Občas si očima přejedu nadpisy článků na Internetu v českém tisku a občas mne zaujme nějaký článek, zvláště o našem novém panu prezidentovi, který se ještě na Hradě neohřál a už se mu přisuzují různé nebahé vlastnosti. (Zatímco jsou všichni morální a pravdomluvní, naši prezidenti mají plno lidských chyb, takže nemohou, ani omylem, být vzorem národu svým lidským charakterem, svým politickým charakterem, svými postoji k veřejným věcem, k občanskými věcem, nemají téměř v sobě nic dobrého a slušného - asi tak z názorů v tisku). Prezident je vysoký státní úředník, který je placen z veřejných prostředků, jeho práva a povinnosti se odvozují z Ústavy a zastupuje stát navenek. Jenomže, je také politik a záleží zcela na něm, jaké názory bude vyjadřovat k veřejným věcem, k problémům, které se týkají každého z nás, protože přes všechny jeho povinnosti, které zastává z pozice svého úřadu, je naším spoluobčanem a občanem České republiky. Nastoupením do úřadu nejsou jeho práva a povinnosti jako občana umenšena, až na výjimku, která je upravena v zákoně pro výkon úřadu.
Na světě není ten, kdo by zachoval lidem všem
Naše politická scéna je taková, jací jsou obecně lidé v České republice. Lidé jsou hodně vynervovaní, a tak reagují svým způsobem, co právě cítí ve svém každodenním životě. Jsou nespokojení se sociální politikou, i když vláda si za ní stojí (každý den jsou zveřejňovány novinky o SKartách, které si odporují, takže nikdo neví, jak to s nimi bude a nová paní ministryně, nástupkyně pan Drábka, už upadla v obecnou nemilost, což znamená, že nemá veřejnou podporu). A protože naše společnost je názorově rozdělena, neshodne se téměř na ničem podstatném, a tak vznikají nabídky různých uskupení, pocházející z projektů, jak konečně zlepšit naši situaci v zemi. Je mnoho témat, které lidé pociťují jako prioritní, ale protože mají informace často víceméně zprostředkované nebo se přímo odvozují z jejich každodenní zkušenosti, která nemusí být také zcela objektivní pro všechny, je těžké je uchopit a najít pro ně řešení. Zdá se, že ODS spěje ke konci a TOP09 má zatím podporu určité části občanů. Zřejmě v následujících volbách zvítězí levice, reprezentovaná ČSSD a KSČM, což není zase pro velkou skupinu lidí žádné velké terno. Ti, kteří se netají se svými ambicemi, jsou podezíráni bůh víc z čeho, ti, kteří jsou nemastní a neslaní nejsou vnímatelní. Protože zde je třeba… kdo vlastně? Začněme tím, že se pokusíme vypreparovat ze všech těch názorů, náhledů, kritik a volání po tom a po tom, jak si představujeme po více než dvaceti letech po sametové revoluci, stav a úroveň naší země.
Protikorupční a jiné boje
Parazitování na veřejných prostředcích není opravdu nic nového. Dějiny by mohly vyprávět! Tyto zápasy většinou nedopadly nikdy dobře pro ty, kteří proti takovému jednání brojili, což je jistě nespravedlnost, ale z druhé strany, pokud dopadá tato destrukce na lidi, kteří se nemohou bránit a jsou semílání zprava zleva, pak není divu, že to ve společnosti vře a ta touží po satisfakci, tlačí na odpovědné orgány, aby s tím něco dělaly a hned a těm se třepe židle pod zadkem dnes a denně. Situace je už taková, že si nikdo, kdo je odpovědný za příjmy a výdaje veřejných prostředků, není ničím jistý a hněv lidu se stupňuje. Prezident Zeman se zatím k ničemu, co se týká korupce, nevyjádřil jasně, takže, myslí si lid, zase nic nevíme, co bude s námi, s těmi daněmi, zdražováním, nezaměstnaností a placením zdrojů i bytů. A hněv se obrací "tam nahoru", kde, jak se zdá, je ticho po pěšině a začíná se mluvit zase jen o Rathově kauze, každý den jinak - a co ti ostatní, ptají se rozhořčeně lidé, protože chtějí satisfakci za své pocity utrpení, kterým procházejí všedními dny. Připravují se patřičné zákony, které však nenabydou účinnosti zítra a bůh ví, jak dopadnou při hlasování. A olej do ohně přilévají ti, kteří sledují církve, nejvíce katolickou, které dostaly takový "balík" a "zase z toho nebudeme mít nic". Lidé všech věkových skupin mají strach, každá skupina z něčeho jiného a do toho vstupují různé neblahé zvěsti o fungování nemocnic, škol až k nemravnému počínání si pohřebních ústavů. A tak zanikají i projekty, které sice stály hodně peněz, ale lidé nemají na ně náladu, protože cítí ve vzduchu, že "něco přijde", co rozhodne. A prezident Zeman vyhlásil válku médiím, která mu asi nedá mnoho času, aby zhlédl na lid, který už k nikomu neupíná své naděje, jen pozoruje zlým okem, zda "ta partička" kolem něho si nebude nahrávat sama sobě. Má na to, aby zvládnul takový zmatek, přinesl lidem kus naděje a držel své slovo, které ještě žádné nikomu nedal, kromě své přísahy stručného zahajovacího projevu, který se dnes a denně propírá?
A dali si kulajdu, kachnu a knedlíky, navrch pivo ...
Pan prezident Zeman má rád českou kuchyni a vždycky měl. Je velký čtenář knih a nepotrpí si na okázalosti. Zatím víme, že se přestěhoval a budou mít psa, zlatého retrívra. Pozval si na ten oběd krajské představitele, tedy začal z gruntu. Mapuje zatím směr, kterým se ubírá komunální politika, která je lidu nejblíže. Uvidíme, co tím zamýšlí. Až po tom se asi bude bavit s vládou, která už je téměř na konci svého mandátu. Už asi nemá cenu něco rozvíjet, nějaké nové projekty, prostě to dovládnou a po volbách se uvidí, kam se budeme ubírat. Na Hradě zavlaje vedle naší také evropská vlajka. Máme na ní také svou hvězdičku! Papežský stolec obsadí nový papež. A všem se bude vládnout hůř - svět se dává do pohybu a nikdo neví, jakým směrem od obyčejných lidských starostí, které nejsou nic menšího, než jsou ty velké události… neboť člověk, ať to vezmete jak to vezmete, je jedinečná, neopakovatelná bytost, a život je hoden úcty a ochrany, pokud stále ještě žijeme v přesvědčení, že to tak má a musí být.
