Pan ministr Jankovský na stránkách MMR uvádí alarmující zjištění, že z 600 mld. vynaložených na veřejné zakázky se ztrácí 10%. Tím chce říci, že 10% z 600 mld. se někam ztrácí. Veřejné zakázky jako fenomén, třesou z křesly státních úředníků a z určitého pohledu jsou prostředkem kooperace a komunikace mezi veřejnou a soukromou sférou. Zákon o veřejných zakázkách je sice národním zákonem, ale současně prochází i implementacemi Směrnic EU. Čas od času je provázen řadou prováděcích vyhlášek k některému z ustanovení zákona, je často novelizován, ne však jen z vůle státu Česká republika, ale zásahem Směrnic z EU. Ty platí pro všechny státy Evropské unie, mnohem větším objemem zakázek a s mnohem dokonaleji fungujícím trhem, než v ČR.
Subjekty zákona o veřejných zakázkách
Subjekty zákona o veřejných zakázkách jsou totožné se subjekty zákona o majetku státu. Dá se tedy říci, že dotčené organizace, podléhající působnosti zákona o veřejných zakázkách jsou současně ti, kteří hospodaří s veřejnými prostředky. A zákon o veřejných zakázkách má zprůhlednit vynakládání veřejných prostředků na výstavbu, služby a nákupy. A zprůhledňování, prostřednictvím zákona, se děje jednak veřejností, tedy uveřejňováním nabídek a poptávek na portálu, který je každému přístupný a jednak složitým a administrativně náročným komisionelním výběrem, kterého se zúčastňují i vybraní komisaři z řad vlády, a to podle ceny zakázky. Dalo by se říci, že v současné době je zákon o veřejných zakázkách tak promyšlený, implementovaný a transparetnost zadávání je natolik zdokonaleno, oproti počátkům, kdy začal na našem trhu působit, že by neměla proklouznout ani jedna koruna česká bez zvážení, zda je vynaložena účelně, hospodárně, transparentně a efektivně. Na druhé straně stojí dodavatelé, kteří při každém zadávání procházejí kvalifikačním zjišťování o jejich způsobilosti projít sítem výběru, o jejich technických i administrativních možnostech zakázku realizovat, pokud možno vlastními prostředky a silami. Jak dalece je pro zhotovitele veřejná zakázka vždy výhodná? Zhotovitel samozřejmě sleduje dvě hlediska - udržet se v databázi zadavatele a být připraven se kdykoliv zúčastnit, mít dost velký kapitál, aby dokázal investovat do zakázky až do doby jejího dokončení, než dostane zaplaceno po předání a převzetí díla zadavatelem, tedy po odstranění vad a nedodělků, které se ještě objeví. Protože vady a nedodělky se průběžně zjišťují během výstavby a během provádění služeb.
Všechno závisí na nastavení technických podmínek a obchodních podmínkách
Kolem veřejných zakázek je na obou stranách mnoho papírování. Je to tak náročná administrativní činnost, že je často svěřována, oběma stranami, někomu, "kdo se v tom vyzná a kdo to už umí." Stavební firma, která několikrát prošla ohněm výběrových řízení a ne vždy úspěšně, si však nebude živit tým lidí, kteří se budou administrativou zadávání výlučně zabývat, i když je to dnes tak speciální činnost, že by se na to mohli lidé ve firmě specializovat. Přímo úměrně k náročnosti zpracování nabídek však i roste cena za tuto práci. Je to současně právní, obchodní i technická činnost. A takový tým specialistů si nemůže každá firma dovolit vydržovat. Zvláště, když nemá jistotu, že se jí vynaložené náklady vrátí. Zpracování nabídek pro veřejné zakázky může svěřit na smlouvu nějakému týmu, který se tím zabývá, ale současně musí zabránit úniku důvěrných informací. A to je velmi těžké a téměř nemožné. Současně u zadavatele je také problém. Zaměstnanci mohou mít v náplni práce, kromě jiných činností, i zadávání veřejných zakázek. Také od nich náročnost, který předepisuje zákon, vyžaduje zvláštní specializaci, vyhotovení zadávací dokumentace, která, kromě jiného, má svou technickou část a smluvní část, to znamená, že by si měli umět poradit ze všemi detaily tak, aby byl nakonec vybrán ten nejvhodnější uchazeč. A to není opravdu nic jednoduchého, když má pracovat vedle sebe právník, technik a někdo, kdo to všechno spočítá. Asi byla chyba, že cenaři pro investice byli zrušeni.
