Za našich školních dob se literatura učila zejména na gymnasiích. Seznamovali jsme se se světovou i českou klasickou literaturou a museli si vést čtenářské deníky, které byly krásně upraveny a doplněny i obrázky, pokud uměl student malovat. Byly to krásné hodiny. Ale v současné době mají učitelé starosti, aby děti vůbec uměly přečíst text povídek a novel Boženy Němcové. Učitelé za to nemohou, nejsou schopni čelit konkurenci, která je knihám nastavena médiemi, z kterých děti prvotně čerpají znalosti o literatuře. Jenomže, problém je i v tom, že mnoho dospělých lidí se nevěnuje četbě a spíš svůj volný čas věnují televizi, videu, internetu ...
Česká a světová literatura pomalu mizí do zapomnění. A není divu, když lidé nemusejí hledat zdroj svého rodného jazyka v klasické literatuře a ve vynikajících překladech světové literatury. Dnes si sotva někdo koupí knížku a po přečtení si ji zařadí do knihovny. Knihy a jejich obsahy také nejsou často předmětem hovoru mezi rodiči a dětmi. Ale možná, že by knihovny mohly zapracovat v tom, že připraví pro děti v postupných etapách schopnost vnímat čtenářské plány a doporučí rodičům, co by mohli dětem nabízet. Dětské knihy by měly provázet děti až do dospívání a budou tak velmi dobře připraveni přijímat náročnější literaturu, která na ně čeká v regále knihkupectví. Také by bylo vhodné, kdyby rodiče chodili s dětmi kupovat knížky, tak, jak to dělali naši rodiče. A spolupracovali s nimi při vytváření čtenářských deníků.
Umění pracovat s informacemi a neodříkat se ničeho
Lidé, kteří nejsou cvičeni v práci s informacemi, mají těžký život, zvláště v této době, kdy jsou postaveni před problém nejen informace nacházet, ale také je umět pochopit a použít ve správném kontextu. Je zvlášť důležité umět správně používat pojmy a seznamovat se s jejich obsahy v dobrých encyklopediích a slovnících. Zvláště u starších lidí, kteří prošli ve své době středním a nakonec vysokým školstvím, můžete objevit nejen nevšední znalosti, ale také schopnost se orientovat na informačních zdrojích. A tak si s nimi můžete krásně popovídat, protože mluví jasně a k věci, jak byli naučeni ve škole.
… nesvádějte to na učitele
Učitelé nejsou odpovědni za to, že děti mají chaos ve znalostech, učí podle osnov a nemají možnost učit tak, jak to považují za vhodné. Jestli si někdo myslel, že neustálou změnou stylu učení se zjednoduší výuka schopnosti přejímat a využívat informace, tak to byla naivní představa. Ale jsem plna podezření, že tvůrci školních osnov a stylu výuky chtěli nepatřičně "zjednodušit" procesy učení a cíl výuky nasměrovat k praktickým účelům, vynechat "zbytečné" informace a učení látky a přizpůsobit je potřebám doby. A já mohu předpovědět, že brzy, velmi brzy budou starší učitelé vyhledáváni, aby děti doučovali, naučili je učit se a pracovat s informacemi. Jenže kdo by byl ochoten se zlobit s těmi, kteří už nyní vzdorují vzdělávání, ať jsou to děti nebo i dospělí?
Rozhovor o vzájemných souvislostech a hledání informací
Vyprávěla jsem jednomu známému, při kávě, že jsem se nedávno pídila po knize Vědeckého ateismu, protože jsem potřebovala získat nejen prameny o souvisejících a použitých textech, ale také si některé knihy přečíst, které byly k učebnici použity a které jsem nikdy neměla v ruce. A já děkuji všem autorům, živým a mrtvým, kteří byli tak pečliví, že si na poznámkovém aparátu dávali hodně záležet a také k poznámkám k textu. Můj přítel, s kterým jsme při rozhovoru popíjeli vynikající kávu, zatímco za okny kavárny sněžilo. se rozesmál: "Ty jsi ale výstřední. Copak to dneska někdo čte? Marxistické učebnice? Já jsem myslel, že s tím učením nesouhlasíš. Nebo jsi změnila názor?" A pak se na mne upřeně podíval. Ano, to byla moje parketa, moje oblíbené rčení na adresu všech ideologů, které jsem kdy v životě zažila: Nevylévejte s vaničkou i dítě. "Víš," řekla jsem mu, "jestliže něco studuji, potřebuji dobré informace a související texty. A v tom případě mi je docela jedno, zda s autorem souhlasím nebo nesouhlasím. Snažím se o objektivitu a nemohu vynechat dvě století, v nichž se evropská kultura a politika pohybovala. Chci si udělat přehled o autorech a knihách, které k tématu byly napsány, a snadno se přenesu přes skutečnost, že s autorem nebo jeho učením nesouhlasím. Mohu si ovšem říci, že byl dobrý autor, metodicky na úrovni a pečlivě zpracovával své texty." Za dob, které se týkají totalitní doby, nebyly k mání mnohé knihy, jejichž tituly ovšem se objevovaly v protěžované a doporučené literatuře jako odkazy v souvisejících textech. Takže jsem mohla hledat v zažloutlých lístcích v Universitní knihovně velezajímavé články, které by jinak zapadly v zapomnění. Tak jsem se dozvěděla i o české filozofii a jejích autorech za první republiky. A můj závěr je ten, že neustálým zahrabáváním minulosti a stavěním na zelené louce jsme se odnaučili hledat zdroje umění myslet, umění studovat s efektem a umění prožít několik let studia v plném nasazení. A ten, kdo byl dříve zavrhován, je nyní prosazován a naopak. Ale, mnoho lidí o něm mluví a neví ani, co vlastně napsal a jak přemýšlel ...
A co tím chci říci?
Pokud se nudíte, děti, studenti i dospělí lidé, nekupujte si medvídka mývala, ale vydejte se za dobrodružstvím, které vás nejen udiví, ale také vám přinese mnoho radosti. K tématu, které vás zajímá a baví, si vyhledávejte informace o souvisejících textech a uvidíte, kam se až prohrabete! Už v průběhu 19. a 20. století bylo napsáno mnoho zajímavých věcí, o kterých dnes nemá mnoho lidí ani potuchy. Můžete si ukládat své poznatky v databázích počítače a přidávat k tomu další a další. Jen tak totiž získáte přehled o různých oborech a přestane vám být kniha nesrozumitelná, učební látka nenaučitelná a nebudete potřebovat žádné reparáty. On si to mozek už přebere, pokud ho budete mít při této krásné a zábavné práci on - line.
