- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jistě nikomu neušlo, že ve společnosti je velké napětí. Nevyhneme se tomu, abychom se potkávali s nejrůznějšími zprávami, ať v televizi či v rozhlase nebo v tisku. Mnozí jsou na tom tak, že se cítí být tísněni informacemi, o kterých stále pochybují, zda jsou pravdou nebo lží či polopravdou a nemohou už ani posoudit, čemu mají důvěřovat. Takový stav vzbuzuje nedůvěru v politiku, v tisk, někdy důvodný, někdy však tato nedůvěra vyvěrá z toho, že určité tvrzení není v souladu s myslí člověka nebo není ve shodě s intelektem. Jeden z nejvážnějších problémů je - nevědět, kde je pravda. Není řešení jen číst mezi řádky, ale řešením je zapojit zdravé uvažování a najít řešení pro sebe samotné. Nejsme schopni řešit, jako lidé, problémy tohoto světa, které v historii civilizace se stále opakují a pomíjejí příchodem nové kvality myšlení a příklonu k chápání univerzální pravdy. Žijeme ve víru partikulárních pravd, v nich nalézáme dobro a zlo v našem každodenním počínání a zápasíme o dobrou víru, potíráme zlo, které ji narušuje. A v této pozici jsme těmi kováříčky, které umí, musí i mohou měnit, zdánlivě nenápadnou a nemedializovanou činností, svět.
O univerzální a partikulární pravdě
Lidé, kteří hovoří k veřejnosti, ať slovem, prostřednictvím mediální techniky či písmem, ať jsou jakéhokoliv vzdělání a zaměření ve své kvalifikaci, se vyslovují ke skutečnostem, které jejich posluchače nejen zajímají, ale také to chtějí slyšet. Zprostředkovávají jim nahlédnutí do nejrůznějších oborů lidské činnosti, která se dotýká jejich života, ať v obci nebo v celé zemi, v širším pohledu pak ve světě, protože člověk nemůže být všude a nemůže si udělat úsudky bez tohoto prostřednictví. Uvažujme nyní o partikulární a univerzální pravdě. Lidé právem požadují, aby partikulární pravda byla vždy pravdivě sdílena. I když nemusí být vždy každému užitečná. Má totiž pouze relativní hodnotu a může být i škodlivá. Ale lidé mohou o ní uvažovat, posuzovat její užitečnost nebo škodlivost a tím, že je relativní, lidský rozum, který si tvoří úsudek, aby se mohl podle ní zařídit, má docela velký operační prostor. Univerzální pravda je na tom daleko hůř - ta musí být pravdivě řečena, protože nepravda v této oblasti je vždycky zlý čin. Partikulární pravda je pravdivost, kterou můžeme označit jako společenskou ctnost. Záleží na společenské dohodě, podle které každý má mluvit pravdu, protože je právním nárokem a nepravdivost spočívá v porušení tohoto právního nároku. Lež je mluva odporující právu příjemce (mluveného nebo psaného slova) na pravdu. Tím se liší lež od pouhé nepravdivé mluvy, tedy falzifikum. Falzifikum se děje tehdy, kdy nemá člověk právo na pravdu ve spojitosti s právem, například při složitých výsleších, v právních vztazích, ale to je příliš úzké hledisko, stejně jako takové, které zužuje účel řeči nebo slova na pouhou shodu s intelektem.
Dobro pravdivosti pro vzájemnou důvěru mezi lidmi
Jsme zvyklí číst mezi řádky, protože máme k psanému slovu dlouhodobou nedůvěru. Tato nedůvěra prýští s mnoha příčin a kromě toho, mnoho sdělených zpráv se jeví jako politikum. A takže se mnohý čtenář ptá - qui bono? A tak se ocitáme v kruhu relativních pravd. Rozšíříme-li svou schopnost úsudku, pak nebudeme v zajetí zúženého prostoru "shody s intelektem", to je málo. Máme-li k dispozici ve své mysli širší souvislosti v některém z oborů, o kterém se mluví, který nás zajímá a v kterém řešíme svůj osobní či společenský problém, pak můžeme odhalit lež jako mluvu proti mysli, která porušuje důvěru mezi lidmi a dobrá víra je oporou v této vzájemné důvěře. Avšak tam, kde by pravda v určitých sociálních vztazích by mohla být zlem, tam přestává být falzifikum lží.
Mentální restrikce
Mentální restrikcí rozumíme zastírání a to spočívá v tom, že se slova používají ve vedlejším smyslu, v mysli se něco přidává nebo ubírá a buď mluvící dává slovům jiný význam protože on sám má klíč k jejich pravému významu a je odmítána proto, že je lží. Nebo mluvící užívá dvojznačnosti slov, zamlčuje něco, vyhýbá se přímé odpovědi otázkou, zvoláním odváděním pozornosti jiným směrem, přidává nereálné podmínky a posluchač má při určité pozornosti možnost pochopit pravý význam slov. Tato restrikce připouští utajování pravdy. Jsou však případy, kdy je posluchač nebo čtenář klamán, nebo se nedá oklamat:prohlédne cíl, a pak klamající nedosáhne svého cíle klamajícího. Tím je oklamání bližního.
Východisko - mluvení nepravdy
Jsou případy, kdy posluchači není dovoleno poznat pravdu a není dovoleno ani použít mentální restrikci. Nestačí ani mlčet. Jediným východiskem je mluvení nepravdy, například v záchraně vyšších dober, pokud ovšem je mezi nepravdou a tím, co se má nepravdou ochránit, rozumná přiměřenost. Lež je bezdůvodné klamání. Lež, která působí velkou škodu, například pomluva nebo v některé věci, se může stát zločinem. Partikulární pravda se může se stát dobrem nižšího řádu, ale může v jistém ohledu mnoho změnit v tomto světě, který je naším domovem a v němž prožíváme dar života.
Další články autora |