech i nocích nad dvěma zákony a zkoumat, kdy použít obchodní a kdy občanský zákoník. Protože je třeba, aby si lidé mezi sebou uzavírali smlouvy, které se musí dodržovat a pokud se nedodržují, musí tu být státní orgán, který zjedná pravomocným rozsudkem mezi nimi nápravu. Splní se to na základě nového občanského zákoníku? A je už připraven i občanský soudní řád a jiné a jiné předpisy, navazující na změny v občanském právu? Nebo se budou zase jen novelizovat ?
Myslím, že nelze očekávat od lidí, že ponesou na svých bedrech břemeno, o kterém nemohou rozhodnout. Ani o jeho váze, ani o jeho síle nebo jeho hodnotě. Od toho mají politiky a bohužel, v současné době, moc nedůvěřují ani reformám, ani dalším počinům, které jsou do blízké budoucnosti naplánované. A proto chodí na náměstí demonstrovat. Už vědí, že se všechno nedá zaplatit penězi a že pravda tu nevítězí nad lží a nenávistí. A že ne každý člověk chce žít v miliónech, ale slušným, spořádaným životem bez dluhů, bez problémů a bez bolestí. Ale v jednom souhlasím, planeta je Modrá. A přichází éra, která pomůže lidem prohlédnout ještě hlouběji do opravdových hodnot života. A objeví, že v jednoduchosti a uměřenosti je největší síla. To je velmi stará pravda, která jedině vítězí nad všemi modely, které tu po ní vznikly.
