Lékaři sice vědí, co mají lidem předepisovat, ale nevědí, jak lidé s léky nakládají a že svým individuálním přístupem nejen ohrožují své zdraví, ale také jejich úspěšnou léčbu. Lidi je třeba naučit nakládat s léky a poučovat je o účinnosti syntetických vitamínů.
Návštěva v lékárně
Šla jsem si koupit vitamín C, protože mne bolí žaludek a nechci jíst kyselé ovoce. No, a paní magistra mi nabízela všelijaké přípravky, vitamín C se stopovými prvky. Ale já jsem to nechtěla, protože se mi zdálo, že by mi stačil pouze vitamín C a tak jsem ji požádala, aby mi prodala Celaskon. Kolem mne stálo dost lidí a čekali, až si vyberu, což se brzy podařilo. Paní magistra vytáhla zásuvku plnou léků, chvíli hledala v přihrádkách a nakonec mi kýžený vitamin našla a já zaplatila. Ale to, jak se říká lidově, šuple, to je pro některé lidi opravdu inspirující. Teprve teď jsem si všimla, že je to takové zařízení po ruce. Bolí tě hlava? Vytáhnete doma šuple, vyberete si a už zaháníte problém. Jste na nervy? Vytáhnete zase své šuple a vyberete si. Nesmusíte nikam běhat, zásob je plno.
Myslíte si, že přeháním ?
Vůbec ne. Ohnedy jsem jela na chalupu a protože stojí v kopcích, mráz tam byl zvlášť vydatný. A kolem nás mají ještě chalupy jiní lidé, kromě rodin, kteří jsou trvale usedlé. Když přijedete, tak vás vítají, jakoby byli vaši příbuzní a je to příjemné jim podávat ruce, nosit dárky a večer si v teplé místnosti pokecat. Chytla mne bolest hlavy, a tak jsem poprosila paní sousedku, jestli by mi nedala "něco na hlavu." Manžel to slyšel a tiše pronesl, že "mi už nic nepomůže", ale řekl to tiše, slyšela jsem to spíše srdcem. (Vím, jak to myslel a má to u mně schované). A paní sousedka šla ke kredenci a vytáhla "šuple". A pobídla mne, abych si vybrala. Znejistěla jsem a nechtělo se mi se zeptat, jak dlouho uchovává tolik léků. Oni nic nevyhodí! To je pravda, co kdyby bylo hůř? Už dávno jsem s medicínou sekla a lidem neradím, od toho mají doktory. Jen tak tu babí medicínu, tu ano, tu pěstuji. Ale nedalo mi to a brala jsem krabičku po krabičce a dívala se na lhůtu do kdy se mohou uchovávat. Některé léky už byly nepoužitelné ...
A tak jsem se pochlapila ....
... a řekla ji, že by měla některé zneškodnit, protože jsou už prošlé a antibiotika se mají doužívat nebo zahodit. Nejistě se na mne podívala. A tak jsem to šuple vysunula z kredence a položila na stůl. Obě jsme si sedly a kontrolovaly datum. Téměř polovina krabiček měla už hodně staré datum. Poprosila jsem ji, aby je vyhodila a nezlobila se na mne, že to myslím dobře, že kdyby takové léky užívala při nějaké akutní příhodě a sama od sebe, že by si mohla pohoršit.
Kamarádky si vyměňují léky
Není to jen tento případ. Některé dámy mají předepsané léky od lékaře a pak si je vzájemně doporučují nebo vyměňují, či shánějí mezi sebou, co "zabere". A jak má doktor zjistit, zda jeho pacienti berou pravidelně to, co jim předepíše anebo něco jiného, co pomohlo jeho bližnímu a ten předepsaný lék mu nezabírá?
Chce to pořádnou osvětu
Ano, jsou lidé, kteří vůbec nevědí, co berou za léky, ale když to předepsal doktor, tak si to v lékárně vyzvednou. A pak začnou rozumovat. Nakonec je hodí do svého sběrného šuplete, protože tomu nevěří a jsou na konzultaci k sousedce. Hele, tohle zabralo našemu tátovi. Lidová moudrost je lidové moudrost, ale realita je taková, že lidé mají, pokud chtějí, aby je lékař ošetřil, přesně dodržovat léčebné postupy. A pokud chtějí "pro sichr", jak říkají, pít bylinné čaje a jiné bylinné přípravky, měli by se s lékařem poradit. Jinak si mohou způsobit problémy a jejich doktor se nebude stačit divit, proč se jejich nemoc zhoršila.
S léky nejsou žádné "špásy". Jsou postaveny na chemických procesech a mají svou trvanlivost, účinky a hlavně rizika. Některé se nesnáší s kyselými potravinami, některé s kořením a některé s bylinkami. A to by měl každý dospělý člověk vědět. Udělejte někdy revizi v lécích u svých starších rodičů!
© Maura, 02/2011
