Docela se mi nelíbí, že ředitel nemocnice v Uherském Hradišti chce udělat následující kroky: lékaře, kteří podali výpovědi sice přijmout, ale bez ohledu na praxi a atestace, podotýkám já, jako čerstvé zaměstnance podle zákoníku práce. Jsou to lidé, kteří asi ve valné většině mají nějakou tu praxi jistě za sebou a to je třeba také brát v úvahu, protože bez nich by nemocnice nemohla prostě fungovat. A také nelze nemyslet na jejich sociální poměry. Mají rodiny. Mají hypotéky. A nespáchali žádný zločin, jen si zvolili nedobrou taktiku vůči prosazování svých požadavků.
Věřím tomu, že pan ředitel prožil horké chvíle
Já se panu řediteli nemocnice vůbec nedivím, že má silný pocit a potřebu vlastní odezvy, protože jistě to musel pociťovat velmi těžce. Ono v takové situaci zajišťovat bezporuchový provoz nemocnice plné pacientů není legrace a pan ředitel je jistě psychicky a fyzicky vyčerpaný. A dívat se do tváří těch, kteří ho do takové situace přivedli, je někdy nad lidské síly. Ale vedoucí kolosu, jež se zove nemocnice, musí být trochu nad věcí a snažit se vnuknout si myšlenku, že pro něho nejsou zajímavé jen tahanice s doktory, ale hlavně zdraví lidí a fungování nemocnice, což je jistě závislé na mnoha jiných faktorech a činnostech, než je dohadování se se zaměstnanci. Ano, stalo se, co se nemělo stát a ne všichni doktoři, pane řediteli, ne všichni si uvědomili, že nebojují jen za reformy a platy, které jim z celého srdce a celé duše přeji, protože je to jejich příjem a jistě i zadostiučinění, že něčeho dosáhli. Jde jen o to uvést zase všechno do normálního chodu a nenechat cloumat vlastním majestátem. I když, opakuji, panu řediteli se vůbec nedivím, že se zlobí! A není sám. Bohužel se to se stalo i v těch dobrých nemocnicích, že lékaři šli do akce ze solidarity. Je to otázka spíš pro politologa a právníka, zda je v pořádku, že vůbec někdo je v naší zemi za našeho právního řádu, takovou listinou zavázal. Ale to ať jde už mimo zdravotnictví! Ať se vyřeší s organizátory akce, ale nikoliv plošně s lékaři.
Prosím, nenechávejme je v jednom pytli s ostatními
Od počátku, co se tady bavíme na blozích o zdravotnictví, je nám jasné a mnozí se k tomu vyslovili zcela jasně, že po dlouhou dobu byl ve zdravotnictví chaos. A v takovém prostředí se těžko žije a těžko pracuje, zvláště, když jde o lidské zdraví a životy. A naše kultura je zaměřená na etiku zdravého života. Mnoho lékařů se svému povolání jistě oddaně věnuje a také mu leccos obětuje ze svého života. Proto prosím, aby úklid po této revoltě dále nedehonestoval všechny lékaře a českou medicínu. Aby se uklidily střepy, v klidu se ta záležitost řešila, nikdo se netahal v tisku a hlavně, aby se nestala křivda, jejíž provedení by se mohlo stát nebezpečným precedentem pro ostatní, třeba analogické případy. Náš ústavní pořádek a demokratické zákony nebrání nikomu se sdružovat a vyslovovat se k různým situacím. Nehovoří už o prostředcích, jaké použije k zviditelnění své akce. Ale předpokládáme, že nesmí být v rozporu s naším právním řádem. To zjistí případné řízení s organizátory, na které má kde kdo asi políčeno... jak pozoruji.
A znovu se trochu stavím za doktory
"Náš exodus váš existus." To je heslo bez morálního rozměru, které urazilo občany naší země. A já věřím a doufám, že jeho nemorálnost každý jasně pochopil. Ve skutečnosti však všichni víme, že by se toto heslo nemohlo stát skutečným stavem věci. Protože byly připraveny prostředky, jak takové situaci zabránit a navíc, naše země nebyla v té době napadena žádnou pandemií, která ohrožovala lidi na životě a bez lékařů by lidé začali umírat. Spíše to byl od lékařů nerozum, že pod takové heslo se shromáždili a usilovali o svá práva a zájmy jinak způsobem, které předvídají naše zákony.
Chceme důvěřovat české medicíně
Já věřím, že pan ministr je muž na svém místě a že skutečně, i když možná ztratil podporu ze strany některých politiků, udělal svou práci podle nejlepšího svědomí a vědomí a podle zákonů naší země, které ctíme. Nyní je třeba, aby se zdravotnictví jako systém hnulo pozitivním směrem. A vím, že pan ministr nebude rozhodovat o tom, jak si to který ředitel se svými rebelanty vyřídí. To není na něm. Ale jistě by bylo dobré, kdyby strategie návratů lékařů, pro které se každý ředitel rozhodne, byla bez pokořujících a ponižujících podmínek. Jsou to inteligentní lidé, tato země je potřebuje a občané nechtějí k nim ztrácet úctu a důvěru.
Lékaři nejsou ani politici, ani právníci, ani ekonomové. Oni rozumí medicíně a to úplně stačí k tomu, aby to v této zemi po této stránce fungovalo, přátelé! A já se za ně, za ty slušné a pracovité, touto formou přimlouvám...
http://www.youtube.com/watch?v=3YnfCH7LNcM&feature=related