Technický dozor investora a stavbyvedoucí
A po výběru by měl nastoupit technický dozor investora, který si prostuduje všechny podmínky a hlídá nejen průběh výstavby, což je nesmírně náročné po odborné stránce, ale také plnění smlouvy, to zname ná dostát všem bodům ze zadávací dokumentace, jejíž součástí je projektová dokumentace a celá řada zvláštních technických podmínek, které jsou do zadávací dokumentace zařazeny. Na obou stranách mají tyto činnosti zajišťovat autorizované osoby, které nesou na svých bedrech velkou část zodpovědnosti za výstavbu. Ze strany zhotovitele stavbyvedoucí, ze strany zadavatele pak správce stavby, který je jmenován zadavatelem v části zadávací dokumentace, tedy v obchodních podmínkách. A ten se zadavateli pravidelně zpovídá. Přitom existuje celá řada technických norem, které specifikují veškeré postupy a měly by být pro strany závazné a kontrola by se měla soustředit na jejich přísné dodržování. Ovšem nejsou závazné samy o sobě, ale musí být uvedeny ve smluvních dokumentech s tím, že jsou pro strany závazné. Tedy jejich výčet, nikoliv jen odkaz na ně. A možná, že v tomto ohledu by stačilo vytvořit závazné zpřísňující normy, které budou určeny investiční výstavbě, jako těžiště pro zadání i výběr zhotovitele, který je schopen jejich náročnosti dostát. Protože sebelepší obchodní podmínky a další požadavky zadavatele nemohou nahradit závazné zpřísňující technické normy, které musí strany dodržovat. A které se budou podle vnějších požadavků aktualizovat.
Veřejné zakázky jsou trnem v patě
Ohromná práce, vynaložená na konečný výběr a realizaci není vždy přímo úměrná výsledku, jak můžeme všichni pozorovat. Na co klást tedy největší důraz? Na administrativní část nebo na samotnou realizační část? Pozornost by měla být upírána i na správnost a úplnost projektové dokumentace, která je duší celé zadávací dokumentace a jí by měla být věnována velká pozornost. Ona totiž předpokládá průběh a výsledek, který má nastat a realizační dokumentace stavby pak vypovídá o skutečnosti, která nastala. Technický dozor investora je také často zadáván, protože investor, tedy stát, nemá dost kvalifikovaných lidí, kteří by se mohli specializovat jen na výstavbu. A navíc, jsou to státní zaměstnanci, u kterých se předpokládá dohledová činnost a kteří nemusí být a nejsou autorizovanými inženýry ve svém oboru. Nesou zodpovědnost v rozmezí své působnosti a platového zařazení. Veřejné zadávání je odborně i administrativně velká zátěž pro obě strany. A čím dál více závisí na schopnostech, zkušenostech a také vysoké kvalifikaci obou stran. Ještě, než strany vstoupí na staveniště, už je vynaloženo mnoho finančních prostředků na velkovýrobu zadávací dokumentaci a nabídku, tedy na přípravu. A té se zúčastňuje, díky požadavkům, příliš mnoho subjektů, kde může a nesmusí docházet k úniku informací.
Podle mého názoru by měl být ten největší důraz kladen na technickou část veřejné zakázky, neboť máme obchodní zákoník, na který se mohou strany odvolávat a cenu, která by měla být stanovena podle ceníku, který stanoví alespoň seznam činností a rozmezí cen, který by měl vydávat odpovědný orgán státní správy a tím je MMR ve spolupráci s Ministerstvem financí. A o tu cenu přeci jde. A nejen o ni. Uhlídat celou výstavbu je umění, které vyžaduje kvalifikovanost, odpovědnost a adekvátní hmotněprávní i trestněprávní odpovědnost za vynakládání veřejných prostředků a hospodaření s nimi, stejně tak jako za celý průběh stavby, jejíž záludnosti a složitosti nelze předem určit, protože závisí na mnoha faktorech, mezi nimiž nejsou bez významu i vis maior okolnosti, které mohou zakázku také prodražit. Myslím, že zákon o veřejných zakázkách v Česku, podléhající časté novelizaci díky implementaci evropských Směrnic, je čím dál složitější a výkon činností jím předepsaný čím dál víc se odtahující od hlavního účelu, totiž postavit něco, rekonstruovat něco nebo zmodernizovat. Je asi třeba ho lépe přitáhnout k praxi a zajistit i právní jistotu všem, kteří se v této oblasti pohybují. Je tedy i hospodárném vynakládání veřejných prostředků za podmínek kvalifikovaně provedených činností, vedoucích k předání a převzetí hotového díla za nejnižší cenu nabídky, která je vybrána jako jedno z hlavních kriterií výběru.
