Sledujte schvalování důležitých právních předpisů, které se budou dotýkat vašeho života. MMR realizuje koncepci na výstavbu nájemnéch bytů. Důchodová reforma jde do senátu. O reformních krocích nyní bude hlasovat Senát.
Z vlády do Sněmovny
Úvěry firmám na výstavbu nájemních domů
Vláda schválila podmínky, za kterých firmy i jednotlivci můžou od státu získávat úvěry na výstavbu nájemních domů. Po schůzi kabinetu to řekl premiér Petr Nečas. Cílem je zvýšit nabídku nájemního bydlení v Česku. Letos má Státní fond rozvoje bydlení na tento účel 120 milionů korun. Úvěr můžou dostat právnické i fyzické osoby na novou výstavbu bytových domů s nájemními byty, případně na rekonstrukce existujících staveb, ze kterých vzniknou bytové domy s činžovními byty. Úvěr nelze čerpat na výstavbu nebo rekonstrukce rodinných domů. V případě výstavby nájemních bytů například pro seniory či osoby se zdravotním postižením dostanou stavitelé úvěr se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Pilotní program testující efektivitu této formy podpory vychází z nové státní koncepce politiky bydlení, kterou kabinet schválil v červenci. Nová koncepce počítá s podporou bydlení hlavně v podobě úvěrů. Důraz klade na podporu výstavby nájemního bydlení. Minulá koncepce platná od roku 2005 podporovala hlavně vlastnické bydlení.
Ze Sněmovny do Senátu
Zákoník práce míří do Senátu
Výše odstupného se nově má řídit počtem odpracovaných let. Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, dosáhne jako dosud jeho odstupné výše tří průměrných výdělků. To má podle vlády více motivovat zaměstnavatele k tvorbě pracovních míst na dobu neurčitou. Na doporučení sněmovního výboru pro sociální politiku byla do novely zapracována pravidla pro vyplácení odstupného v okamžiku, kdy zaměstnanec dostane výpověď uprostřed tzv. vyrovnávacího období. Jde o situaci, kdy zaměstnavatel uplatňuje konto pracovní doby. V takovém případě by měl zaměstnanec právo na trojnásobek průměrného výdělku a k tomu ještě odpovídající částku podle odpracovaných let.
Zvýšení časového limitu na dohodu o provedení práce
Novela mimo jiné zvyšuje časový limit na dohodu o provedení práce z nynějších 150 hodin za rok na 300 hodin ročně. Novela zároveň nastavuje strop měsíčního příjmu na základě dohody o provedení práce na 10.000 korun. Z příjmů nad tuto částku se pak bude platit zdravotní a sociální pojištění. Práce na dobu určitou by podle novely neměla přesáhnout tři roky a u stejného podniku by se neměla opakovat víc než třikrát po sobě.
Propuštění za hrubé porušení režimu v pracovní neschopnosti
Zaměstnavateli dává novela možnost propustit zaměstnance, pokud ten zvláště hrubým způsobem poruší režim v pracovní neschopnosti. Týkat se to má prvních 21 dnů pracovní neschopnosti, kdy nemocenskou vyplácejí zaměstnavatelé. Současně s tím uloží zákon zaměstnancům povinnost, aby se v této době zdržovali v místě pobytu a dodržovali stanovené podmínky, například pokud jde o vycházky.
Přehled hlavních bodů vládní důchodové reformy, kterou schválila Poslanecká sněmovna
1. Zavedení takzvaného druhého pilíře důchodové reformy. Lidé si budou moci z 28 procent hrubé mzdy odváděné na sociální pojištění převádět na individuální účet u soukromých penzijních společností tři procentní body. Podmínkou je, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.
2. Účast v druhém důchodovém pilíři bude dobrovolná, nebude ji ale možné zrušit. Lidé se budou moci pro vstup do druhého pilíře rozhodnout do dovršení 35 let věku, starší 35 let se budou muset rozhodnout do konce roku 2012. Současných důchodců se druhý pilíř netýká.
3. Penzijní společnosti budou spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Fondy se liší mírem rizika a výnosů. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny tak, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli.
4. Po dosažení důchodového věku se lidé budou moci rozhodnout pro výplatu naspořené částky buď formou doživotní penze, případně formou doživotní penze s pozůstalostní penzí na tři roky, nebo formou výplaty renty po dobu 20 let. V případě úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví.
5. Základní výměra důchodů z prvního, tedy státního průběžného pilíře, zůstane stejná, jako kdyby si člověk ve druhém pilíři nespořil.
6. Penzijní společnosti vzniknou především transformací současných penzijních fondů. Budou nabízet i doplňkové penzijní spoření, tedy stávající důchodové připojištění. To také prodělá změny. Současní účastníci budou převedeni do transformovaných fondů. Noví účastníci v jeho rámci nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty by měly mít na rozdíl do současných fondů větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale za cenu vyššího rizika ztráty úspor.
7. V rámci současného penzijního připojištění se také změní výše státního příspěvku. Lidé za příspěvek minimálně 300 korun (v současnosti lze příspěvek získat už při spoření ve výši 100 korun měsíčně) mají dostávat od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory by za měsíc obdrželi 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Při úspoře 1000 a více korun budou od státu měsíčně dostávat 230 korun. Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se tak má zvýšit až na 2760 korun ročně. V současnosti je to 1800 korun za rok.
