Naše milé děti v současnosti mají stejnou povinnou četbu, jakou jsme měli my, jejich rodiče. Až se staneme prarodiči, tak se budou po knihách Němcové, Wilda, apod. shánět naše vnoučata. Ale nyní mají děti na pilno, nemohou často knihy sehnat ...
Studium české a světové klasiky je pro naši současnou maturující mládež asi velmi obtížnou záležitostí. Většina mladých lidí, žijící v naprosto jiné době, než jejich rodiče a prarodiče, tedy v době, kdy klasickým knihám konkurují jiné literární styly a ruku na srdce, mnohem pro ně potřebnější a bližší, potřebují, podle mého soudu, úplně jiný duchovní a umělecký "nášup". Zřejmě se budeme potýkat, jako rodiče a prarodiče, s problémem, který je aktuální, jak přitáhnout mládež k četbě, a ta musí zaujmout. Zaujmout tak, aby se kniha stala běžnou součástí jejich života. Autoři, kteří jsou k četbě doporučováni, pocházejí z období renesance, z období evropské romantiky a zejména z 19. století. Málokdo bude takové knihy, i později vyhledávat. Možná, že ve starším věku, kdy Shakespeare, Racine, Moliere a jiní začnou mít z nějakého důvodu pro člověka nový smysl. Až takovým autorům, kteří tvořili nadčasová díla, porozumějí. Ale oni žijí v této době a potřebují podpořit správně vlastní úsudek, který vyvolá překvapivě novou myšlenku. Člověk prožívá svůj důležitý věk v době, kdy se začíná chystat na maturitu. A to je chvíle, kdy by na něho mohla škola zaútočit s idejemi, které si neodvratně odnese do života, i když už nebude ve studiu pokračovat, ale může se dát do vlastní tvorby, objevit v sobě nevšední talent.
Tvořivá mládež ...
Možná, že málokdo zabloudí na literární servery, na kterých je mnoho děl od autorů nejrůznějšího věku a mezi nimi se prolínají díla naší mládeže. Nejrůznější žánry! Ale nejkrásnější je poezie mladých mužů a žen, naplněná úpřimným citem, porozuměním jejich současnosti. Málokdo se uchyluje ke klasickému verši, což je trochu škoda, své myšlenky sdělují ve volném verši, jeho mistrem byl brněnský básník Jan Skácel. Mladí autoři se účastní nejrůznějších soutěží, které vyhlašují většinou knihovny, a tak nejlépe podporují mladé literáty. Není to krásná naděje pro náš národ, kterému chybí zásadní díla ze současnosti? Ale pokud je máme, pak nevyzrála na úroveň povinné četby. Ale právě taková literatura je může nejen přimět k zamyšlení, ale také jim být posilou k vlastní tvorbě, nebo je přitáhne k vyhledávání dobré literatury. I když mám pochybnosti, po té co jsem četla od mladých tvůrců vítězná dílka, že mladí nečtou. Jen je to veřejnosti skryto, protože žádný tisk do své sobotní přílohy nic takového nepublikuje, a to je velká škoda. Nejen pro autory, ale také pro celou společnost, která potřebuje už konečně číst také něco jiného, než to, čím je denně masírována v tisku.
Ale to neplatí jen pro mládež. Na literárních serverech úspěšně tvoří i lidé starší generace, které jsou odchováni klasickou literaturou a četbu i studium literatury asi nikdy neopustili. Je to znát například na tom, že píší klasickým veršem a volí žánry, které jsou jim vlastní. O to je milejší, když mezi nimi zazáří literární nápad mladého autora s novátorským přístupem k tvůrčímu psaní.
