Ústavní soud rozhodl, že bezplatná veřejná služba (pro nezaměstnané a žadatele příspěvku v nezaměstnanosti), jak ji prosazoval exministr Drábek, je ponižující a nedůstojná a dokonce se mluví i o tom, že by měla být finančně kompenzována. Nelze jinak, než uvítat takové procitnutí, i když se o tom mluvilo od počátku, kdy takové zákonné ustanovení začalo fungovat, tedy vstoupilo v platnost. Ale pokud by skutečně bylo možné, aby lidé veřejnou službu (samozřejmě placenou) chtěli vykonávat, proč ne? Jen je to otázka organizace.
Kéž by to byla první vlaštovka ve prospěch důstojnosti člověka
Podle mého názoru, většina lidí v této zemi, která si vydělává peníze běžnou prací, o práci stojí a chce ji. A je to v rukou vlády, aby zařadila do rozpočtu prorůstovou politiku a veřejnými nabídkami přilákala investory, kteří nabídnou lidem zaměstnání. Je to v rukou i zaměstnavatelů, aby spravedlivým způsobem vybírali své budoucí zaměstnance, pokud se o práci u nich ucházejí. A pokud není zájem o lidi starší 45 let, a to možná i z důvodu, že mají nárok, pokud jsou kvalifikovaní a mají roky praxe, na vyšší plat, na který třeba firma nemá dostatečné prostředky, pak je nutné hledat další východiska, zvláště, pokud tito lidé živí rodinu a starají se o své staré rodiče. A tato východiska si lidé většinou sami nenajdou, byť jsou kvalifikovaní, protože díky tomu, že je nízká konkurence, se neuplatní v podnikatelské sféře tak, aby měli dostatečné zisky a z nich vlastní příjem. Možnost odchodu do předčasného důchodu s tím, že má jedinec našetřeno, je dost kuriózní požadavek, protože kdo si asi mohl našetřit z průměrného až podprůměrného platu, potřebnou částku, a jistě se najde celá řada lidí, která nemá odpracováno dostatečný počet let, třeba díky tomu, že z vážných důvodů přerušili práci, a ta bude mít problém do doby, než si opravdu na důchod sáhnou. Myslím, že lze situaci pojímat případ od případu a nabízet lidem promyšlená řešení ze strany kompetentních úřadů, kteří se problematikou zaměstnanosti zabývají, nebo zabývat mají. Na jaké úrovni fungují kompetentní úřady, je věcí kontroly a řízení. Ale také možnosti podávat podněty ze strany občanů, které budou přijímány a na které budou lidé dostávat včas odpovědi.
Ale to přeci každý ví ...
Ale problém, který je načrtnut výše, stále trvá. To, že byla nyní zakázána neplacená veřejná služba, která měla být vykonávána před tím, než člověk dostane příspěvek v nezaměstnanosti, není nadějí na získání zaměstnání. Od chvíle, kdy se začalo hovořit o veřejné službě, která se má vykonávat bez nároku na odměnu, aby si tak člověk, který přišel o zaměstnání, zasloužil příspěvek v nezaměstnanosti, dost bídný peníz, oproti platu, který před tím bral a přišel tak o výši svého obvyklého standardu, z kterého žila jeho rodina, padaly různé argumenty proti.
… jak kompenzovat zrušenou veřejnou službu?
Velmi by mne zajímalo, kolik stát ušetřil a kam peníze vložil, do jaké škatulky, jakou sféru posílil. Také by mne zajímalo, protože i když se tato služba zrušila, co bude s těmi nezaměstnanými dál. Protože zákazem výkonu veřejné služby se ještě neřeší problém nezaměstnanosti lidí, kteří původně tuto službu měli vykonávat, aby si sáhli na nárokový příspěvek v nezaměstnanosti. Většinou asi nemají doma plnou kasu peněz a v bance jim určitě účet zhubnul, protože příjem neměli. Měli by tedy za tuto službu dostat náhradu, myslím, že není nevyčíslitelná. Byla by ve výši příspěvku v nezaměstnanosti a vyplacena zpětně. Protože legalizace neplacené práce je shledána nyní jako nedůstojná, příčící se zákonům (to byla od počátku), je tedy zrušena a nárok na příspěvek v nezaměstnanosti stále trvá. A pokud té legislativní motanici dobře rozumím, tak nebyl těmto lidem zrušen, ale oddálen, až si na něho sáhnou podle zákonů, které tuto problematiku řeší, a to je zákon o zaměstnanosti. Pokud se to nebude někomu líbit, a tací se najdou, že by se někdo "obohatil" pár tisícovkami, tak bych asi argumentovala tím, že nejde o jednotlivce, ale o stav celé společnosti a co se děje jednomu, děje se všem. Jde totiž o spravedlnost i dle zákonů.
