Sledovala jsem s hrůzou přírodní živel, který zasáhl části USA a podle zpráv i zamíří na jiná území. V každém případě - New York už nebude takový, jakým byl a teprve po odeznění hurikánu začne Amerika sčítat škody, oběti a hospodářskou katastrofu. Voda je horší než oheň ...
Zhasnutá světla
... za okny zuří superbouře
A tak myslím na lidi, kteří jsou vydáni na pospas katastrofě, odtrženi od všech vymožeností civilizace a čekají, zda budou evakuováni a přesunuti do bezpečí. Ztráta domova, ztráta pocitu bezpečí domova a konec všemu, co bylo ještě předevčírem normálním chodem života, je podobno pojmu - konce světa. A tak, až odezní bouře a opadnou vody, bude jejich svět jiný a ti lidé, kteří třeba na poslední chvíli vyvázli smrti, budou o svém životě určitě přemýšlet jinak. Ti, kteří přišli o své domovy, budou bydlet v nouzových střediscích a čekat na nové byty, si vytvoří si nové domácnosti, nové vztahy a nové zvyky. Pro mnohé nebudou tyto změny jednoduché, jiní se rádi přizpůsobí. Policie, jak zaznělo v tisku, očekává i rabování v opuštěných bydlištích - budou lidé, kteří přijdou úplně o všechno, co si za život vybudovali.
Mnoho lidí v naší zemi tam má své příbuzné a děti ...
Myslím na rodiče v ČR, kteří mají své děti na studiích nebo na stážích či na praxi a žijí v postižených oblastech bouří. Doufejme, že mají s nimi spojení a že jsou informováni. Já zatím žádnou zprávu o svých příbuzných nemám. A tak jen tiše sleduji situaci a zmocňuje se mne hrůza. Těžko obdivovat úkazy, které musí být jistě fantastické a fascinující, když si člověk představí, jaký dopad mají.
A tak, jsme svědky toho, že ani taková supercivilizace, v jaké žijeme a v které se odehrávají všelijaké vztahy a problémy, nenávisti i láska, není ničím před přírodou, která ji může změnit k nepoznání ze dne na den. Svým způsobem, něco určitě definitivně sebou superbouře vezme a něco nového po ní začne zase žít znovu a doufejme, že pozitivněji.
Bůh ochraňuj Ameriku a lidi, kteří nyní jsou přímými účastníky katastrofy.
