V předchozích letech se vzdělávací systém soustředil na výuku jazyků - zejména angličtiny. Výuka češtiny se upozadila. Cíl mého článku směřuje k úvaze o používání jazyka v mezilidské komunikaci.
Jazyková úroveň v médiích
Český jazyk je velmi náročný, bohatý a krásný, pokud jím skutečně hovoříme a pokud ho správně používáme. Výuka českého jazyka na školách od nejnižšího stupně po nejvyšší stupně vzdělávání se příliš nepěstuje a konečně, na psaní SMS, na psaní do diskusních fór a k debatám na sociálních sítí nějakou vybroušenou češtinu nepotřebujeme. Však si rozumíme, ne? V tisku se setkáváme s články, které jsou převzaty ze zahraničních médií a nikdo si s jejich jazykovou úrovní neláme hlavu, ačkoliv by čtenář očekával, že v redakci sedí odborník na češtinu, který dohlíží na jazykovou úroveň článků před jejich zveřejněním. Že je to zbytečné? Že by se zbytečně vynakládaly finanční prostředky na jazykovou korekturu? Vždyť si čtenář s článkem poradí a nějak mu porozumí. O co jde, že? Jde o mnoho, přátelé. Vyjadřovací schopnosti v komunikaci v mezilidských vztazích, v přenášení informací a vyjadřování emocí se u různých národů velmi liší. Jestliže například Ital napíše článek o nějakém problému ve svém rodném jazyce, který hýbe Evropou a tento článek převezmou další státy s tím, že ho přeloží do svého jazyka způsobem, který sice vyjádří obsah, ale již se nestará o jazykovou úroveň, pak lidé dostanou jakousi informaci, kterou si musí zpracovat do svých pocitů, do vztahů k situaci, do svého vlastního emocionálního cítění, ale na základě původní mentality autora. A nedorozumění v hlubším porozumění situaci a vlastního účelu sdělení je na světě. Podle mého názoru je jazyková úroveň textů v internetových médiích stejně důležitá a podstatná pro správné pochopení jeho obsahu a poselství pro ostatní, jako je odborná či umělecká literatura.
K úrovni vzdělání patří i jazyková vybavenost
Je nemyslitelné, aby lidé, kteří dosáhnou určitého stupně vzdělání, neovládali jazyky alespoň do té úrovně, že si mohou bez problémů číst cizí texty, aniž by si je museli pracně překládat do češtiny. Za prvé lidé: ztratili dávno trpělivost v důsledku tlaku na efektivitu a flexibilitu, vyjádřeno lidově šup, šup, takže by si text přeložili přes překladač Google, a tak získali podstatnou informaci v úrovni možnosti překladače Google, za druhé: slušná úroveň jazykových znalostí vyžaduje pečlivé studium, které rozhodně mnoho lidí v různých oborech nemá čas absolvovat a úsměvné jsou i různé nabízené kurzy, které slibují, že jejich posluchači a uživatelé získají zázračné jazykové znalosti a schopnosti v rekordně krátké době. Někteří lidé se dokonce i dají přesvědčit, že nemají talent na jazyky a vzdávají veškeré snahy zlomit v sobě blok, který jim brání se cizí jazyk naučit a ten blok se jmenuje - lenost. Jen málo jedinců, kteří plně chápou, že zvládnout vlastní i cizí jazyk nelze jinak než dokonale, věnují hodně úsilí, času i finančních prostředků, aby objevili krásu lidské řeči ve všech jejích emotivních, dorozumívacích, odborných úrovních, nemluvě o vyjadřování se ve vztazích člověka k člověku. Kdo ovládá dobře svůj rodný jazyk, pak není pro něho problém se naučit cizí jazyky, vyjadřovat se v nich a rozlišovat emoční dopad na své okolí v rámci svého sdělení, ať soukromého, odborného nebo veřejného. Tedy jinak řečeno například: nad čím Němec žasne, nad tím Ital šílí, Španěl se hlouběji zamyslí, Angličan zváží, Čech se zasměje. Pokud tedy správně všichni pochopí sdělení a tím ho psychicky správně zpracují.
Evropská unie a směs národů - jazykový Babylón
Podle mého názoru Evropská unie ve svých koncepcích zanedbala důležitost správného dorozumění mezi stávajícími zeměmi a pokud k nám dlouhodobě proudí lidé z jiných oblastí světa, pak se budeme setkávat i s jazyky, které se v Evropě běžně nepoužívají. Předpokládá se, že se lidé, kteří získají azyl či později trvalý pobyt naučí jazyk země, kde budou žít, tedy země pobytu, a to nejrychleji, aby splnili předpoklady k začlenění do společnosti. Má Evropa připraveny takové odborníky a lektory, kteří už od počátku naučí jazyk správně používat, nebo se použije metoda hospodárnosti, efektivity a flexibility a v budoucnu bude mít celá Evropa ještě větší jazykové problémy a tím i vztahové a komunikační problémy, než dosud?
