Nahlédněme do několika informací, které vám nyní předkládám s tím, že pokud byste potřebovali přesnější výklad, tak ten vám podá k vašemu případu příslušný orgán.
Zdravotní pojištění
Od lednové platby činí minimální záloha OSVČ 1697 korun. Výše minimální zálohy OSVČ je stanovena na 1 697 Kč pro celý rok 2012, tedy už od lednové platby, nikoli až po podání Přehledu za rok 2011. Posledním dnem splatnosti lednové zálohy je 8. 2. 2012. Všechny osoby samostatně výdělečně činné, které podle Přehledu za rok 2010 platily v roce 2011 zálohy na pojistné na zdravotní pojištění nižší než 1 697 Kč (s výjimkou osob, které nemají stanoven minimální vyměřovací základ), musí počínaje zálohou za leden 2012 odvádět jako minimum 1 697 Kč. Zálohy na pojistné vypočtené z minimálního vyměřovacího základu hradí nadpoloviční většina OSVČ z celkových více než 600 tisíc. Minimální vyměřovací základ OSVČ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Pro rok 2012 je průměrná měsíční mzda stanovena na 25 137 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro měsíce roku 2012 je tudíž 12 568,50 Kč. Z toho minimální měsíční záloha na pojistné (13,5 % z vyměřovacího základu) je po zaokrouhlení rovna částce 1 697 Kč. Zálohu ve výši 1 697 Kč musí hradit také OSVČ, které zahajují v roce 2012 samostatnou výdělečnou činnost. Od 1. 1. 2012 se zvýšil nejen minimální, ale i maximální vyměřovací základ OSVČ, který rovněž souvisí s výší průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Maximální vyměřovací základ OSVČ činí 72násobek průměrné mzdy, tedy 1 809 864 Kč. Maximální měsíční vyměřovací základ je 150 822 Kč a maximální záloha na pojistné je stanovena na 20 361 Kč. Tato nová maximální výše zálohy na pojistné bude pro OSVČ platná až od měsíce, ve kterém podají nebo by měly podat Přehled za rok 2011. Zálohy v maximální možné výši hradí asi tisíc podnikatelů.
Vyplácení podpory s odstupným je zřejmě v ohrožení
Vláda zřejmě odmítne senátní novelu, kterou chce opoziční ČSSD obnovit v plné výši vyplácení podpory v nezaměstnanosti propuštěným bez ohledu na to, zda získali odstupné. Výplatu podpory v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému, zavedla vládní úsporná opatření v sociální oblasti. Problém ale vznikl u lidí, kterým zaměstnavatel odstupné nevyplatil. Ocitli se tak bez příjmů, což kritizoval například ombudsman Pavel Varvařovský. Zákonodárci i proto pravidla již upravili. Nyní mají propuštění lidé, kterým zaměstnavatel odstupné nevyplatí, nárok na kompenzaci ve výši 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku. "Platná právní úprava tedy nepřipouští vznik situace, která by pro uchazeče o zaměstnání znamenala, že by se ocitl bez finančního zajištění," uvádí se v navrhovaném stanovisku vlády. Odpůrci novely připomínají, že ústavní ani mezinárodněprávní předpisy nestanoví, že propuštěný musí být od prvního dne bez práce zabezpečen z veřejných prostředků.
Odvod pojistného na zdravotní pojištění z výše příjmu u zaměstnavatele
Na základě potvrzení o výši příjmu nemusí zaměstnavatel provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Odvádí ale pojistné ze skutečné výše příjmu. Většina mzdových účetních či jiných specialistů se v souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění ve své praxi již setkala se situací, kdy vystavovala zaměstnanci potvrzení o skutečnosti, že za tohoto svého zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje.
Kdo vyžaduje potvrzení
Potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u něhož hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy. Pokud zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého je jeho příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), potvrzení o tom, že v jiném (hlavním) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí v tomto zaměstnání odvádět zaměstnavatel pojistné nejméně ze zákonného minima 8 000 Kč, ale vyměřovacím základem je za takové situace skutečný příjem zaměstnance. Tento postup obecně vychází z potřeby zajištění odvodu pojistného v příslušném kalendářním měsíci alespoň z minimálního vyměřovacího základu dle ustanovení § 3 odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, samozřejmě za situace, kdy se na zaměstnance (a současně i na zaměstnavatele) ze zákona vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň v minimální povinné výši. A naopak! Pokud nemusí být u zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen, stává se tato problematika pro zaměstnavatele bezpředmětnou. Jedná se o zaměstnané poživatele důchodů, studenty, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku a při splnění konkrétních podmínek i o osoby evidované na úřadě práce. V tomto případě (tedy u souběhu zaměstnání s evidencí na úřadě práce) nesmí zúčtovaný příjem přesáhnout za rozhodné období kalendářního měsíce polovinu minimální mzdy.
Co deklaruje zaměstnavatel?
Pokud zaměstnavatel vystaví toto potvrzení, fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ, případně je alespoň na jeho úrovni. Tímto potvrzením vlastně garantuje, že u konkrétního zaměstnance je minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět případný dopočet do aktuální výše minimální mzdy. Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ve mzdových podkladových materiálech plátců pojistného - zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) dodržen minimální vyměřovací základ či nikoliv. V takových případech musí být zaměstnavatel velmi obezřetný především u těch osob, jejichž příjem „balancuje" na hranici minimální mzdy. Je rovněž vhodné, aby si zaměstnavatel vedl evidenci, pro které jiné zaměstnavatele takové potvrzení vystavil, neboť v případě poklesu příjmu pod hranici 8 000 Kč je nutností kontaktování jiného zaměstnavatele.
Potvrzení musí být archivováno
Každé vystavované potvrzení musí být založeno ve mzdové evidenci zaměstnavatele u příslušného zaměstnance, neboť slouží jako rozhodný doklad pro výpočet výše pojistného a jeho předložení je kontrolními orgány vyžadováno. Na základě tohoto potvrzení pak zaměstnavatel nemusí provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu (nebo případně i do poměrné části minimálního vyměřovacího základu), ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu.
