Není snadné se s takovými událostmi vnitřně vyrovnat, byť bydlíme pěkný kus od Ostravy. Přiznávám, že se mne to hluboce dotklo a soucítím s obětmi, jimiž jsou i pozůstalí toho útoku. Proč a co se to vlastně stalo?
Vztahy mezi státními orgány a občany regulují zákony.
Denně jsme zpravováni o násilí ve světě, neštěstích v našich městech, na našich silnicích, železnicích a v rodinách. Nedávno jsme se dozvěděli, jak to vlastně chodí v domovech důchodců, kde jsou umístěni staří lidé, o poměrech, které skrývají jejich zdi. Podle mého názoru, i když zákony v sobě neskrývají morální stránku, přesto tradice vyzývá k přiblížení se k žádoucímu chování k bližním, kterými jsou všichni spoluobčané jakéhokoliv věku. Jde o to, že česká společnost prožívá dobu, která si vyžaduje pravdivý pohled na úroveň občanského života a též úroveň řízení našeho státu ze strany orgánů, vykonávajících moc zákonodárnou, soudní a výkonnou.
Politika je věc veřejná a jejím úkolem je řídit stát, jehož konstitutivními prvky jsou: území, státní občané, státní orgány a právo má regulovat vztahy mezi jednotlivými prvky vně i uvnitř jejich vztahů a konání, jednání a činnosti. Mezinárodní právo a právo Evropské unie je nadřízeno tuzemskému právu členských států. Z toho vyplývá, že těch zákonných předpisů na každý členský stát, jimž je i Česká republika mezi jinými, horizontálním způsobem působí i jiné právní systémy a předpisy.
Evropské směrnice mají ve svém textu napsáno, co platí pro všechny země a co si státy mohou upravit při implementaci evropských norem do tuzemských zákonů podle svých možností a rozhodnutí. Jde tedy o to, že členské státy mají ve svých tuzemských zákonech společná ustanovení, které zapracovala do příslušných zákonů a pak své vlastní úpravy dle rozhodnutí tuzemských zákonodárců o správě státu a vztahů mezi občany a státními orgány a v mezilidských vztazích (občanský zákoník, v němž je zapracována Listina základních lidských práv a svobod), jehož působnost platí pro činnost všech, kteří zákonu podléhají, včetně všech odpovědností, povinností, neboť slouží k regulaci životních podmínek na určitém území.
Nejsou to však jen zákony, které regulují zákony regulované chování a konání uvnitř systému právnických osob, ale též směrnice, kterými se mají řídit státní příspěvkové organizace, do nich jsou zapracovány příslušné zákony a které jsou zřizovateli příspěvkových organizací, nebo soukromé organizace, do nichž spadají i zdravotnická zařízení. Všemi těmi systémy, které fungují v naší zemi a obdobně i v členských zemích EU funguje kontrolní systém nejen z hlediska finančního procesu. ale také z hlediska plnění odpovědností, které jsou deklarovány nejen v zákonech, ale též v interních směrnicích Pokud funguje vnitřní kontrola, pak je snadné odhalit, pokud dojde k události, která je zapříčiněna nedostatky v řízení a výpadky povinností, které jsou uloženy příslušným řídícím osobám, vybavenými pravomocemi, pak je šance, že se zavčas eliminují nežádoucí a škodlivé procesy.
Zdá se, že by všechno mělo bezvadně fungovat.
Ovšem, téměř denně se setkáváme s problémy, jejichž důsledkem jsou zranění a úmrtí občanů, havárie na silnicích, dálnicích a železnicích, šíření epidemií, problémy nemocných lidí, kteří se těžce domáhají proplacení určitých léků, ačkoliv mají diagnózu, která si drahé léky vyžaduje, množící se sebevraždy občanů dětmi počínaje a seniory konče z nejrůznějších příčin, většinou vztahových a finančních a též bují násilí na ulicích, na komunikacích a v rodinách, ve školách, z důvodu tragických příčin a nabytých duševních poruch, které mají souvislost s neuspokojivým průběhem života a nemožnosti dosáhnout vlastními silami nápravy. Ve valné většině případů nelze svalovat odpovědnost na jednotlivé osoby, pokud se ukáže, že jednotlivé osoby jednaly v právu, ale je třeba hledat pochybení v jednotlivých systémech, které jsou začleněny a mají fungovat po právu v případech, v nichž se ukazuje, že jsou vážně narušené vztahy, které mohou vést ke katastrofálním koncům, kterým mohou zabránit. Proč tomu tak má být? Státní orgány, ztělesňující stát a obyvatelstvo jsou ve vzájemném odpovědnostním vztahu. Jedni zákony dávají, druzí jsou odpovědni za jejich dodržování ve svém chování, jednání a konání.
Co se vlastně v té ostravské nemocnici stalo a proč?
Zákon o zbraních a střelivu určuje podmínky, za nichž umožněno občanovi držet zbraň, manipulovat s ní, kdy je možno získat zbrojní průkaz apod. V první polovině letošního roku měla být projednána Evropská směrnice o zbraních. Do našeho zákona o zbraních by po projednání parlamentem by měly podmínky EU směrnice implementovány. Co ta směrnice znamená?
Pachatel, který střílel v nemocnici, prý držel ilegální zbraň a zastřelil a zranil na těle i na psychice nevinné lidi. Taková událost se jen tak nezapomene. I když sám po činu spáchal sebevraždu, policie prošetřuje veškeré myslitelné důvody, proč pachatel tak jednal. Jaký měl důvod, který ho pohnal až za samou hranici lidskosti a soucitu. Kde se stala chyba? Tento zavrženíhodný případ opět probudil veřejnou diskusi mezi občany o ozbrojování se. Do toho vstoupila Evropská směrnice o zbraních, která je ještě stále v pozici diskuse, do jaké míry bude implementována do tuzemského zákona o zbraních. A protože vše souvisí ze vším, na straně jedné stojí organizace s měkkou bezpečností vůči takovým útokům jednotlivců. v nichž pracují a působí lidé, kteří zřejmě nechodí do práce ozbrojeni, z druhé strany jsou ve hře státní orgány, které stojí před úkolem regulace zákona o zbraních, Vzhledem k počtu držitelů, kteří zřejmě nelegálně drží zbraň a někteří z nich mohou být potencionálními útočníky, budou muset tyto organizace učinit nějaká systémová opatření na ochranu personálu a lidí, kteří se v těchto prostorech schází. Pociťuji velkou lítost a soustrast nad nevinnými obětmi, mezi které počítám i ty, kteří byli pouze v té chvíli nějakým způsobem přítomni. Co bude dál, o tom rozhodnou příslušné orgány.
.
