Odvážila bych se tvrdit, že podnět k islamizaci Evropy vznikl v době neutěšených alžírsko-francouzských vztazích, které se formovaly z dob kolonizace Alžíru a ozborjených konfliktů mezi oběma zeměmi. Do Francie vstupovalo stále více imigrantů, kteří očekávali lepší podmínky, než měli v Alžíru. A do těchto problémů vstupovalo stále více zemí třetího světa, s nimiž Francie uzavírala dohody a smlouvy na dodávky energií a ropy. Asi odtud bych celý problém odrazila při úvahách, proč se Evropa islamizuje a zda i ostatní země by měly islamizaci podstupovat. Dívejme se na to z nejširších hledisek, historických, ekonomických, sociálních i kulturních.
Islamizace České republiky je problém, který v současné době prožíváme a kriticky se k němu vyjadřujeme. Vznikají i názory, které lze nazvat xenofóbními, ale do takové krajnosti nechci tyto názory hodnotit. Dívejme se na problém střízlivě a z mnoha hledisek, které nám mohou přinést nejen nové poznatky, ale také odůvodněná stanoviska k otázkám výstavby mešit a začleňování islámu do běžného života naší sekularizované společnosti, odvyklé úctě k náboženským tradicím a společnosti, která hledá cesty k uspokojivému prožívání života. Dnešní problém islamizace není zdaleka podobný problému z 8. století našeho letopočtu, tedy roku 711, kdy muslimové přišli na Iberský poloostrov a válčili s Visigóty, které porazili. Tato historická událost rozdělila starý římský svět na dvě části různého vyznání: křesťanského a islámského. Iberský poloostrov a Sicílie se posléze staly prostorem, kde se obě víry střetávaly, ovlivňovaly a bojovaly za získání převahy. Nyní však nejde o střet víry, i když proti postupné islamizaci se vyjadřují křesťanské obce odporem proti výstavbě mešit. A nejen ony. Co by pro nás znamenala islamizace, do se dočteme v příručce: http://cepin.cz/docs/dokumenty/sbornik48.pdf
Zkusme problém zkoumat
V problému islamizace jsme laici, protože si neuvědomujeme souvislosti, jak k tomu v moderní době vlastně dochází. A pokud se touto otázkou začneme zabývat bez emocí, nenávisti a strachu, staneme se lidmi znalými jádra problému a dokážeme se k tomu konstruktivně stavět.
Tzv. subtilní integrace
Přítomnost muslimů v Evropě není žádnou náhlou záležitostí, prošla postupným vývojem. Gallupův průzkum ukázal, že evropští muslimští přistěhovalci jako měřítko integrace berou hospodářské otázky – bydlení, práci, přístup ke vzdělání. Tzv. hostitelská společnost má spíše tendenci klást důraz na morálku, zvyky, přístup k homosexualitě, sex před manželstvím a pornografii. Navzdory hojně medializovaným sporům ohledně nošení závoje, průzkumy ukazují, že zahalena chodí jen menšina evropských muslimek a jejich počet možná spíše klesá. Data z Německa dokládají, že ačkoliv se zahaluje čtvrtina imigrantek první generace, následuje je pouze 18% jejich dcer. Průzkumy prokázaly, že muslimské komunity jsou hluboce ovlivněny zeměmi, ve kterých žijí. A tak ve Francii, kde podle průzkumů považuje 45% lidí cizoložství za morálně přijatelné, je stejného názoru i vysoké procento místních muslimů. V Německu, kde je 73% obyvatel proti trestu smrti, má stejný pohled i srovnatelné procento místních muslimů. Postupem času se tento trend prohlubuje. Ze zprávy Nizozemského statistického úřadu o imigraci vyplývá, že z hlediska norem, názorů a chování se druhá generace (přistěhovalců do Nizozemí) na nizozemskou společnost orientuje více než jejich rodiče.
Výstavba mešit je spíš dobrá vůle, než povinnost
Ne všichni muslimové, žijící v ČR navštěvují stávající mešity. Ale spíš je využívají čeští konvertité. Tudíž, jestli některá obec vyhoví naléhání k vybudování mešity, je to její dobrá vůle. Tam, kde se mešity nebudují, schází se věřící na jiných místech, kde vykonávají své náboženské povinnosti. Takže nikdo nikomu nebrání, aby se své víře věnoval, tím neporušuje ustanovení o náboženské toleranci. Nepovolení výstavby mešity, není spojena s intolerancí k muslimům, ale se svobodnou vůli většinové společnosti. Rozhodně však věci neprospěje agresivní přístup z obou stran.
