Mariánský sloup nebyl postaven jen pro český národ, ale pro všechny lidi, bez ohledu na národnost, kteří v Praze pobývali a možná na něm také pracovali. Je jednou z nejkrásnějších staveb a ta si prožila i pohnutou historii.
Není třeba se dohadovat, zda Mariánský sloup je vyloženě sakrální nebo světská stavba, stojící uprostřed prostoru, který se našim předkům jevil jako důležitý, jinak by tam ani nestál. Mariánský sloup je pro všechny obyvatele a příchozí bez ohledu na konfesi a smýšlení. Je to ozdoba určité části města, historická památka a umělecké dílo. Ale je pravda, že se kolem této památky stejně jako kolem sochy sv. Václava na koni shromažďovali občané, zvláště v dobách politických a ideových sporů. Kolem sochy sv. Václava stojí ještě jiné sochy, zastupující postavy našich dějin, z nichž nejkrásnější je sv. Anežka Přemyslovna. Je s podivem, a možná že se mýlím, že v Praze chybí výrazná pamětihodnost na památku našeho největšího krále Přemysla Otakara II.; žádný druhý vůdce jeho kalibru se nám do dneška nenarodil.
Myslím, že by bylo škoda, když už máme to trápení s epidemií a ta asi jen tak neodejde, abychom tu dobu, která tíží naše občany a bližní a zatěžuje je po stránce hmotné a pracovní apod., ještě navíc zatěžoval spory a abychom se dohadovali, jaké důvody k tomu vedly, že byl sloup vztyčen zrovna v těch nejtěžších dobách našeho národa. Mariánský sloup byl vztyčen roku 1650.a jeho tvůrcem byl Jiří Bendl a sloup byl vztyčen jako poděkování Panně Marii za ochranu před Švédy a konec třicetileté války. Sloup nechal postavit císař Ferdinand III. Byl součástí historie Staroměstského náměstí v Praze až do roku 1918.
Z historických pramenů vysvítá, že v neděli 3. listopadu 1918 se konalo shromáždění na Bílé hoře; blížilo se třísté výroční porážky českých stavů na tomto místě a přítomní proklínali jak čerstvě svrženou habsburskou monarchii, tak násilnou katolizaci, která české země po bělohorské porážce postihla. Po tomto slavnostním shromáždění se jeho účastníci vydali na Staroměstské náměstí a pohotoví hasiči omotávali lanem sloup, který se měl jako symbol pobělohorské potupy strhnout. Okolo stojící se hádali a někteří přihlížející je povzbuzovali, jiní, hlavně Pražané s ním nesouhlasili a celou vřavu ukončilo stržení sloupu.
Tehdejší Národní výbor na tuto akci reagoval: "Z historického nepochopení byl v Praze zničen pomník, jenž po stránce umění barokního patřil k nejvzácnějším pomníkům tohoto druhu". Mariánské sloupy byly vnímány i sekundárně ; jako projev vítězství katolicismu nad reformací, k níž patřilo husitství.
A nyní, po 102 letech stojí nový sloup.
Mariánský sloup opět stojí na svém místě jako replika originálu a proč ne? Je krásnou ozdobou Staroměstského náměstí a snad bude zase plnit svou ochranitelskou funkci nad Prahou a jejími občany, kteří budou kolem chodit a dívat se vzhůru až k Mariině svatozáři.
V Brně máme Morový sloup (též Mariánský sloup) v barokním slohu z let 1679 - 1683 na památku morové epidemie. Kdybyste se chtěli, pražští přátelé na něho podívat, tak stojí v severní části náměstí nahoře a je jeho významnou dominantou, Na rozdíl od vašeho sloupu je ještě zasvěcen navíc pěti morovým světcům. Jeho raně barokní podoba vychází z podoby mariánského sloupu vztyčeného na náměstí Am Hof ve Vídni. Je to kousek z Brna, můžete si udělat výlet a prohlédnout předlohu našeho brněnského sloupu.
Práce na sloupu v Brně začaly v roce 1679 a byly svěřeny dílně Jana křtitele Erny a základy byly položeny v roce 1679 a ukončeny roku 1683. Kvůli statickým poruchám musel být sloup do roku 1689 opravován. Novou hlavici (1687-8) vytvořil Ital Jakub Conenail. Socha Panny Marie s Ježíškem je v současnosti nahrazena kopií a umístěna na vrcholu sloupu. Je dílem Ferdinanda Pfaundlera, stejně jako svatá Rozálie v grottě a rostlinný dekor na postamentu (1679 - 1601). Čtyři sochy světců v rozích podstavce představují svatého Šebestiána, Rocha, Karla Boromejského a Františka Xaverského. Prací na těchto sochách byli pověřeni Baltasar Frobel a Jan Kašpar Pröbstl, který vytvořil také kartuše s andílky na podstavci sloupu v roce 1686-7).
Dne 23. března 1964 byl sloup vyhlášen kulturní památkou. Od května do října roku 2006 sloup prošel rekonstrukcí a 15 října téhož roku nove zrekonstruovaného sloupu požehnal náš brněnský biskup Vojtěch Cirkle.
Závěr:
Mariánské sloupy budovali naši předkové z různých důvodů - ochranných, rituálních a společenských. Mariánské sloupy jsou krásnými díly historie umění v naší vlasti a tím jsou pro svou historičnost obdivovány. Není od věci, až pojedete na letní výlet do nějakého města, se také zastavit u Mariánského sloupu a prohlédnout si jeho architekturu.
Zdroje: Internet, Wikipedie, přednášky a publikace z brněnských kurzů, Publikace: DŘÍMAL, Jaroslav; PEŠA, Václav, a kol. Dějiny města Brna I + II. Brno: Blok, 1969 / 1973. 296 / 380 s.
