Nejvíce lidem škodí, když nemají úctu ke druhým, když nemají úctu k lidem, kteří jsou v rozhodujících postech a nesou na svých bedrech veřejnou věc. Musíme se smířit s tím, že nemáme osobnosti, které bychom mohli glorifikovat, ale máme v čele naší země osobnosti, které jsme si zvolili. Problém lidí kteří dlouho setrvavájí v politice je, že si zvykají na virtuální prostředí a magické harlekýnské prostředí, kdy neplatí takové morální zásady, které platí pro každého jednotlivce, protože zatímco politika je účelová záležitost, která pro každého politika má trvat po jeho volební období, ze života člověka nelze jen tak vystoupit, někam přestoupit, ale obě pozice člověka jsou vážné a odpovědné. A jedna druhou doprovází, doplňuje je v ní konfrontací. V každém případě, nejvíce je pro mne znepokojivé, že za dost krátkou dobu upadá vážnost a úcta k ústavním orgánům a výsledkům jejich práce. Na mne to působí jako koňský handl. A pevně věřím, že to čas napraví a že se vrátíme do normálního vztahu ke státu, jeho orgánům a činnostem. Politické strany nebo občanská uskupení?
Budování státu
Samozřejmě, že z výsledků voleb v roce 2010 vzešlo něco, co nikdo nepředvídal. Bojovníci s dinosaury, bojovníci proti korupci. Dalo se očekávat, a právem, že dlouho nepěstovaná zahrada najde svého zahradníka. Stala se z ní džungle! Politické uskupení VV v sobě zahrnovalo osobnosti, které očividně mají s poznáním politiky velké problémy. A utkalo se s matadory, kteří ve významných postech sedí už dlouho a mají samozřejmě znalosti a velké zkušenosti. A to není jen tak! Jemné pletichy, které politiku od nepaměti doprovázejí, se staly zjevnými a současně programovými. Staly se prostředkem politického boje mezi mladou politickou generací a politickými veterány. Je to však vnitřní věcí toho uskupení, které by nemělo zasahovat do fungování a budování státu. Premiér by měl ručit za toho, koho doporučuje prezidentovi k jmenování členem vlády, ale stalo se něco zvláštního! Boj proti korupci byl programem vlády a s určitým přesahem tak sledoval činnosti, které se na všech úrovních vedení státu odehrávají. Někdy možná trochu zastínil jiné funkce, protože to byla a je priorita. Samozřejmě, že si nikdo korupci nepřeje, samozřejmě, že společnost ji odmítá, protože ji chápe jako smrtonosnou pro demokracii a dosahování výsledků.
… nesuď, nebo budeš souzen
Jenže, v krátkém čase se začaly řešit kauzy, které zahýbaly ministerskými posty. A tím i z vrcholných organizací státní správy. Lidé, kteří denně sledovali tento nevídaný obraz státu, začali ztrácet důvěru v instituce, zvláště když vláda stále průběžně sledovala plnění dalších bodů svého programu, doprovázená ale protikorupčními zásahy, takže lidé měli sílící dojem, že zatímco jim klesá životní úroveň, jiným stoupá a to neprávem, protože jsou potencionální korupčníci. A tak, do toho mlýna se postupně dostávali všichni, kteří měli reálnou moc. Jména, která se zdála neprůstřelná, se ocitala tváří v tvář vyšetřovatelům a uvízla v síti trestního stíhání. Tak, samozřejmě, že to mnozí lidé, kteří bojují ode dne ke dni, vítají. Když Karolina Peake byla jmenována na post ministra obrany po Alexandru Vondrovi, samozřejmě, že měla na zřeteli, že kromě výkonu své funkce ministra, bude také dál bojovovat proti korupci, což byla náplň její činnosti jako místopředsedkyně vlády.
.... ta nešťastná kumulace funkcí
Kdyby ji premiér zbavil funkce místopředsedkyně a ona pouze vykonávala post ministra obrany, možná, že všechno bylo zase jinak. A i když po té, co byl uvězněn poslanec a hejtman Rath, se diskutovalo o tom, jak je škodlivé kumulovat funkce, nyní opět nastoupil na místo ministra obrany člen vlády s kumulovanou funkcí. Kladu si otázku, zda náplně obou funkcí jsou spolu v souladu nebo nejsou, ale každopádně, tam asi padla kosa na kámen. Zatímco funkce místopředsedkyně vlády působí vůči všem, funkce ministra obrany se soustředí zejména na problematiku obrany státu. Jsou to dvě různé oblasti, jedna kontrolní a jedna kontrolovaná v jedné osobě. To už samo o sobě není možné. S tím se musí utlouci každý vlastními silami. Ono je těžké přijmout jakousi tezi, že každý je potencionální korupčník. A každý úkon s veřejnými prostředky je podezřelý? Ne, není. Ale do toho si musí vznést jasno lidé, kteří takovou problematiku sledují.
… nyní tisk píše: Kalousek a Nečas je za vodou
Takže výsledek: z úsilí vlády vzešla podněkud rozplizlá reforma, kterou málokdo chápe, hlavní body programu vlády se naplnily za odporu lidu a nyní tisk píše: Kalousek a Nečas je za vodou. Poslední debakl s ministerstvem dopravy ukazuje, že Kalousek s Nečasem možná jsou za vodou, ale rozhodně ne státní instituce a občané. Čekají totiž, co bude dál. Lidé mají regule, aby mohli v nových podmínkách fungovat v nově nastavených podmínkách, nyní je jasné, jaká výše DPH bude platit a vývoj vedoucí k odluce státu od církve bude také pokračovat. V tomto rámci se nyní budeme pohybovat. A budování státu? Možná, že každý člověk může k tomu přispět: svou touhou i potřebou žít konečně v klidu a pokoji. Ne všechno můžeme očekávat od institucí a politických stran. Je čas ke vzniku občanských uskupení s jasným a nosným programem.
