Lnice obecná má v lidovém léčitelství stále velkou váhu a to jak pro muže, tak i pro ženy. Použáví se tako na bércové vředy a nejrůznější zranění.
Informace ze starých herbářů
Ve starých herbářích je lnici věnována značná pozornost, je vychvalována jako velmi spolehlivý prostředek při chorobách dýchacích cest, její šťáva je doporučována proti žloutence a svrabu, byla používána i při léčbě rakoviny, vředů a neštovic. Nejčastěji se však používala při léčbě chorob jater, sleziny a ledvin, zejména ve spojení se zadržováním moče, nejznámější však byla mast, nesoucí název Unguentum linariae, pro svůj protizánětlivý účinek používaná při hemeroidech, zánětech křečových žil, bércových vředech, furunkulózách a různých vyrážkách.
Ale i dnes ...
Odvar z rostliny je dodnes považován za účinný při katarech trávicího traktu, jako mírný projímavý prostředek a uvádí se i slabý účinek močopudný. Tinktura je doporučována při zbytnění prostaty a s tím spojených obtížích při močení. Zevně se používá ke zmírnění zánětlivých onemocnění buď k obkladům, kdy je nejčastěji doporučován kašovitý obklad připravený z 20 g drogy svařené s 1/2 l mléka a přikládaný na postižené místo, nebo ke koupelím s přísadou odvaru ze dvou čajových lžiček drogy ve sklenici vody, případně mast, obsahující výtažek. Flavonové glykosidy pravděpodobně také příznivě ovlivňují křehkost krevních kapilár. Zevní použití k léčbě hemeroidů, bércových vředů a křečových žil tedy lze doporučit. Dříve se u nás vyráběla čajovina Vulneran, která lnici obsahovala a sloužila k přípravě obkladů a koupelí na rány
Vlastnosti k léčení
Droga působí protizánětlivě, projímavě, močopudně, snižuje křehkost cév, tlumí bolesti při průjmech i kolikách nejrůznějšího původu (např. žlučníkové či ledvinové kameny). Lnice je možno použít u léčby chronické zácpy, u jaterních a žlučníkových poruch spojených se zácpou, protizánětlivého působení lze využít při léčbě hemeroidů, zánětu spojivek nebo oční rohovky, při žloutence, při zánětu močových cest nebo při léčbě peptického vředu. Zevně lze drogu použít ke gynekologickým výplachům nebo ve formě obkladů na bércové vředy, hemeroidy, infikované kožní defekty, při praskání cév nebo na oční záněty.
Nálev se připravuje z asi 2 g (1 až 1,5 čajové lžičky) drogy na sklenku vody, při zevním použití se nejčastěji připravuje svařením 20 g drogy v 0,5 l mléka kašovitý obklad.
Informace v tomto odstavci čerpány také: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 3.
