Kasační stížnost je definována podle § 102 soudního správního řádu takto : Kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen "stěžovatel") domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.
Zastoupení
Zatímco v případě správní žaloby mohl klienta zastupovat, třeba v případě daňových záležitostí, daňový poradce, v případě kasační stížnosti to již možné není. Nejenže kasační stížnost nemůže podat za klienta daňový poradce, stížnost nemůže podat ani klient sám. SŘS (správní řád soudní) nařizuje povinné zastoupení advokátem. (To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie).
Důvody kasační stížnosti
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzení o nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení, vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost, zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
Nepřípustnost stížnosti
Kasační stížnost je nepřípustná, jestliže směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu, je nepřípustná, směřuje proti rozsudku jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; (to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu), proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v textu týkajících se důvodů pro kasační stížnost
- opírá-li se o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
Náležitosti stížnosti
Kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.
Kdy a kam podat kasační stížnost
Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, tedy většinou u krajského soudu, s jehož rozhodnutím nesouhlasíme. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, které napadáme. Nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
Odkladný účinek
Kasační stížnost nemá odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat.
Postup Krajského soudu
Jak již bylo výše uvedeno, kasační stížnost se nepodává na Nejvyšší správní soud, ale ke krajskému soudu, který naši žalobu zamítl. Krajský soud pak po podání kasační stížnosti prověří, zda není podána opožděně nebo neoprávněnou osobou. Pokud by měla jiné vady než výše uvedené, pak se předseda senátu postará o jejich odstranění. Dále soud doručí kasační stížnost ostatním účastníkům řízení )tedy nejčastěji finančnímu ředitelství) a osobám zúčastněným na řízení, poskytne jim možnost vyjádřit se k jejímu obsahu a vyžádá spisy správního orgánu, popřípadě opatří další podklady potřebné pro rozhodnutí. Poté předloží kasační stížnost se spisy Nejvyššímu správnímu soudu; při předložení sdělí své stanovisko k tomu, zda byla lhůta k podání kasační stížnosti dodržena a zda stížnost byla podána oprávněnou osobou.
Řízení před Nejvyšším správním soudem
Zatímco při řízení o žalobě před krajským soudem se vychází z toho, že jednání je v zásadě nařízeno (pokud účastníci nesouhlasí s opakem), při řízení před Nejvyšším správním soudem je tomu opačně. Nejvyšší správní soud bude dle zákona rozhodovat většinou bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li dokazování, nařídí k projednání kasační stížnosti jednání. Ani od Nejvyššího správního soudu nemůžeme očekávat jeho „nadměrnou“ aktivitu. Je totiž vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti, nebude tedy vyhledávat argumenty v náš prospěch nad rámec, který jsme uvedli ve stížnosti. To však neplatí:
- v případech, je-li na napadeném výroku závislý výrok, který napaden nebyl,
- je-li rozhodnutí správního orgánu nicotné,
- bylo-li řízení před krajským soudem zmatečné,
- bylo řízení před krajským soudem zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé
- je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné,
Ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.
Rozsudek
Dospěje-li Nejvyšší správní soud k tomu, že kasační stížnost je důvodná, rozsudkem zruší rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení. Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí, Není-li kasační stížnost důvodná, Nejvyšší správní soud ji rozsudkem zamítne.
Náklady řízení
Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.
