Pan kolega Ábelovský napsal článek, že si Češi neumí vládnout. Kdyby to byla pravda, tak by jsme tu asi dávno nebyli. Nebudu připomínat historické chvíle, kdy to bylo o vlas anebo kdy jsme ztratili všechno včetně vlády a území. Za Protektorátu. A budu v tomto vždy oponovat ...
Pamětní deska na Kounicových kolejích a o dialogu
Občas, když jsem v Brně, chodím se psem na procházku po Mučednické ulici, směrem ke Kounicovým kolejím. A na nich je tabule se jmény lidí, kteří za války v těch kolejích zahynuli. Samá známá jména, výkvět české elity. A pak jdete po městě a sem tam narazíte na pamětní desku, v Praze je jich více, kde je jméno někoho, kdo padl při květnových událostech. To jsou lidé, kteří něco ze sebe předali, vytvořili nějaké dílo anebo obětovali svůj život. Pro nic za nic to rozhodně nebylo, ale z víry, z touhy i hrdosti. Škoda, že všichni tak horují pro I. republiku a nepřečtou si koncepce, které rozvíjeli čeští vědci v nejrůznějších oblastech, například ve filozofii. Byla to zajímavá doba různých uměleckých a filozofických směrů, která se nám ztratila pod nohama, a po roce 1948 už bylo jasno, kam směřujeme, i když dnešní mladá generace o marxismu, myslím o čistém marxismu nemá ani ponětí, a pokud se mu snaží nějak fandit, pak rozhodně ne ze znalosti věci. Jinak by ten dialog v politice vypadal jinak, pokud se dá o dialogu mluvit. A tak je to i s těmi církevními záležitostmi, u kterých se projevuje hluboká neznalost ve všech směrech a dialog s církví je předem ztracený. Když se tu o něčem mluví, pak by to mělo být ze znalosti věci, nikoliv o úředníkování a problémech, které leží někdo v hluboko ve špatně nastavených koncepcích. Ale od toho máme své představitele, u kterých předpokládáme, že mají všechno v malíčku. No, asi tam bude problém, že se mnozí nestačili řádně zprofesionalizovat a možná tak trochu i v tom egu. A to tu občas zařádí!
Ale lidé přesně vědí, co chtějí ...
Jak lze vypozorovat, lidé, kteří působí v nejrůznějších oborech a jsou zkušení a patřičně, v nejlepším slova smyslu, mazaní. Dokáží nejen přednést svůj názor, ale také často vybruslit ze zoufalých situací. Mluvím o těch, kteří to nedělají na hraně zákona nebo daleko za jeho hranicemi. A já si troufám tvrdit, že nás lid jedná moudře a chytře, pamětlivý dob, kdy si musel utáhnout opasek a uživit rodinu a kdy mohl žít tzv. na velké noze (takových období bylo málo a stejně dlouho netrvaly). A proto také lid hledí spíš na udržení toho standardu, než na duchovno, filozofii, všelijaké směry politické i umělecké, protože stále musí něčemu čelit. Řekněte, který národ by vydržel tolik politických zvratů za poměrně krátkou historickou dobu a ještě si pískal. Třeba je ta píšťalka někdy utlučená z obyčejného vrbového proutku. Přitom si nemyslím, že tu vládne povrchnost, nezájem, apatie a slabošství. Spíš cit pro meze, v jakých se můžeme pohybovat, abychom si podrželi, co máme, a pokud si to podržíme, abychom šli dál, za slušnějším životem a podmínkami slučitelných s civilizovaným způsobem života. A já myslím, že to tu šlape, protože internet jen bzučí otázkami, odpověďmi, otevřenými dopisy a jinými projevy nespokojenosti nebo návrhy, jak by mohlo být líp.
Pak to vidím na jinou otázkou ...
nikoliv že Češi si nedovedou vládnout, ale kdo dovede Čechům vládnout. Po tom, jak je tu každá vláda po krátké době na svržení, je to přímo kardinální otázka! Čechy nikdy nepodceňovat! Vládu chápou ne jako ovládající, ale jako sloužící skupinu lidí. A jak nasadí ohlávku, už se kope ze všech stran. Nebylo to marné, když se Nečasově vládě říkalo, že musí udržet sociální dialog. Marně! Kdepak, vždy tu platilo - ty pán já pán, a tak je tu prostě teď "vzrůšo". Konečně, i vysocí vládní úředníci jsou "našinci", i když pořád zkoumají, kde se to dělá lépe, a pak nasadí podmínky, které pro Čechy vůbec nepasují. Po té škole, kterou jsme v poslední dvou a čtvrt letech zažili, už všichni, kdo to chtějí vědět, ví, o čem je v Česku politika. I lidé, kteří v ní nepůsobí, ti to vědí nejlíp. Podle své "šrajtofle." A pak se teprve půjde na to duchovno, filozofii a vynálezy a vědu. Protože "každý dělník je hoden mzdy své" a nikdo tu nebude dlouho dělat za pár "šupů" za práci, kde jinde mají třikrát tolik. A tom bude další lidový monolog nebo při dobré konstelaci - dialog ...
