Určitě se tím nesníží rozvodovost, Ale spíše konflikty v rodinách posílí.zamyslela jsem se nad otázkou, jak chápeme věrnost a kdy nastává nevěra.
Věrnost se odpřísahává nejen u sňatku, než si navléknou snoubenci prstýnky. a to je skutečně zavazující akt. Věrnost vlasti odpřísahávají lidé, kteří po volbě budou působit ve vysokých funkcích a v mnoha jiných situacích.
Já si myslím, že takové ustanovení nesníží rozvodovost, za níž stojí ještě mnoho jiných faktorů, jako jsou peníze, dědictví, utajené dluhy před vstupem do manželství, výchova dětí, neshody v příbuzenstvu, kteří se kriticky staví k nové rodině. Známe i církevní právo,které řeší rozvody manželů, kteří byli oddáni církevním hodnostářem a rozhodně je to komplikovanější, než u u občanského soudu. Při církevním sňatku je též přísaha, kterou je nutné dodržovat.
Podle mého názoru by se mělo sáhnout na ustanovení rodinného práva a pokud je důvod k rozvodu na takové úrovni,, že znemožňuje další soužití manželů a výchovu dětí, pak by měl být tento důvod uznán jako neúnosné poměry. Věrnost je dodržování slibu, nevěra jeho nedodržování. Pokud jsou tyto etické pojmy znevažovány do celé své hloubky, pak je to stav, který nelze posoudit, protože uvnitř skrývá kvalitu vztahů, které směřují k rozpadu, kterému se nedá bránit.
Sňatek je sám o sobě smlouva mezi dvěma partnery a jako taková se musí dodržovat, pokud ji lidé považují tak jako jiné smlouvy za platnou, neměnnou a neodvolatelnou. Sňatek sám o sobě je svým způsobem rituálem, a jako rituál se nesmí měnit, nic k němu přidávat.
Může nastat i situace, že manželé se každou cenu chtějí rozvést a nemusí k tomu vést jen hmotná stránka věci, ale též vážný zdravotní stav,bankrot , ztráta zaměstnání, a finanční úpadek. to všechno by se mělo zvažovat, co všechno může být příčinou k rozvodu, ne jen nějaký vedlejší milostný román. Zlusme hlouběji zkoumat, co nejvíce lidi žene k rozvodu v právu o rodině.
